Mzda strana 5 z 5

Česká národní banka (ČNB) by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to uvedl člen bankovní rady ČNB Aleš Michl, který od července nastoupí do čela centrální banky. Vyslovil se pro změnu systému růstu mezd zaměstnanců ČNB, který je navázaný na inflaci. Výnos z devizových rezerv ČNB by v budoucnu podle Michla mohl financovat schodek penzijního systému.

Rozhodnutí o mimořádném příspěvku pro rodiny vláda odložila o týden. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) jsou známy detaily, akorát se nyní řeší, jak bude vyplácení dávky technicky fungovat. S tím ale nesouhlasí šéfka opozičních poslanců ANO Alena Schillerová, podle ní řada věcí dořešena není, a proto navrhuje vyplatit peníze všem rodinám. O jednorázové pomoci debatovali politici v Událostech, komentářích.

Navýšení platů státních zaměstnanců o osm procent je možné, řekl v Interview ČT24 předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Jako nereálné ale vidí zvýšení platů o patnáct procent, které navrhuje Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle Dufka je vláda rozhodnuta dělat vše pro to, aby další peníze navíc dávat nemusela. Zároveň si myslí, že rozdíl mezi hrubými mzdami a platy není tak velký, jak uvádějí statistiky.

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Od července vláda kvůli vysoké inflaci zřejmě znovu zvýší životní minimum, od něhož se odvíjí některé sociální dávky, například přídavky na děti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že by zvýšení životního a existenčního minima mohlo dosáhnout pěti procent. Do tří týdnů chce také předložit kabinetu opatření, která pomohou zmírnit dopad nynějšího zdražování na zdravotně postižené.

Vláda chystá kvůli vysoké inflaci novou pomoc pro samoživitelky. Parametry podpory nyní finalizuje, řekl v Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marian Jurečka. Konkrétní podobu zatím představit nechtěl. Šéf resortu bude také v úterý jednat s odboráři z úřadů práce. Ti požadují navýšení výdělků ještě v letošním roce.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40 135 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů budou navíc reálné mzdy klesat celý letošní rok.

Česká ekonomika stoupne příští rok o 4,3 procenta, předpokládá Hospodářská komora. Mzdy podle ní reálně vzrostou i přes vyšší inflaci, jejíž roční míra dosáhne 5,6 procenta. Nadcházející rok bude podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého příležitostí ke skutečnému restartu po pandemickém utlumení ekonomiky a problémech v dodavatelských řetězcích.

Minimální mzda definitivně vzroste od ledna o tisíc korun. Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) totiž bude respektovat listopadové rozhodnutí odcházejícího kabinetu, který schválil růst minimální mzdy z 15 200 na 16 200 korun. České televizi to řekl budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Měnit by se neměl ani chystaný růst platů učitelů. Naopak u ostatních státních zaměstnanců se nastupující pětikoalice chystá přehodnotit rozhodnutí předchozí vlády.

Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Kabinet odsouhlasil, že minimální mzda v příštím roce vzroste o tisíc korun měsíčně na 16 200 korun. Zároveň schválil návrh ministerstva zdravotnictví, aby se od 22. listopadu neuznávaly na hromadných akcích nad tisíc osob antigenní testy na koronavirus, a s ohledem na krach Bohemia Energy opětovně poslal do Poslanecké sněmovny zákon o hromadných žalobách.

Kvůli nedostatku čipů Škoda Auto výrazně omezuje výrobu ve všech třech českých závodech. Výjimkou bude jedna linka v závodech v Kvasinách na Rychnovsku. Při této odstávce chce firma dokončit rozdělaná auta, informoval o tom vedoucí komunikace podniku Škoda Auto Tomáš Kotera. Podporu automobilek, které kvůli výpadku dodávek omezují výrobu, řešila tripartita. Shodla se na tom, že by měly začít čerpat příspěvky z programu Antivirus.

Ve Spojených státech se do konce října schyluje k celostátním stávkám za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Celkem by se těchto akcí mohlo zúčastnit více než sto tisíc lidí, kteří účast ve stávce už schválili anebo pohrozili, že se zapojí, uvedla BBC. Už ve čtvrtek stávkovalo zhruba deset tisíc zaměstnanců společnosti John Deere, která vyrábí zemědělské stroje.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová v Interview ČT24 řekla, že pokládá zvyšování platů státních zaměstnanců za nerozumný krok. Zdůvodnila to tím, že lidem už pomohlo zrušení superhrubé mzdy. K vládnímu schválení návrhu státního rozpočtu s deficitem 376,6 miliardy korun uvedla, že spokojena není. Takový schodek by pochopila v covidovém roce, nikoli teď, kdy se ekonomika vzpamatovává.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

K zastávkám českobudějovické městské hromadné dopravy od začátku září nepřijely desítky naplánovaných spojů. Důvodem je dlouhodobý nedostatek řidičů. Dopravní podnik chce proto zaměstnancům přidat na mzdách a zároveň navrhuje zrušit jednu z linek. Návrhem na zrušení linky se bude zabývat rada města.

Až tři tisíce korun navíc pro státní zaměstnance plánuje vyjednat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na vládě. Plošné navýšení platů ale opozice odmítá. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové je běžný provoz států čím dál dražší a je potřeba se zaměřit na konrétní povolání. Navýšení platů by totiž rozpočet vyšlo na 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců byly jedním z témat Otázek Václava Moravce.

Po takřka šestidenní stávce strojvedoucích německé železniční společnosti Deutsche Bahn se opět rozjely vlaky podle běžného jízdního řádu. Pro miliony cestujících v Německu a také podniky spoléhající na zásobování po železnici to znamená úlevu. Dopravce ráno ohlásil, že vlaky se bez komplikací daří vypravovat. Odborový svaz strojvedoucích (GDL) se stávkou, která byla třetí za posledních třicet dní, snaží dosáhnout vyšších mezd. Deutsche Bahn sice s navýšením souhlasí, požadují ale odklad, což zdůvodňují hospodářskými dopady pandemie nemoci covid-19.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Strojvedoucí osobní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se přidali ke stávce za vyšší mzdy, kterou ve středu odpoledne zahájili jejich kolegové z nákladní dopravy. Třetí protest za posledních třicet dní skončí v úterý 7. září v 02:00. Protestu se DB pokusily předejít novou nabídkou, tu ale šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky odmítl. Dráhy pak oznámily, že požádaly soud, aby předběžným opatřením stávku v zájmu zákazníků zakázal. Ten však žádost odmítl.

Německou železnici potřetí za posledních třicet dní ochromila stávka části zaměstnanců německých drah Deutsche Bahn (DB) za vyšší mzdy. Strojvedoucí nákladní dopravy zahájili protest v 17:00. Od čtvrtka se ke stávce, která skončí příští týden v úterý nad ránem, přidají i jejich kolegové z osobní dopravy. Železniční společnost DB krátce po zahájení protestu oznámila, že odborům předložila vylepšenou nabídku včetně požadovaného bonusu a kratší doby nové platnosti kolektivní smlouvy.

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto pokračuje v rušení části směn. Důvodem jsou nadále chybějící čipy, které se používají v palubní elektronice. Podle odborů se dají problémy očekávat ještě na podzim, napsal týdeník Škodovácký odborář.

Strojvedoucí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) i v úterý pokračují ve stávce za vyšší mzdy, která komplikuje cestování milionům lidí. Protest zahájili již v sobotu strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v pondělí přidali jejich kolegové z osobní dopravy.