Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.
Novému Ústavnímu soudu bych přál „Nudu v Brně“, říká Šimíček. Tlak zažil jen od Mynáře
Interview ČT24: Emeritní soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček (zdroj: ČT24)
„Co bude v budoucnu, se těžko odhaduje. Ústavní soud – jak s oblibou říkal bývalý předseda Pavel Rychetský – je místnost s klikou jen zevnitř. Ústavní soudce si nemůže vybrat, co bude rozhodovat,“ odpověděl na dotaz, co podle něj čeká nové složení Ústavního soudu.
Nejen jemu, ale i celé české společnosti by Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil.
„Snoubí se ve mně trochu soudce a trochu akademik“
V rozhovoru pro Český rozhlas Šimíček uvedl, že po dobu jeho působení jako ústavního soudce došlo podle něj k několika možným porušením ústavního pořádku v Česku, u nichž by si přál, aby je Ústavní soud řešil.
V Interview ČT24 to Šimíček vysvětloval tak, že se v něm snoubí „trochu soudce a trochu akademik“. Úkolem soudce je řešit konkrétní kauzy a akademik má některé právní problémy objevovat, řekl. „Když jste v obou rolích, někdy je vám lidsky líto, že něco, co považujete za zásadní ústavní problém, tak Ústavní soud to nedostane možnost vyřešit.“
Konkrétně zmínil fungování vlády Jiřího Rusnoka. „Bez důvěry a bez ambice důvěru získat. To je věc, která v nějaké formě možná měla být u Ústavního soudu,“ míní. Upozornil, že taková situace se také může opakovat. „Ústavní soud tím, že třeba jen akademicky pojmenuje a vyřeší problém, nastaví koleje i do budoucna a vymezí určité mantinely,“ vysvětlil.
V roce 2019 Ústavní soud řešil pět let starý případ ostravského hoteliéra, který odmítl ubytovat Rusy, kteří neodsoudili anexi Krymu. Podle Ústavního soudu na to měl právo. Tehdejší předseda ÚS Rychetský médiím sdělil, že se za rozhodnutí soudu stydí. „Pavel Rychetský se za toto vyjádření omluvil. (…) Omluvu pronesl po únoru 2022. Vždy jsem k němu měl absolutní respekt a loajalitu. A to, že se občas s někým neshodnete ohledně právního názoru, je normální,“ řekl k tomu Šimíček.
Rychetský je podle Šimíčka člověk s „úžasným životním příběhem“. „Byl to předseda Ústavního soudu, kterého jsme si velmi vážili. (...) Myslím, že i díky němu měl soud velký respekt veřejnosti a měl velkou autoritu,“ prohlásil.
Mynářův náznak přání
Šimíček několikrát zdůraznil, že během své kariéry nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem. Tehdy to označil za „neumělý“ pokus o ovlivňování. „Byly to jediné pokusy, kdy byl učiněn jakýsi náznak ovlivnit mé rozhodování o konkrétních kauzách,“ sdělil.
Případy byly zdokumentovány a Šimíček o nich vypovídal před podvýborem pro justici. V prvním případu se jednalo o služební zákon, podruhé Mynář kontaktoval ústavního soudce kvůli případu, který se týkal Lesní správy Lány. „Byl to nesmělý náznak přání, jak by Ústavní soud měl rozhodovat,“ dodal Šimíček.
