Jan Bartošek strana 2 z 5

Nový slovenský premiér Robert Fico odjížděl na summit EU s tvrzením, že nekývne na sankce proti Rusku, dokud nebude mít analýzu, jaké mohou mít dopady na Slovensko. Na to reagoval místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), že se Bratislava vydává na trajektorii směrem k Rusku. „To je vážné konstatování vzhledem k tomu, že slovenská vláda je u moci jen 24 hodin,“ prohlásila slovenská velvyslankyně v Česku Ingrid Brocková v Interview ČT24. Ukotvení v EU a Severoatlantické alianci je pro novou vládu podle ní nezpochybnitelné. „Buďme korektní a počkejme si,“ vyzvala velvyslankyně.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Úpravy programu schůze zabraly sněmovně více než šest a půl hodiny úterního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku úterního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla. Sněmovna pak ve večerních hodinách znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, která budí spory. Jednání sněmovny pak bylo v jedenáct hodin večer přerušeno, pokračovat bude ve středu.

Nemůžeme jim garantovat stejná práva, jako by měli jinde, zdůvodňují firmy, proč někteří LGBT+ lidé nechtějí přijet pracovat do Česka. Potvrzují to i jejich zkušenosti. Velké společnosti v týdnu v otevřeném dopise vyzvaly premiéra Pera Fialu (ODS), aby podpořil manželství stejnopohlavních párů. Firmy uvádějí, že kvůli nerovným podmínkám pro LGBT+ lidi přicházejí o talentované zaměstnance s novými nápady. Pro pořad 168 hodin o tom natáčeli Václav Crhonek a David Sebíň.

Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.

Opoziční ANO a SPD zablokovaly v pátek projednávání zákonů, neboť koalice odmítla řešit výroky místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) na adresu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Bartošek uvedl, že představuje bezpečnostní riziko. Podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové je takové hodnocení „totálně za hranou“. Lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase poukazoval na Babišovy „rétorické výlevy“ a „urážky“ politiků na sněmovním plénu a nabádal Schillerovou, aby zhodnotila tato vyjádření.  Kvůli sporu a opozičnímu vybrání přestávek byla schůze sněmovny přerušena do úterý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Poslanecká sněmovna začala jednat o konsolidačním balíčku, který má vládě pomoci vylepšit stav veřejných rozpočtů přinejmenším o desítky miliard korun. Úsporný balík je v dolní komoře ve druhém čtení. Pořad schůze poslanci schválili téměř po 27 hodinách od úterního začátku schůze, debaty o změnách a hlasování zabraly asi 18 a půl hodiny. Dle očekávání všechny opoziční snahy o změny programu koaliční většinou sněmovna odmítla. O půlnoci poslanci schůzi ke konsolidačnímu balíčku přerušili.

Zvýšením spotřební daně z nafty by se mohli senátoři zabývat 27. července. Zástupci vládních stran chtějí, aby norma celým legislativním procesem prošla do konce měsíce. Státní rozpočet by tím už od srpna každý měsíc získal stovky milionů korun navíc. O změně ale ještě nerozhodli ani poslanci – na programu ji znovu mají příští týden.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) končí v čele ministerstva zemědělství. Nominaci předsednictva KDU-ČSL na nového šéfa resortu přijal bývalý šéf lidovců Marek Výborný. Návrh ještě musí schválit širší vedení strany. Oznámil to předseda strany a ministr práce Marian Jurečka na mimořádné tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Nekula uvedl, že v posledních týdnech mu chyběla podpora ze strany vedení lidovců.

Prezident Petr Pavel poprvé přišel do Poslanecké sněmovny. Promluvil před poslanci, kteří se sešli na pokračování řádné schůze dolní komory. Poslanci v úvodním kole podpořili změnu ústavy, která stanovuje, že krajské, senátní i obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Rovněž schválili novelu o sociálním zabezpečení.

Více než tři sta tun fosforu ročně se dostane do Orlické přehrady. Právě kvůli tomu rostou sinice, které kazí vodu v nádrži. Snížit množství fosforu se už pokoušejí rybáři v povodí řeky Vltavy, kteří těží bahno a nabízejí ho zemědělcům jako hnojivo. Narážejí ale na vysoké náklady na práci a laboratorní testy.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Poslanecká sněmovna od rána jednala o novele zákona o změnách v organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kterou chce koalice zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky a přijímání dotací v ustanovení zákona o střetu zájmů. Projednání předlohy brzdí řadu měsíců opoziční hnutí ANO. Koalice nechala svolat mimořádnou schůzi, kterou nelze blokovat zejména navrhováním změn programu. K hlasování se ale sněmovna nedostala, schůze byla přerušena do středy 14. června.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) je přesvědčena, že vládní konsolidační balíček se nejvíce dotkne těch nejchudších obyvatel. ANO se navíc podle ní obává, že škrty budou mít za následek ekonomický kolaps. Podle místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) dopadnou úspory nějakým způsobem na každého, nicméně vláda balíček připravila se sociální citlivostí. „Předchozí vláda se dopustila rozpočtového obžerství. Museli jsme reagovat,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Opozice zřejmě příští týden neprosadí ve sněmovně debatu o konsolidačním balíčku, který ve čtvrtek představila vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že diskuzi v dolní komoře prozatím odmítá, jelikož návrhy ještě nejsou dokončené. Plánovaná úspora minimálně 94 miliard pro příští rok je ale podle něj garantovaná. Opozice nevylučuje obstrukce – kritizuje hlavně zvýšení některých daní nebo růst odvodů pro OSVČ. Z ministerstev mezitím přichází podrobnosti vztažené k úspornému balíčku.

Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Jménem rodiny to oznámil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.

Přes sto návrhů na státní vyznamenání poslali lidé do Poslanecké sněmovny. Ta nyní z těchto podkladů bude vybírat, koho doporučí prezidentu Petru Pavlovi k ocenění. Mezi jmény, která přišla do dolní komory, je podle informací ČT i Jiří Brady. O jeho možném vyznamenání se hovořilo už v roce 2016. Podmínkou ale mělo být, že jeho synovec, tedy tehdejší ministr kultury, zruší setkání s dalajlámou. Miloš Zeman však tehdy popřel, že by kdy vyznamenání Bradyho schválil.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl České televizi, že hodlá sjednotit sazbu DPH na pivo. Dle různých kritérií může v současnosti spadat do tří daňových pásem, podle Stanjury však k tomu není důvod. Z vládních stran se mezitím ozývají hlasy o potřebě většího snížení státního deficitu. TOP 09 mluví o hranici sto miliard korun, Starostové o 150 miliardách korun.

Poprvé od voleb se sešli končící prezident Miloš Zeman a nově zvolený prezident Petr Pavel. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a místopředseda poslanců hnutí ANO Milan Feranec doufají, že převzetí Hradu proběhne standardní cestou. Podle Bartoška je ale bezpečnostní audit, jak o něm mluvil Pavel, na místě. Feranec si myslí, že Pavel má konat, až nastoupí do úřadu. Politici o tom debatovali v Událostech, komentářích.

Někteří představitelé vlády souhlasí se zařazením soukromé armády ruského oligarchy Jevgenije Prigožina na evropský seznam teroristických organizací. Krok navrhují nevládní organizace s tím, že by to umožnilo stíhat i spolupracovníky takzvaných wagnerovců. Sám Prigožin dřív podnikal i v Česku a jeho bývalý obchodní partner tu stále několik firem má.