Nový předseda KDU-ČSL Marek Výborný se chce spolu se členy obměněného vedení před sněmovními volbami zaměřit na prorodinná témata, dostupnost bydlení, vzdělávání a principy odpovědné solidarity. Strana chce bránit extrémům a zároveň být konstruktivní, řekl po volbě místopředsedů. Tým má Výborný za dobrý mix kontinuity s novými tvářemi, podle nových lídrů sjezd zareagoval na touhu po změně. Delegáti sjezdu KDU-ČSL také podpořili další spolupráci v koalici SPOLU pro sněmovní volby v příštím roce.
Kontinuitu představují kromě Výborného, který už jednou v čele strany stál, také nový statutární místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, rovněž bývalý šéf strany. Ten v souvislosti s návratem do vedení v době, kdy se KDU-ČSL nedaří, mluvil o symbolice. Lidovce dovedl jako předseda v roce 2013 do sněmovny potom, co z ní v roce 2010 vypadli. Nyní jsou součástí vládní koalice, samostatně ale jejich preference spadly ke dvěma procentům.
S nyní již bývalým předsedou Marianem Jurečkou a neúspěšným kandidátem na prvního místopředsedu Petrem Hladíkem, kteří jsou ministry práce a sociálních věcí a životního prostředí, Výborný dál počítá. Jurečka podle něj zůstává vicepremiérem. Oba se budou dál účastnit práce předsednictva jako garanti svých gescí, uvedl Výborný. Jurečkovi a dalším z bývalého vedení poděkoval za práci, kterou odvedli.
Bělobrádek: Jsme stranou minulosti i budoucnosti
V jednáních v koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) i ve vládě chtějí být lidovci urputnější, zároveň ale ctí kompromis. „Jsme stranou dohody, ne velké konfrontace, někdy budeme urputní více, než bylo zvykem,“ předeslal Bělobrádek. „Jeden chce na hory, druhý k moři, skončí v termálech,“ popsal, jak taková politika vypadá. Ve kterých konkrétních věcech plánují lidovci víc zatlačit, nechtěl prozradit. Z konzervativnější části strany během sjezdu zaznívala nejvíce kritika podle některých vlažného postoje dosavadního vedení k obhajobě tradiční rodiny.
Názorová různorodost strany podle Výborného ukazuje, že lidovci jsou postaveni na demokratických principech, po sjezdu ale bude chtít, aby KDU-ČSL mluvila jedním hlasem, a byla tak voličům srozumitelná.
Na adresu senátora Jiřího Čunka, který ve volbě předsedy neuspěl s voláním po návratu ke konzervativnějšímu směřování strany, uvedl, že se neshodnou, což ale neznamená, že se nebudou setkávat. Dohodnutou s ním má schůzku. Podle Bělobrádka lidovci na sjezdu v Olomouci ukázali, že jsou stranou dlouhé historie, ale i budoucnosti.
Delegáti také podpořili další spolupráci v koalici SPOLU za podmínky, že budou zachovány důstojné podmínky pro všechny koaliční partnery a ve společném volebním programu budou zohledněny základní programové priority KDU-ČSL. „Je to pro nás mandát, abychom mohli činit další kroky,“ komentoval usnesení Výborný. O společné kandidatuře v koalici SPOLU se Výborný chystá jednat s předsedou ODS a premiérem Petrem Fialou a šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou.
Podle Výborného dali delegáti jasně najevo, že si přejí pokračovat v tomto uskupení. „Čeká nás obrovský úkol připravit rychle strategii, abychom příští rok uspěli v parlamentních volbách. Musíme být silní jako KDU-ČSL, musí být silná i koalice SPOLU,“ uvedl Výborný.
Nelze stále kandidovat, vyzval Bartošek nové talenty
Delegáti v sobotu na sjezdu v Olomouci zvolili řadové místopředsedy, mezi nimi starostku Kravař na Opavsku Moniku Brzeskovou, ministerské náměstky Václava Pláteníka a Eduarda Hulicia a poslance Jiřího Horáka. Všichni byli zvoleni v prvním kole volby a všichni jsou ve vedení strany nováčky.
