Jan Bartošek strana 4 z 5

Krátce po zveřejnění prvních projekcí francouzských prezidentských voleb gratulovali Emmanuelu Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie. Český premiér Petr Fiala (ODS) v gratulaci napsal, že Francie je důležitý partner a Česko má zájem intenzivně rozvíjet vztahy.

KDU-ČSL nadále povede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Získal 224 z celkového počtu 275 odevzdaných hlasů. Ve volbě neměl protikandidáta. Lidovci si v Ostravě na dvoudenním sjezdu volí vedení strany na další dva roky, místopředsedou zvolili Jana Bartoška. Podle Jurečky by měla křesťanská demokracie pracovat tak, aby mohla vládnout minimálně osm let.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů.

Vláda plánuje ještě letos kvůli válce na Ukrajině zvýšit rozpočet ministerstva obrany o miliardy korun. ČT to řekl místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). S dalším růstem armádního rozpočtu počítají i ministryně obrany a ministr financí.

Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).

Šestým a posledním místopředsedou sněmovny se stal bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO). V páteční tajné volbě porazil šéfa SPD Tomia Okamuru. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Pět hodin ve čtvrtek trvala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli cenám energií, výsledek ale nepřinesla, zákonodárci neschválili program jednání. Politici zároveň řešili, jak se postavit k opakovaným obstrukcím kvůli pandemickému zákonu. Předseda SPD Tomio Okamura v noci řečnil hodinu a půl, debaty se protáhly do rána. Objevily se výzvy ke změně jednacího řádu sněmovny. S tím, aby se o tom uvažovalo pro příští období, souhlasí politici, kteří byli hosty Událostí komentářů.

Vláda řeší pomoc lidem a firmám zasaženým rostoucími cenami energií. Opozice ji za to ale kritizuje a ani někteří podnikatelé vládní plány příliš nevítají. O tom, jak v současné situaci pomoci domácnostem a firmám zasaženým rapidním zvyšováním cen energií, diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24.

Spor o korespondenční volbu mezi vládou a opozicí pokračuje. Se zákonem počítá i návrh únorové schůze sněmovny. Hnutí SPD chce ale normu blokovat. Podle koaličního kabinetu je právo volit pro české občany v cizině zásadní, zvažuje i svolání mimořádné schůze. Podobný způsob volby nabízí většina zemí Evropské unie.

Proticovidová opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout více činností. Ve středu po 22:00 to schválila sněmovna, a to po 35 hodinách jednání. Poslanci v úterý večer odhlasovali, že projednají novelu ve stavu legislativní nouze, od té doby postupně vystupovali zástupci SPD. Ve středu odpoledne poslanci schválili zkrácení doby pro vystoupení k pandemickému zákonu na dvakrát pět minut. Mimořádnou schůzi svolaly koaliční strany proto, že SPD svým vetem znemožnila projednání na řádné schůzi.

Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis po pátečním jednání s místopředsedou sněmovny Janem Bartoškem (KDU-ČSL) poděkoval za „morální i konkrétní podporu“ v konfliktu s Ruskem. Středečním schválením daru dělostřelecké munice se podle něj Česko zařadilo mezi země, které Ukrajině poskytly konkrétní vojenskou podporu. Zatím takových zemí není mnoho, podotkl na tiskové konferenci Perebyjnis.

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou první interpelace ve funkci předsedy vlády. Jednání opět poznamenaly obstrukce opozičních poslanců. Premiér řekl mimo jiné v odpovědi na interpelaci Aleny Schillerové (ANO), že je jeho vláda připravena projednat upravený návrh státního rozpočtu v polovině února, aby platil od 1. dubna.

Pokud chce vláda splnit svůj závazek a dávat v roce 2025 armádě dvě procenta hrubého domácího produktu, bude muset navýšit peníze pro obranu o osmdesát miliard korun proti částce, kterou posílá nyní. Desítky miliard navíc chce použít hlavně na modernizaci armády. Podle opozice ale vojsko nebude umět během tří let peníze smysluplně utratit.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy (ODS) obsahuje všechny důležité priority lidovců. Na jednání celostátního výboru KDU-ČSL, které probíhalo společně s celostátní konferencí, to řekl předseda strany Marian Jurečka, který jednal s širším vedením a zástupci krajských organizací. Hlavním bodem jednání byla příprava volebního sjezdu, který by se měl uskutečnit 23. a 24. dubna v Ostravě.

Už přes čtyři sta zaměstnanců Českého rozhlasu (ČRo) ve čtvrtek v otevřeném dopise vyzvalo ředitele Reného Zavorala, aby zrušil jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. Obávají se ohrožení nezávislosti, objektivity a vyváženosti. Obzinová dříve působila jako ředitelka zpravodajství TV Prima, kde se dle tajně nahraných záznamů z porad podílela na manipulaci zpráv. Na Vinohradskou má nastoupit po svátcích.

O šestý a poslední neobsazený post místopředsedy Poslanecké sněmovny se v tajné volbě ucházel její někdejší předseda Radek Vondráček (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, ani jeden ale neuspěl. Na druhé schůzi v tomto volebním období poslanci schválili ustavení všech sněmovních výborů. Jejich obsazení ale ještě není definitivní. Poslanci budou muset počkat na jmenování nové vlády.

První místopředsedkyní sněmovny se stala Věra Kovářová z hnutí STAN. Rozhodla o tom předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), když stanovila pořadí nyní pětice místopředsedů. Kovářová tak bude Pekarovou Adamovou přednostně zastupovat při její absenci, pokud bude sama přítomná. Jde například o svolávání schůzí sněmovny a o řízení organizačního výboru.

Prezident Miloš Zeman přijal demisi vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), informoval o tom mluvčí Hradu na Twitteru. Hlava státu podle ústavy pověřuje vládu, jejíž demisi přijala, výkonem funkce až do jmenování nového kabinetu.

V tajné volbě si poslanci na ustavující schůzi nové sněmovny do svého čela zvolili kandidátku SPOLU Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). ANO na funkci nominovalo ministra Karla Havlíčka, kvůli neslučitelnosti funkcí ale jeho kandidaturu poslanci odmítli. Dolní komora také vybrala pět nových místopředsedů. Stali se jimi Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Věra Kovářová (STAN), Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Jedno místo zatím zůstává neobsazené. Na závěr ustavující schůze se svého poslaneckého mandátu vzdal zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Druhá schůze sněmovny proběhne 23. listopadu.

Poslanecká sněmovna má novou předsedkyni, zákonodárci zvolili šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Je druhou ženou v čele sněmovny, zároveň se stala dosud nejvýše postaveným ústavním činitelem za TOP 09. V započatém volebním období bude spolu s ní řídit schůze i šest místopředsedů, obsazeno zatím bylo pět postů.

Ve středu budou poslanci od 10:00 pokračovat v ustavující schůzi nové dolní komory. Zákonodárci by měli volit hlavně svého předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda dosluhující vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO).

V pondělí 8. listopadu se ve dvě hodiny odpoledne poprvé od voleb sejdou noví poslanci. Ti nejprve složí slib a poté je čeká nabitý program se 17 body. Mezi nimi je například volba předsedy dolní komory a jejích místopředsedů. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty, které také sestavují nový kabinet. První schůze bude pokračovat i v následujících dnech.

Poslanecký klub KDU-ČSL nominoval do funkce místopředsedy sněmovny Jana Bartoška. Podle předsedy frakce Marka Výborného získal Bartošek na výjezdním zasedání lidoveckých poslanců v Lipnici nad Sázavou jednomyslnou podporu.