Mzda strana 5 z 5

Strojvedoucí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) i v úterý pokračují ve stávce za vyšší mzdy, která komplikuje cestování milionům lidí. Protest zahájili již v sobotu strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v pondělí přidali jejich kolegové z osobní dopravy.

Ke stávce strojvedoucích nákladní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se v pondělí připojili jejich kolegové z osobní dopravy. Miliony lidí se tak v zemi potýkají s výpadky v dálkové i regionální dopravě. Dráhy sestavily mimořádný jízdní řád, který má cestujícím zajistit alespoň občasné spojení na základních tratích, problémy ale potrvají do středečních 02:00, kdy nejnovější protest za vyšší mzdy skončí. Stávka, druhá v tomto měsíci, ochromila dopravu i ve velkých městech, jež využívají k hromadné dopravě i železnici. Podle Českých drah stávka nemá vliv na provoz osobních vlaků v Česku.

V Německu v pátek nad ránem skončila stávka strojvedoucích za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky v nákladní i osobní železniční dopravě. Německé dráhy (DB) uvedly, že provoz se až na ojedinělé případy podařilo obnovit a že akci odborů nepovažují za úspěšnou. Šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky na tiskové konferenci obvinil DB z manipulací s čísly a varoval před další stávkou. Její termín nesdělil, uvedl jen, že by mohla být po 17. srpnu. S koncem stávky se obnovilo i spojení mezi Berlínem a Prahou.

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.

Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.

Odborové organizace sdružující zaměstnance autobusového dopravce Z-Group bus, který sídlí ve Zlíně, ale působí v mnoha částech České republiky, vyhlásili stávkovou pohotovost. Odboráři požadují vyšší mzdy, kritizují nepřiměřeně dlouhé jednání o kolektivní smlouvě na rok 2021. Vyplývá to ze zveřejněného prohlášení odborových organizací. Podle mluvčího firmy Z-Group bus Miroslava Slaného je vyhlášení stávkové pohotovosti nezákonné a předčasné. Na vyhlášení stávkové pohotovosti, která začala o víkendu, v úterý upozornil Český rozhlas.

Odměny za covidový rok 2020, na které museli zdravotníci čekat několik měsíců, dostali prominentní státní úředníci hned. Navíc zdravotníci dostali 75 tisíc korun, odměny úředníkům šly často ke statisícům. Organizace Hlídač státu sesbírala údaje o platech a odměnách z desítek státních institucí. Rekordmanem je mezi úředníky hradní kancléř Vratislav Mynář, a to i přesto, že má za sebou několik skandálů a stíhá ho policie.

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Pokles se pak dotkl například kulturního odvětví nebo stravování.

Odbory Dopravního podniku Ostrava (DPO) ukončily stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily loni v prosinci. Při jednání se zaměstnavatelem ale uspěli řidiči autobusových a trolejbusových linek jen částečně, řekl předseda Základní organizace odborového svazu Dosia při DPO Ivo Protivínský. Podle něj DPO upravil některé střídací body a garantuje, že nebude propouštět. Počet linek, které během jedné směny mají řidiči obsluhovat, se ale nesníží. DPO provozuje 12 trolejbusových a skoro 60 autobusových linek.

Český armádní speciál s vyhoštěnými pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě přistál v pondělí večer v Praze. Vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) poté těmto diplomatům poděkoval za službu. „Oni mohou být na svou práci hrdí, oni nic neprovedli.“ Slíbil, že se o ně stát nyní postará, protože někteří nemají v Česku zajištěné ubytování. Zároveň řekl, že se v Česku podařila „nejlepší a nejrazantnější bezpečnostní operace proti rezidenturám ruských tajných služeb“.

Jednání o kurzarbeitu se posunula. Legislativa umožní, aby stát firmám v potížích hradil část nákladů na mzdy. Koaliční strany po měsících sporů chtějí předložit společný pozměňovací návrh. V Poslanecké sněmovně by se o něm mohlo mluvit ještě do konce března. Princip kurzarbeitu má podporu i u opozice.

