Ve Francii se stávkuje, k celonárodnímu protestu se přidali i úředníci či dopravci

3 minuty
Události: Celonárodní stávka ve Francii
Zdroj: ČT24

Francii částečně ochromila celonárodní stávka pořádaná hned několika odborovými svazy. Zasáhla hlavně dopravu, ale připojili se i učitelé, úředníci nebo pečovatelské domy. Všichni požadují zvýšení platů kvůli vysoké inflaci. Pokračují i stávky zaměstnanců v ropném průmyslu, které způsobily nedostatek pohonných hmot.

Demonstranti se v hojném počtu sešli v ulicích Marseille, Rennes, Toulonu, Le Havru nebo Štrasburku, informuje server televize BFM TV. Největší průvod bude nejspíš ten v Paříži, který vyrazil ve 14:00 z Place d'Italie. Organizátoři stávky odhadovali, že po celé Francii bude na dvě stě demonstrací a pochodů.

Státní železniční podnik SNCF uvedl, že navzdory stávce vyjela polovina místních spojů, dálkové spoje nebyly výrazně narušeny. Společnost Eurostar kvůli stávce zrušila některé spoje mezi Paříží a Londýnem, informovala agentura Reuters.

V Paříži a okolí byl ráno mírně silnější provoz na silnicích, protože mnoho lidí v obavách z nedostupnosti veřejné dopravy volilo osobní auta, poznamenal server deníku Le Figaro. V regionu Île-de-France byly ráno kolony v celkové délce zhruba 375 kilometrů, což je mírný nadprůměr. Dopravní špička zasáhla Paříž o hodinu dříve, než je obvyklé.

Více než obvykle se museli ve vagonech mačkat cestující v příměstském vlaku RER D. Na nedokonalý provoz, výpadky a tlačenice jsou tam ale zvyklí. „Obvykle jezdím hodinu a půl, teď mi to trvá dvě až tři hodiny. A vůbec nevím, jak se dnes večer dostanu domů,“ řekla agentuře AFP Yera Dialloová.

Podle odpoledních údajů dopravce RATP vyjely tři ze čtyř příměstských vlaků RER a dvě třetiny městských autobusů. Na tramvaje a metro stávka neměla praktický žádný dopad, uvádí Le Figaro.

Odbory v energetice rozhodnou večer o pokračování protestu

Před největší francouzskou jadernou elektrárnou Gravelines se sešlo asi čtyři sta lidí. Stávka podle odborů ovlivnila chod jedenácti francouzských jaderných elektráren, připojili se k ní i zaměstnanci uhelné elektrárny Cordemais.

Odborový svaz CGT vyzval k pokračování stávky v TotalEnergies, přestože tato ropná společnost spolu s dalšími odbory v pátek uzavřela dohodu o sedmiprocentním růstu mezd. CGT ale požaduje desetiprocentní růst mezd, což zdůvodňuje vysokou inflací a obrovskými zisky, kterých teď energetické firmy dosahují. Vedení CGT v úterý večer na jednání rozhodne, zda a jak dlouho ještě pokračovat ve stávce.

Mluvčí vlády Olivier Véran ve vysílání stanice France 2 varoval, že vláda bude povolávat klíčové zaměstnance ropného průmyslu „tak dlouho, jak to bude nutné“. Další požadavek by vláda mohla vznést už v úterý, v minulém týdnu šlo zhruba o desítku pracovníků. „Blokování rafinerií, když jsme dosáhli dohody o mzdách, to není normální situace.“

Podpora stávkujících klesá

Podle průzkumu stanice BFM TV klesá podpora stávkujících zaměstnanců rafinerií u běžných Francouzů, stávku schvaluje čtyřicet procent dotazovaných, o dva procentní body méně než před týdnem. Po čtyřech týdnech stávek, kdy se na čerpacích stanicích stále tvoří fronty a pohonné hmoty jsou nedostatkové, stávku odsuzuje 48 procent dotazovaných. To je o osm procentních bodů více než před týdnem.

K ukončení stávek vyzval Roland Héguy, který vede odbory zastupující pracovníky hotelnictví a pohostinství. Cestovní ruch ve Francii zásadně trpí už růstem cen energií a pokud se lidé nemohou přepravovat, dopad na turismus by mohl být fatální, varoval Héguy podle listu Le Figaro.

Ministr vnitra Gérald Darmanin uznal, že ve Francii je problém s výší platů a požádal zaměstnavatele, aby, pokud je to možné, platy zvýšili.

Stávkující přišel podpořit na pařížské nádraží Gare de Lyon levicový politik Jean-Luc Mélenchon, který dění přirovnal k občanským nepokojům ve Francii v květnu 1968. Francouze vyzval, aby jednotně čelili vládě a neustupovali.

K protestům vyzvalo i sedm odborových svazů pracovníků ve vzdělávání. Vadí jim plánovaná reforma odborného středního školství, kterou navrhuje prezident Emmanuel Macron. Ke stávce se podle školských odborů připojilo zhruba šest procent vyučujících a stejný podíl zaměstnanců ministerstva školství. Samotní studenti uvedli, že dopoledne zablokovali stovku středních škol po celé Francii, vláda hovoří o třiceti školách.

Prezident si zatím drží odstup a na protesty bezprostředně nereaguje, ale pro zvýšení platů se už vyslovili i někteří členové jeho vlády, kteří se obávají návratu žlutých vest. I proto, že jejich protesty začaly rovněž u pohonných hmot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 1 hhodinou

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 2 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 3 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 11 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...