Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná mzda vzrostla na 43 412 korun, reálně ale klesla
Události: Průměrná mzda vzrostla na 43 412 korun, reálně ale klesla (zdroj: ČT24)
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37 463 korun. U mužů činil 40 232 korun, u žen 34 554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 666 korunami a 70 514 korunami měsíčně.
Nominálně se mzda v meziročním srovnání zvýšila v každém kvartálu loňského roku. V prvním čtvrtletí to bylo o 7,3 procenta, ve druhém o 4,4 procenta a ve třetím o 6,2 procenta. Reálně ale v každém čtvrtletí loňského roku klesla. Bylo to postupně o 3,5 procenta v prvním čtvrtletí, 9,8 procenta ve druhém a 9,7 procenta ve třetím.
Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. „Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta,“ uvedli statistici.
Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 40 353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 15,1 procenta, reálně se proto mzda snížila o 7,5 procenta.
„Celá řada zaměstnavatelů neměla reálně možnosti kompenzovat výši inflace v podobě rostoucích mezd. Na druhé straně máme odezvu a potvrzují to i statistická data, že ti, kteří tomu mohli alespoň trochu pomoci a vyjít vstříc zaměstnancům, tak učinili,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Aby lidem reálně mzda neklesala, firmy by jim musely loni přidávat alespoň patnáct procent. Podle odborů i opozice bude důležité o výdělcích vyjednávat i pro letošní rok. „Ti, kterým nebylo nebo nebude přidáno během let 2022 a 2023, přijdou skoro o třetinu svých příjmů, a to se jednoduše nedá dohnat. Musíme vyjednávat, vláda to musí podpořit, musí se také postarat o výši minimální mzdy,“ prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ivo Vondrák a Rudolf Špoták hovořili o rozdílných mzdách mezi kraji (zdroj: ČT24)
Analytici čekají další mírnější pokles reálné mzdy
„Čeští zaměstnanci prožili z pohledu mzdového vývoje vpravdě hororový rok. Ačkoliv česká ekonomika jako celek reálně narostla o 2,4 procenta, zaměstnanci z tohoto výkonu mnoho neměli, když jejich příjem reálně poklesl,“ komentoval data ČSÚ hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
„Pro další kvartály počítáme s velmi podobným mzdovým vývojem jako ve čtvrtém čtvrtletí 2022. To znamená, že inflace bude mít nadále navrch proti nominálnímu růstu mezd. Ty zřejmě reálně přestanou klesat ve druhé polovině roku, a to spíš v důsledku poklesu inflace než akcelerace mezd. K viditelnému růstu reálné mzdy se ale vrátíme až příští rok,“ soudí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Průměrné (nominální) mzdy by měly v letošním roce růst o necelých osm procent, což stále bude vzhledem k očekávání dvouciferné inflace představovat mírný pokles reálných mezd,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Vývoj mezd zůstal v roce 2022 velmi umírněný a ani první čísla z některých odvětví za leden rozhodně neukazují, že by se začalo naplňovat riziko mzdově inflační spirály,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Pavel Dufek. Reálné mzdy se podle něj nezačnou zvyšovat, dokud se Česko nevypořádá s vysokou inflací.
Generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti upozornil na to, že propad reálných mezd má vliv na chování domácností. „Pokles reálných mezd již tvrdě dopadl na domácnosti a mnozí lidé mají pocit, že pracují jen proto, aby zaplatili účty. Z našich průzkumů vyplývá, že většina zaměstnanců začala šetřit prakticky všude, zejména pak na jídle a koníčcích,“ uvedl.