Koronavirová epidemie dopadá víc na ženy než na muže, přibylo například víc nezaměstnaných žen než mužů. Ženy obvykle zůstaly doma s dětmi po uzavření škol. Víc je případů domácího násilí, kde valnou většinu obětí tvoří ženy, uvedla při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Vláda by měla v pondělí projednávat novou strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Dokument obsahuje čtyři stovky opatření ke srovnání podmínek pro obě pohlaví.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval ke sdílené solidaritě mezi lidmi. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News zmínil, že v určitém momentu by například část platu lidí na home office, většinou úředníků, které krize zatím vůbec nepostihla, mohla jít jiným. Později na Twitteru upřesnil, že měl na mysli spoluúčast zaměstnanců veřejného sektoru. Jak by systém fungoval, blíže nepopsal. Pomyslné nůžky mezi občany se podle něj rozevírají čím dál více. Po kritice svá slova označil za chybu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle úřadu ombudsmana pochybilo, když neprominulo brněnské obecně prospěšné společnosti Amerfo chybu účetní firmy. Společnost, která zaměstnává handicapované, tak přišla o dotaci na mzdy. V desítkách podobných případů ale ministerstvo postupovalo jinak.

Absurdní životní situaci zažívá pětice asijských námořníků. Majitel tankeru, na kterém slouží, o něj přestal jevit zájem a odmítá vyplatit plnou mzdu. Už čtyři roky. Zrezivělá loď zatím uvízla na mělčině hned u pobřeží Spojených arabských emirátů. Pokud posádka opustí palubu, přijde o peníze a bude jí hrozit zatčení za ilegální vstup. Přežívá pouze díky charitě.

Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou moci dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácet jim ho bude zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Musí ho ještě odsouhlasit Senát. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce května.

České dráhy si s nynější krizí poradí, pokud nepřijdou další významné restrikce, je přesvědčen jejich generální ředitel Ivan Bednárik. Odmítl, že by se chystal ve velkém propouštět nebo plošně snižovat mzdy. Zdůraznil, že se sníží platy úředníků, kteří v průměru berou kolem 60 tisíc, včetně generálního ředitele samotného. Ivan Bednárik byl hostem Interview ČT24.

České dráhy chtějí snížit plat manažerům a úředníkům se mzdou převyšující šedesát tisíc korun. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) tak reagují na propad tržeb kvůli koronaviru a míní, že přesně takovým způsobem by měly hledat úspory i další firmy, které se dostaly do ztráty. Krok, který státní dopravce chystá, však kritizují vládní sociální demokraté. Podle nich souvisí se zrušením superhrubé mzdy.

České dráhy (ČD) plánují od dubna snížit mzdy asi sedmi stovkám administrativních pracovníků. Část z nich navíc zřejmě propustí. Důvodem jsou současné ztráty během koronavirové krize, které loni dosáhly přibližně čtyř miliard korun. Opatření má zatím platit rok, v příštím týdnu je projedná dozorčí rada. Uvedla to mluvčí společnosti Gabriela Novotná.

Zaměstnanci v Česku se musí připravit na nižší růst mezd, než na který byli zvyklí v posledních letech. Analytici očekávají, že porostou ani ne tříprocentním tempem. Přesto většina lidí bude moci utratit víc. Zruší se totiž superhrubá mzda, a tak zaměstnanci dostanou navíc část mzdy, kterou odváděli státu.

Několik odborových organizací řidičů autobusů společnosti Arriva Morava vyhlásilo od soboty stávkovou pohotovost, protože se jim v návrhu kolektivní smlouvy nelíbí pasáže týkající se délky pracovní doby a mezd. Platí do odvolání, informovali v pátek zástupci 11 odborových orgainizací společnosti Arriva Morava z Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje, kde tato firma provozuje linkové autobusy.

Soudní dvůr Evropské unie v úterý zamítl žaloby Polska a Maďarska proti unijní směrnici, podle níž mají zaměstnanci vyslaní do jiné členské země dostávat stejnou mzdu jako místní pracovníci. Soud konstatoval, že předloni schválená směrnice neporušuje princip volného pohybu služeb, což tvrdily žalující země.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.