Průměrná mzda v tuzemsku se ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí reálně klesla o 3,1 procenta
Události: Průměrná mzda reálně klesla (zdroj: ČT24)
„Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ uvedli statistici v analýze.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36 816 korun, u mužů dosáhl 39 847 korun, u žen byl 33 862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 a 70 247 korunami.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v letošním druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,5 procenta.
Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76 500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75 500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63 tisíci korunami. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25 500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30 tisíc Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32 tisíc korun.
Růst mezd zaznamenala pouze energetika
Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
Nejslabší nominální nárůst o 2,9 procenta evidoval oddíl ostatní činnosti. S nárůstem 3,8 procenta následovaly kulturní, zábavní a rekreační činnosti a třetí nejhorší místo náleží vzdělávání, kde mzda nominálně stoupla o 4,3 procenta.
Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta. „Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla,“ doplnili statistici. Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl pak Ústecký (8,3 procenta) a Zlínský kraj (8,2 procenta).
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla bezmála 53 tisíc korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45 500 Kč a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42 tisíci Kč. Čtyřicetitisícovou hranici ještě překonaly Královéhradecký a Plzeňský kraj. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37 tisíc Kč, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39 tisíc Kč.
Analytici: Doba poklesu průměrné reálné mzdy je nejdelší v historii Česka
Doba poklesu průměrné reálné mzdy, která klesla sedmé čtvrtletí v řadě, je nejdelší v tuzemské historii. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Shodli se na tom oslovení analytici. Pokles byl ve druhém čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle nich zastaví.
„Tento pokles byl nejmírnější od posledního čtvrtletí 2021, šlo ale již o sedmý pokles v řadě. K tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii Česka (od roku 1993) dosud nedošlo,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel už od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.
„Do roku 2024 budeme vstupovat konečně do kladného růstu reálné mzdy. Je pravdou, že v negativních rekordech, které v současné době česká ekonomika třeba vůči průměru Evropské unie láme, je toto další z kategorie. Protože takhle hluboký a takhle dlouhý pokles reálné mzdy nemá žádná jiná země Evropské unie,“ okomentoval člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
Hodnota průměrné mzdy se nachází na podobné úrovni jako v roce 2018, řekl analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. V loňském roce Česku podle něj připadl i smutný primát země s nejprudším propadem reálných mezd v rámci všech zemí OECD. „To vše za situace, kdy nezaměstnanost téměř neexistuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Na mezikvartální bázi ovšem růst mezd již inflaci převyšuje a Češi tak dále nechudnou, byť v meziročním srovnání se to tak stále jeví,“ dodal.
Reálné mzdy po citelném poklesu v loňském roce o 8,5 procenta budou klesat i letos, ačkoli podstatně mírnějším tempem kolem dvou procent, odhadl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Růst mezd se tak podle něj vyrovná růstu inflace až v závěru letošního roku a předhánět jej začne až v roce příštím.
V letošním druhém pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Čeká zhruba meziroční stagnaci nebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy, což by mělo přispět k dalšímu oživení na straně spotřeby domácností v české ekonomice.
Pondělní čísla potvrzují, že čeští zaměstnanci nedokáží naplno kapitalizovat napjatou situaci na trhu práce ve svůj prospěch, upozornil analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Další relativně silný pokles reálné mzdy se podle něj bude odrážet i na pomalejším oživení spotřebitelské poptávky a v důsledku i na horším výsledku růstu HDP. Pro Českou národní banku jde o další signál jdoucí spíše ve směru více uvolněné než více utažené měnové politiky, podotkl. „Navzdory ‚jestřábím‘ vyjádřením z posledních zasedání tak i nadále očekáváme, že ČNB začne se snižováním sazeb v letošním roce,“ dodal Zámiš.