Nový lednový volební model agentury Kantar přisuzuje první místo nadále hnutí ANO. S výrazným odstupem za ním by byla ODS, i když ta si ve srovnání s posledním průzkumem polepšila. Naopak Piráti si v modelu pohoršili a měli by stejný výsledek jako SPD. Celkem by se do sněmovny dostalo šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
ANO má ve volebním modelu Kantaru 35 procent. ODS posílila, Piráti oslabili
Hnutí ANO by v lednu dosáhlo na 35 procent, podle autorů výzkumu jde „v podstatě o shodný výsledek“ jako v listopadovém modelu. Na druhém místě by byla ODS, která by tentokrát měla 15,5 procenta, což je posílení o tři procentní body. V posledním průzkumu přitom naopak tři procentní body ztrácela.
O třetí pozici se v modelu dělí Piráti a SPD s 9,5 procenta. Zatímco Piráti od posledního průzkumu ztratili dva procentní body, SPD model přisoudil téměř shodný zisk jako v listopadu. Hnutí STAN by mělo 6,5 procenta a TOP 09 by byla na pěti procentech.
Další politické subjekty by byly pod pětiprocentní hranicí, která určuje, kdo se dostane do Poslanecké sněmovny. Nejblíže je SOCDEM, která v lednovém modelu vykázala čtyři procenta, za ní by byly KDU-ČSL a Přísaha shodně s 3,5 procenta. Na tři procenta by dosáhli komunisté, na 2,5 procenta pak Svobodní.
ANO by výrazně převýšilo svůj výsledek z posledních voleb
Za situace, že by se voleb v době sběru dat zúčastnila koalice SPOLU (složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) tak jako v roce 2021, ovšem už ne koalice Pirátů a STAN, by hnutí ANO dosáhlo na 35,5 procenta, což už je o 8,5 procentního bodu víc, než jaký byl výsledek hnutí v posledních sněmovních volbách. Koalice SPOLU na druhé pozici by si sice polepšila oproti poslednímu průzkumu na 22,5 procenta, to je ale stále 5,5 procentního bodu pod jejím volebním výsledkem. SPD a Piráti by shodně měli deset procent a STAN by získal sedm procent.
Volební model hypoteticky, s koalicí (15. 1. až 2. 2. 2024, tech. CATI a CAWI, 1001 resp., stat. chyba ±0,9 až ±3,6 p. b.)
Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny v době sběru dat, pak by o výběru strany nebo hnutí bylo pevně rozhodnuto 37 procent voličů. Další zhruba třetina by svou volbu spíše neměnila. Zbylých 29 procent pak uvedlo, že by své rozhodnutí možná nebo pravděpodobně ještě změnilo.
Průzkum Kantaru zjišťuje také spokojenost s politickou situací. V loňském roce byl trend spíš sestupný. V listopadu mělo nakonec podle dotazování kladný postoj k politické situaci jen šestnáct procent obyvatel. První dotazování v letošním roce nicméně ukazuje na stabilizaci a návrat na hladinu spokojenosti ve výši 22 procent.
Pozitivněji hodnotí politickou situaci v zemi mladší lidé a dále respondenti s vyšším vzděláním. „Změny ve spokojenosti jsou v těch posledních měřeních dány zejména tím, že se velmi lehce změnilo hodnocení u té nejmladší věkové skupiny. Tady u ní je znovu vidět nárůst,“ řekla ČT analytička Kantaru Kopáčová.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 89. vlna průzkumu Trendy Česka
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 15. 1. až 2. 2. 2024 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 1013 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,6 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
Do volebního modelu počítajícího s koalicí vstoupilo 1001 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 0,9 (u stran s nízkým ziskem) až 3,6 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
