Česká národní banka (ČNB) by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to uvedl člen bankovní rady ČNB Aleš Michl, který od července nastoupí do čela centrální banky. Vyslovil se pro změnu systému růstu mezd zaměstnanců ČNB, který je navázaný na inflaci. Výnos z devizových rezerv ČNB by v budoucnu podle Michla mohl financovat schodek penzijního systému.
ČNB by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, míní Michl
Nákladová inflace vznikla poklesem nabídky a s tím spojeným růstem cen, uvedl Michl. „Zkrotit tento typ inflace a rizika z ní plynoucí do budoucna vyžaduje více než změnu sazeb, na něž se zužuje debata v médiích. Nákladová inflace ekonomikou prostě proletí a nikdo na světě s tím nic nezmůže. Česká národní banka by ji měla komunikovat jako výjimku z plnění inflačního cíle. Klíčem je, aby z toho nevznikla poptávková inflace,“ podotkl nově jmenovaný guvernér ČNB.
Další razantní zvyšování sazeb tak podle Michla dává smysl až v případě hrozící silné poptávkové inflace, tedy růstu cen, který vyvolává zvyšující se poptávka po zboží a službách. „Nyní je u nás ale ze dvou třetin inflace nákladová, dovezená – nedokážeme přes zvyšování sazeb snížit cenu elektřiny, plynu nebo benzinu,“ řekl.
Bankovní rada ČNB na svém posledním měnovém zasedání počátkem května zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za více než dvacet let. Šlo přitom o šesté nadstandardní zvýšení sazby o více než 0,25 procentního bodu za sebou. Michl při svém jmenování guvernérem ČNB před dvěma týdny uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady ve své nové funkci navrhne v srpnu ponechání úrokových sazeb.
ČNB bude i nadále konzervativní, ujišťuje budoucí guvernér
Michl ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už jmenován být nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. V sedmičlenné bankovní radě je spolu s Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině.
Jmenování Michla bylo také jedním z důvodů, proč oslabila v minulých týdnech česká koruna a rada ČNB musela na její posílení intervenovat na devizovém trhu. „ČNB zůstane nadále konzervativní institucí, která má zabezpečovat cenovou a finanční stabilitu. Na tom se příštích šest let nic nezmění,“ uvedl v rozhovoru Michl v souvislosti se svým jmenováním.
U devizových rezerv ČNB by chtěl Michl prosadit zvýšení podílu akcií ze současných šestnácti procent z rezerv postupně během několika let na dvacet procent a více. Podobně to podle něj dělá centrální banka Švýcarska, Izraele nebo velké státní suverénní fondy v čele s Norskem. „A mít více zlata, z jedenácti na sto a více tun. Opět postupně, během několika let,“ dodal.
Výnos z devizových rezerv by podle Michla v budoucnu mohl pomáhat penzijnímu systému, který se bude podle očekávání prohlubovat kvůli stárnoucí populaci. „Těch 153 miliard eur našich devizových rezerv ke konci roku 2021 bylo 3811 miliard korun. Pokud by se na nich v příštích sto letech dalo vydělat například v průměru pět a více procent ročně a ČNB by byla zisková, pak by se z dividendy dal financovat schodek penzijního systému,“ řekl a tento záměr označil za vizi.
Zaměstnanci ČNB mají nyní růst mezd navázaný na inflaci plus dvě a půl procenta navíc. „Je chyba nás vedení banky, nikoliv odborů nebo našich zaměstnanců, že jsme to v minulosti schválili. Rád bych to změnil,“ řekl Michl. Takový růst mezd považuje za nevhodný. „Chtěl bych to hned první den ve funkci řešit s vedením odborů ČNB,“ dodal.