Bezpečnostní situace ve světě je podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. Tento výrok prý nepřekvapil vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti resortu vnitra Jana Paďourka. „Tvrdíme to už nějakou dobu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) souhlasí, že bezpečnostní situace není dobrá, přičemž varoval před eskalací ruské války na Ukrajině. To by se mohlo stát, pokud podle něj mocnosti nevyzvou válčící strany k jednání. Rusko a další totalitní síly chtějí dle předsedy výboru pro bezpečnosti Pavla Žáčka (ODS) demontovat mezinárodní řád.
Rusko chce demontovat mezinárodní řád, varoval Žáček. Musíme zabránit eskalaci, vyzval Koten
25 minut
Události, komentáře: Vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti Jan Paďourek, předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček a člen výboru pro bezpečnost Radek Koten v debatě o bezpečnosti v Česku
„Prohlášením (Koudelky) nejsem moc překvapen, protože to tvrdíme už nějakou dobu,“ poznamenal Paďourek. Bezpečnostní situace ve světě se podle něj trvale zhoršuje — poslední dva roky zásadním způsobem.
Na dotaz, zda je tedy bezpečnostní situace horší než za studené války či karibské krize, odpověděl, že možná ano. „Protože nečelíme jen jedné hrozbě, ale několika hrozbám současně. Po nějakou dobu jsme nežili v rozděleném světě, teď se k tomu trochu vracíme. To, co předvádí Ruská federace, je exemplární případ toho, co nás opravdu ohrožuje,“ řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajině.
Také Koten podotkl, že bezpečnostní situace ve světě není dobrá. „Nevidím nějaký horizont, kdy by se to mělo zlepšit,“ upozornil s tím, že ruská válka na Ukrajině a konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás stále pokračuje, přičemž mírová jednání jsou v nedohlednu.
Pokud západní mocnosti nevyzvou Rusko a Ukrajinu k jednání, situace může eskalovat a vymknout se kontrole, myslí si Koten. Řekl také, že protože veškeré zbraně a střelivo se vyvezlo na Ukrajinu, tak Evropě zbylo málo. „To vnímám jako obrovské nebezpečí.“
„Samozřejmě to (bezpečnostní situaci) nelze srovnávat třeba se srpnem 1968, což bylo bezprostřední ohrožení, ale dnes máme totalitní síly ve světě typu Rusko a další, které chtějí demontovat mezinárodní řád, jak byl vybudován po druhé světové válce. To je velmi vážná věc,“ podotkl Žáček. Bezprostřední ohrožení dnes Žáček vnímá hlavně ze strany Ruska, které zaútočilo na Ukrajinu, a Západ do konfliktu tak zavléklo také.
„Válka je vedle nás, nemůžeme si to nechat líbit a nemůžeme nepodporovat Ukrajinu. Je to v našem národním zájmu,“ upozornil. Západ dle něj musí Putina odstrašit, aby válku ukončil a nešel dále.
Koten rovněž upozornil na nelegální migraci, která podle něj může být i v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě příčinou dalších teroristických útoků v Evropě. „Co se týče koncepce ochrany měkkých cílů, to je na vnitru znovu oprášeno. Co se týče spolupráce tajných služeb, (...) výměna informací určitě probíhá,“ řekl.
Zavádění bezpečnostních opatření v Česku je podle Žáčka otázkou vyhodnocení dané situace. „Vyhodnocování samozřejmě kontinuálně probíhá. Česká republika určitá opatření přijala už po 7. říjnu, kdy se rozpoutal konflikt mezi Izraelem a Palestinou,“ podotkl. V současné chvíli žádné bezprostřední ohrožení dle Žáčka nehrozí, což uvedl i Koudelka.
