Mimořádná daň pro firmy či banky má platit dál. Chce to část koalice, Stanjurovi navzdory

5 minut
Události: Mimořádné zdanění energetických firem či bank
Zdroj: ČT24

Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.

Ministr financí Stanjura minulou středu poslancům rozpočtového výboru vysvětloval, proč je důležité v příštím roce ušetřit desítky miliard. Do návrhu rozpočtu na rok 2024, který poslal vládě, pak napsal i výnos z daně z mimořádných zisků energetických firem či bank ve výši 17 miliard. Zároveň ale připouští, že tuto daň by chtěl od ledna zrušit.

Důvod je jednoduchý: Premiér Petr Fiala (ODS) už oznámil, že stát kvůli klesajícím cenám energií od začátku příštího roku zruší maximální garantované ceny elektřiny a plynu ve výši šest a tři koruny za kilowatthodinu.

„Pokud nejsou mimořádné výdaje, neměly by být ani mimořádné příjmy. To znamená, že pokud situace na energetických trzích bude přibližně podobná jako v letošním roce nebo lepší, pak bychom mohli navrhnout zkrácení účinnosti této daně,“ přibližuje Stanjura.

„Ceny energií padají a padají výrazně právě pod nastavený strop. Takže se ukazuje, že dofinancování z mimořádné daně nebude potřeba. Tudíž úvaha o tom, že by byla zrušena daň z mimořádných zisků, je naprosto oprávněná,“ souhlasí místopředseda TOP 09 Michal Kučera.

Zastropování cen energií v roce 2023
Zdroj: Úřad vlády ČR

STAN změnilo názor

Podobný názor měli ještě před třemi týdny i Starostové. „Jsou to skutečně spojené nádoby. Myslím, že ve chvíli, kdy se dohodneme na konci zastropování, tak by měl skončit i instrument, jehož výnosy měly být použity právě na financování zastropování,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v srpnu.

Teď ale hnutí STAN svůj postoj změnilo a zachování daně z mimořádných zisků až do roku 2025 podporuje. „Windfall tax byla původně plánována na tři roky a v této chvíli je kalkulováno, že tento příjem státního rozpočtu zůstane zachován. My s tím souhlasíme,“ sdělil Rakušan s tím, že takové stanovisko vzešlo z vnitřní debaty v hnutí i ve vládě.

Stejný názor mají i Piráti a lidovci. Nelíbí se jim, že by z rozpočtu vypadlo 17 miliard. Koalice by tak podle nich ohrozila plánovaný schodek 252 miliard korun. „Nemyslíme si, že teď je vhodný okamžik na to, aby se doba trvání daně zkracovala. To v podstatě znamená, aby se darovalo energetickým firmám a bankám mnoho miliard na zlatém podnose,“ míní předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„Rušení daně z mimořádných zisků za stávající situace nedává smysl. Je to příjem do státního rozpočtu. Firmy skutečně v té době vydělaly enormní zisky, a jsem přesvědčen, že je oprávněné, aby přispěly víc také do státního rozpočtu,“ podotýká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Na výdajích se ušetří, příjmy ale budou nižší

Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok na konci listopadu nebo na začátku prosince. V tu dobu bude ještě určitě daň z mimořádných zisků platit. O jejím případném zpětném zrušení chce vládní koalice rozhodnout v první polovině příštího roku.

Daň z mimořádných zisků vybraných firem má do rozpočtu v příštím roce přinést už zmíněných 17 miliard a o rok později podle odhadu ministerstva financí dalších deset. Vládní garance nejvyšších přípustných cen elektřiny a plynu skončí. Aktuální nabídky firem už jsou zpravidla pod limity. Na tuto pomoc stát během letoška vydá zhruba 80 miliard. Speciální odvody mají vynést asi 65 miliard, tedy o patnáct méně.

Realita se liší od původních plánů z loňska, podle kterých měly být mimořádné výdaje plně pokryty mimořádnými příjmy. Při sestavování rozpočtu kabinet předpokládal, že získá i vydá 100 miliard. Na výdajích sice nakonec ušetří, ale příjmy budou ještě nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři ČT mluvili s advokátem z bitcoinové kauzy

Bitcoinovou kauzou se kromě politiků dál zabývají i vyšetřovatelé. Před kamerou poprvé promluvil advokát Kárim Titz, zastupující dárce bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Reportérům ČT řekl, že motivem Tomáše Jiřikovského byla snaha odečíst si část peněz z daní.
před 6 hhodinami

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
před 7 hhodinami

Opozice ví, že prohraje, na hlasování o nedůvěře ale právo má, říká Pekarová Adamová

Úterní mimořádná schůze sněmovny svolaná opozicí k pokusu o vyslovení nedůvěry vládě je příležitostí pro obě strany, míní předsedkyně dolní komory parlamentu a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V Interview ČT24, které vedla Tereza Řezníčková, také řekla, že bitcoinová kauza, kvůli které opozice hlasování vyvolala, podle ní nedosahuje takových rozměrů, aby o důvěru musela žádat sama vláda.
před 7 hhodinami

Rybáři přivítali začátek sezony lovu dravých ryb

V pondělí začala sezona lovu dravých ryb. Jedná se například o lov candátů, štik či sumců. V noci na pondělí se sice prudce ochladilo, rybáře ale změna počasí neodradila. K řekám, nádržím a rybníkům vyrazily stovky lidí. K oblíbeným revírům patří třeba Lipno. Tam v loňském roce rybáři chytili čtyři a půl tisíce candátů. Přibližně o dva tisíce víc než předloni. Rybáři však musí dát pozor na míry jednotlivých ryb. Například u candátů na Lipně je minimální míra padesát centimetrů, u štik šedesát centimetrů.
před 7 hhodinami

Koalici rozděluje jednotné měsíční hlášení

Koalice bude při hlasování o jedné z posledních vládních priorit – zavedení jednotného měsíčního hlášení – nejednotná. Předmětem sporu jsou úpravy načtené ODS před druhým čtením, které by osvobodily od daně mimo jiné bitcoinové miliardáře. Strana tak učinila bez předchozí konzultace s ostatními. Opozice změny spojuje s bitcoinovou kauzou, kvůli níž rezignoval exministr spravedlnosti Pavel Blažek (za ODS).
před 8 hhodinami

Mapa ukazuje místa smrtelných dopravních nehod a jejich příčiny

Každý den zemřou na českých silnicích průměrně dva lidé. Infografika zachycuje všechny smrtelné dopravní nehody od roku 2010 až do současnosti.
před 10 hhodinami

Podezřelému z vraždy v Kostelci hrozí výjimečný trest

Kriminalisté obvinili z vraždy pětašedesátiletého muže. Je podezřelý, že v neděli večer v Kostelci nad Černými lesy zabil padesátiletou ženu a o pět let mladšího muže. Kriminalisté budou podávat návrh na uvalení vyšetřovací vazby. Muži hrozí v případě odsouzení až výjimečný trest, informovala krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková.
před 17 hhodinami

Týden začal deštěm, tropy se vrátí

Po chladnějším a deštivém úvodu týdne se oteplí. Ve středu se odpolední maxima přiblíží ke třiceti stupňům Celsia. Obloha bude s výjimkou pondělka převážně jasná či polojasná, od úterý bude pršet už jen minimálně. Více srážek by mohlo být na přelomu tohoto a příštího týdne, kdy se opět vrátí tropické teploty.
před 19 hhodinami
Načítání...