Jan Bartošek strana 4 z 5

Sněmovna začala jednat v pátek v devět hodin dopoledne, až po osmé večer ale schválila program schůze ke snížení zdravotních plateb státu. Zasedání pak přesáhlo půlnoc z pátku na sobotu. Opoziční politici během dne vystupovali s návrhy na změny programu a kritizovali vládu. Koalici, která chce na této schůzi přehlasovat prezidentovo veto, se ale podařilo prosadit prodloužení jednání.

Sněmovní komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), se bude 25. srpna zabývat kauzou kontaktů jeho šéfa Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Přizvala si k tomu jak Mlejnka, tak ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekla šéfka komise Taťána Malá (ANO). Server Seznam Zprávy ve středu uvedl, že Mlejnek měl minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s Redlem, který je stíhaný v korupční kauze Dozimetr. Rakušan řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní.

Je důležité, aby Česká republika měla rozhodující vliv na kritickou a energetickou infrastrukturu. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je restrukturalizace společnosti ČEZ, která by se mohla uskutečnit do dvou let. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve čtvrtek v Bruselu před zahájením dvoudenního summitu Evropské unie. Podle informací ČT Fialův plán podporují nejen jeho koaliční partneři, ale i velká část opozice. ČEZ vlastní jadernou elektrárnu Dukovany i Temelín.

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) zamíří do vazební věznice. Soud uznal argumenty státního zástupce, podle nějž je vazba potřeba, protože by Hlubuček mohl utéct nebo ovlivňovat svědky. Exnáměstek podal proti rozhodnutí stížnost. Do vazby soud poslal ještě další dva z obviněných v kauze, která souvisí s hospodařením dopravního podniku.

Dosavadní úvahy ohledně dronů pro českou armádu se mění na konkrétnější plány. Válka na Ukrajině zdůraznila význam bezpilotních letadel a obecně vede státy střední Evropy k razantnímu zvýšení zbrojních výdajů. Čeští poslanci proto jednali v izraelských zbrojovkách včetně výrobců dronů.

Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) systém pro uprchlíky z Ukrajiny funguje. Nemůže říct přesně, kolik lidí už odešlo, vláda ale prý bude mít o běžencích více údajů. V Interview ČT24 také sdělil, že by bylo na místě, aby zisky společnosti ČEZ byly využity na kompenzace vysokých cen energií, nemůže ale prý mluvit za vládu.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Německo daruje České republice patnáct tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až padesáti nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací. Vládu o tom ve středu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Darované tanky by česká armáda mohla dostat ještě letos, v budoucnu se počítá s jejich modernizací. Černochová jednala také s prezidentem Milošem Zemanem o novém náčelníkovi generálního štábu.

Koaliční strany se přou o to, kdy by mělo Česko dávat na obranu slibovaná dvě procenta svého HDP. Zjistila to Česká televize. Zatímco lidovci a ODS by chtěli hlavně kvůli válce na Ukrajině zvýšit výdaje na obranu a splnit dvouprocentní závazek vůči NATO už v roce 2024, druhá největší vládní strana – STAN – trvá na původním datu z vládního prohlášení, tedy na roce 2025. Letos Česko plánuje dávat na obranu necelá 1,4 procenta HDP.

Elektronická evidence tržeb (EET) by oproti původnímu záměru kabinetu nemusela úplně zaniknout, ale mohla zůstat jako dobrovolná. Kompletní zrušení chtěla vládní koalice projednat na mimořádné schůzi tento týden. To se ale po dohodě s opozicí změnilo. Nyní část zástupců vládních stran připouští, že by používání EET bylo nikoli povinností, ale dobrovolným rozhodnutím.

Úterní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny se opět výrazně protáhla. Krátce před půlnocí poslanci po třinácti hodinách bezvýsledného jednání rozhodli, že přeruší projednávání prvního bodu – novelu upravující dokladování udržitelnosti u biomasy. Přistoupili tedy k druhému bodu, kterým je návrh na snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví, což je terčem kritiky u opozice. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek je však přesvědčen, že se zejména poslanci opozičního hnutí ANO snaží obstrukcemi oddálit schválení novely zákona o střetu zájmů. Jednání sněmovny pokračovalo do ranních hodin, poté si dvouhodinové „hygienické“ přestávky vzaly kluby ANO a SPD. Debata o snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce pokračovala ve středu.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí francouzských prezidentských voleb gratulovali Emmanuelu Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie. Český premiér Petr Fiala (ODS) v gratulaci napsal, že Francie je důležitý partner a Česko má zájem intenzivně rozvíjet vztahy.

KDU-ČSL nadále povede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Získal 224 z celkového počtu 275 odevzdaných hlasů. Ve volbě neměl protikandidáta. Lidovci si v Ostravě na dvoudenním sjezdu volí vedení strany na další dva roky, místopředsedou zvolili Jana Bartoška. Podle Jurečky by měla křesťanská demokracie pracovat tak, aby mohla vládnout minimálně osm let.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů.

Vláda plánuje ještě letos kvůli válce na Ukrajině zvýšit rozpočet ministerstva obrany o miliardy korun. ČT to řekl místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). S dalším růstem armádního rozpočtu počítají i ministryně obrany a ministr financí.

Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).

Šestým a posledním místopředsedou sněmovny se stal bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO). V páteční tajné volbě porazil šéfa SPD Tomia Okamuru. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Pět hodin ve čtvrtek trvala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli cenám energií, výsledek ale nepřinesla, zákonodárci neschválili program jednání. Politici zároveň řešili, jak se postavit k opakovaným obstrukcím kvůli pandemickému zákonu. Předseda SPD Tomio Okamura v noci řečnil hodinu a půl, debaty se protáhly do rána. Objevily se výzvy ke změně jednacího řádu sněmovny. S tím, aby se o tom uvažovalo pro příští období, souhlasí politici, kteří byli hosty Událostí komentářů.

Vláda řeší pomoc lidem a firmám zasaženým rostoucími cenami energií. Opozice ji za to ale kritizuje a ani někteří podnikatelé vládní plány příliš nevítají. O tom, jak v současné situaci pomoci domácnostem a firmám zasaženým rapidním zvyšováním cen energií, diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24.

Spor o korespondenční volbu mezi vládou a opozicí pokračuje. Se zákonem počítá i návrh únorové schůze sněmovny. Hnutí SPD chce ale normu blokovat. Podle koaličního kabinetu je právo volit pro české občany v cizině zásadní, zvažuje i svolání mimořádné schůze. Podobný způsob volby nabízí většina zemí Evropské unie.

Proticovidová opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout více činností. Ve středu po 22:00 to schválila sněmovna, a to po 35 hodinách jednání. Poslanci v úterý večer odhlasovali, že projednají novelu ve stavu legislativní nouze, od té doby postupně vystupovali zástupci SPD. Ve středu odpoledne poslanci schválili zkrácení doby pro vystoupení k pandemickému zákonu na dvakrát pět minut. Mimořádnou schůzi svolaly koaliční strany proto, že SPD svým vetem znemožnila projednání na řádné schůzi.

Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis po pátečním jednání s místopředsedou sněmovny Janem Bartoškem (KDU-ČSL) poděkoval za „morální i konkrétní podporu“ v konfliktu s Ruskem. Středečním schválením daru dělostřelecké munice se podle něj Česko zařadilo mezi země, které Ukrajině poskytly konkrétní vojenskou podporu. Zatím takových zemí není mnoho, podotkl na tiskové konferenci Perebyjnis.