Mimořádná daň pro firmy či banky má platit dál. Chce to část koalice, Stanjurovi navzdory

5 minut
Události: Mimořádné zdanění energetických firem či bank
Zdroj: ČT24

Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.

Ministr financí Stanjura minulou středu poslancům rozpočtového výboru vysvětloval, proč je důležité v příštím roce ušetřit desítky miliard. Do návrhu rozpočtu na rok 2024, který poslal vládě, pak napsal i výnos z daně z mimořádných zisků energetických firem či bank ve výši 17 miliard. Zároveň ale připouští, že tuto daň by chtěl od ledna zrušit.

Důvod je jednoduchý: Premiér Petr Fiala (ODS) už oznámil, že stát kvůli klesajícím cenám energií od začátku příštího roku zruší maximální garantované ceny elektřiny a plynu ve výši šest a tři koruny za kilowatthodinu.

„Pokud nejsou mimořádné výdaje, neměly by být ani mimořádné příjmy. To znamená, že pokud situace na energetických trzích bude přibližně podobná jako v letošním roce nebo lepší, pak bychom mohli navrhnout zkrácení účinnosti této daně,“ přibližuje Stanjura.

„Ceny energií padají a padají výrazně právě pod nastavený strop. Takže se ukazuje, že dofinancování z mimořádné daně nebude potřeba. Tudíž úvaha o tom, že by byla zrušena daň z mimořádných zisků, je naprosto oprávněná,“ souhlasí místopředseda TOP 09 Michal Kučera.

Zastropování cen energií v roce 2023
Zdroj: Úřad vlády ČR

STAN změnilo názor

Podobný názor měli ještě před třemi týdny i Starostové. „Jsou to skutečně spojené nádoby. Myslím, že ve chvíli, kdy se dohodneme na konci zastropování, tak by měl skončit i instrument, jehož výnosy měly být použity právě na financování zastropování,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v srpnu.

Teď ale hnutí STAN svůj postoj změnilo a zachování daně z mimořádných zisků až do roku 2025 podporuje. „Windfall tax byla původně plánována na tři roky a v této chvíli je kalkulováno, že tento příjem státního rozpočtu zůstane zachován. My s tím souhlasíme,“ sdělil Rakušan s tím, že takové stanovisko vzešlo z vnitřní debaty v hnutí i ve vládě.

Stejný názor mají i Piráti a lidovci. Nelíbí se jim, že by z rozpočtu vypadlo 17 miliard. Koalice by tak podle nich ohrozila plánovaný schodek 252 miliard korun. „Nemyslíme si, že teď je vhodný okamžik na to, aby se doba trvání daně zkracovala. To v podstatě znamená, aby se darovalo energetickým firmám a bankám mnoho miliard na zlatém podnose,“ míní předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„Rušení daně z mimořádných zisků za stávající situace nedává smysl. Je to příjem do státního rozpočtu. Firmy skutečně v té době vydělaly enormní zisky, a jsem přesvědčen, že je oprávněné, aby přispěly víc také do státního rozpočtu,“ podotýká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Na výdajích se ušetří, příjmy ale budou nižší

Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok na konci listopadu nebo na začátku prosince. V tu dobu bude ještě určitě daň z mimořádných zisků platit. O jejím případném zpětném zrušení chce vládní koalice rozhodnout v první polovině příštího roku.

Daň z mimořádných zisků vybraných firem má do rozpočtu v příštím roce přinést už zmíněných 17 miliard a o rok později podle odhadu ministerstva financí dalších deset. Vládní garance nejvyšších přípustných cen elektřiny a plynu skončí. Aktuální nabídky firem už jsou zpravidla pod limity. Na tuto pomoc stát během letoška vydá zhruba 80 miliard. Speciální odvody mají vynést asi 65 miliard, tedy o patnáct méně.

Realita se liší od původních plánů z loňska, podle kterých měly být mimořádné výdaje plně pokryty mimořádnými příjmy. Při sestavování rozpočtu kabinet předpokládal, že získá i vydá 100 miliard. Na výdajích sice nakonec ušetří, ale příjmy budou ještě nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podezřelému z vraždy v Kostelci hrozí výjimečný trest

Kriminalisté obvinili z vraždy pětašedesátiletého muže. Je podezřelý, že v neděli večer v Kostelci nad Černými lesy zabil padesátiletou ženu a o pět let mladšího muže. Kriminalisté budou podávat návrh na uvalení vyšetřovací vazby. Muži hrozí v případě odsouzení až výjimečný trest, informovala krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková.
před 6 hhodinami

Týden začal deštěm, tropy se vrátí

Po chladnějším a deštivém úvodu týdne se oteplí. Ve středu se odpolední maxima přiblíží ke třiceti stupňům Celsia. Obloha bude s výjimkou pondělka převážně jasná či polojasná, od úterý bude pršet už jen minimálně. Více srážek by mohlo být na přelomu tohoto a příštího týdne, kdy se opět vrátí tropické teploty.
před 8 hhodinami

Ministerstvo vysokým školám rozdělilo 30 miliard bez ověřování přínosu, uvedl NKÚ

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
před 8 hhodinami

Příspěvek na péči budí rozpory v koalici

Vládní strany se neshodnou na tom, kolik mají pobírat lidé odkázaní na pomoc druhých. Lidovci navrhují, aby se dva nejnižší stupně podpory zvýšily. Záměr podporují i Starostové. ODS a TOP 09 se zvýšením nesouhlasí. Ročně by výdaje stouply o 1,4 miliardy korun, a to je podle nich pro státní rozpočet moc.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o konfliktu mezi Izraelem a Íránem

Hosté pořadu Události, komentáře týdne debatovali o aktuálním konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Řeč přišla i na aktivistku Gretu Thunbergovou nebo protesty proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho tvrdé imigrační politice. Tématem byla také nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Pozvání přijali glosátorka a satirička Zuzana Bubílková, novinářka a moderátorka Marie Bastlová, textař a antropolog Michal Horáček, někdejší disident, novinář a filantrop Jan Dobrovský a publicista Michael Durčák. Debatu vedla Jana Fabianová.
před 9 hhodinami

Inovativní léčbu těžkých nádorů mozku by mohla začít platit pojišťovna

Nejzhoubnější nádor na mozku – glioblastom – zatím současná medicína neumí vyléčit. V některých případech ale lékaři využívají inovativní metodu TTF Optune, která dokáže život prodloužit. Pacienti si zatím drahou léčbu hradí sami nebo s pomocí dárců. To by se ale mohlo změnit, VZP začala tento týden o úhradách jednat.
před 10 hhodinami

Etikety potravin obsahují spoustu údajů. Jak jim rozumět?

Lidé si v obchodech často kupují potraviny, aniž by věděli, z čeho jsou složeny. Přitom výrobci mají povinnost na obalech uvádět velké množství informací. Odborníci upozorňují, že je dobré etikety na potravinách číst, protože se může stát, že zakoupené výrobky mohou zklamat, nebo dokonce kvůli alergiím ohrozit na životě.
před 10 hhodinami

Svateb ubývá. I kvůli finančním nákladům

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo loni nejméně svatebních obřadů za poslední dekádu, zájem klesl zhruba o pětinu. Důvodem jsou často vysoké finanční náklady. Manželství ale může přinášet výhody například při jednání s úřady. Právníci zároveň párům doporučují uzavřít předmanželskou smlouvu. Ta může předejít sporům při rozvodu nebo v dědickém řízení.
před 11 hhodinami
Načítání...