Brzesková v prvním kole volby čtyř místopředsedů získala 248 hlasů z 287 možných, Horák obdržel 203 hlasů, Pláteník 199 a Hulicius 170. V pátek zvolený předseda KDU-ČSL Marek Výborný po volbě místopředsedů poděkoval všem uchazečům o tuto funkci. „Velmi si vážím i těch, kteří ve volbě neuspěli. Chci, aby byli aktivní v našich týmech a aby byli pravidelně zváni jako hosté na celostátní konferenci,“ uvedl.
Nominace mělo 19 kandidátů, devět jich návrh přijalo. O čtyři místa řadových místopředsedů se ve finále ucházelo osm lidí, jelikož dosavadní první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek se nakonec rozhodl do volby nejít.
„Vzdám se nominace. Nejde donekonečna říkat, chceme ženy a nové talenty, ale donekonečna kandidovat,“ vysvětlil svůj krok. Do konce mandátu současné sněmovny se plánuje věnovat funkci místopředsedy dolní komory a věnovat se chce i regionům. K působení končícího předsednictva Bartošek uvedl, že udělalo několik strategických chyb, k odpovědnosti za něž se hlásí, i když k řadě věcí byl kritický. „Vždy mi šlo o prosperitu KDU-ČSL,“ řekl. Podle něj musí skončit pravidlo, že koaliční partner se nekritizuje.
O funkci místopředsedy na sjezdu usilovali také nynější místopředseda Lukáš Cyrilo, právnička Dita Vávrová, poslanec Hayato Okamura a předsedkyně lidovců v Litoměřicích Zdeňka Marie Čerkasov, avšak tito kandidáti nezískali potřebný počet hlasů.
Kandidatury se naopak vzdal dosavadní místopředseda a ministr Hladík, jihočeský poslanec Šimon Heller či předseda sněmovního klubu Aleš Dufek. Ten nicméně v předsednictvu zasedne z titulu funkce předsedy sněmovního klubu. Ve vedení strany skončí dosavadní místopředsedkyně Šárka Jelínková, nominaci odmítla. Stejně tak poslanec Tom Philipp.
Celkem je předsednictvo desetičlenné, z titulu funkce v něm zasedají šéfové obou parlamentních klubů KDU-ČSL, europoslanců a generální tajemník strany.
Politolog: Tradičních lidoveckých voličů ubývá
V pátek tři stovky delegátů zvolily předsedou Výborného, který se do čela strany vrací téměř po pěti letech. Funkci neobhájil Jurečka. Dostatek hlasů nezískal později ve volbě prvního místopředsedy ani Hladík. Ve druhé volbě delegáti zvolili statutárním zástupcem Výborného expředsedu Pavla Bělobrádka. Bělobrádek získal v pátek nejsilnější mandát. Hlas mu odevzdalo 197 delegátů, ke zvolení mu stačilo 144 hlasů.
Politolog Petr Just podotkl, že nepředpokládá revoluční změnu ve straně, protože jak Výborný, tak Bělobrádek už ve vedení byli. „Na druhou stranu, máme tu čtyři řadové místopředsedy, kteří doposud žádnou zkušenost s prací v nejužším vedení KDU-ČSL nemají, což souvisí i s tím, že i veřejnost a zkrátka my, lidé zvenčí, a nedokážeme předpovědět, jaký bude dopad jejich politiky na stranu.“ Podle něj právě na ně bude v nejbližší době nejvíce upřena pozornost komentátorů či politologů.
Zmínil také, že tradiční voličská základna KDU-ČSL stárne a zmenšuje se. „Když se podíváme na ty, kteří tam jsou nyní jako zástupci mladé generace, tak je to spíše střední generace – čtyřicátníci,“ dodal s tím, že strana musí k té mladší generaci nalézt cestu i tématy. „Ryze konzervativní politika už nenachází takový ohlas ani u KDU-ČSL a budou chtě nechtě muset vykročit z tvrdě konzervativního vymezení, protože mladší generace má blíže k liberálnějšímu přístupu, který reprezentuje v KDU-ČSL třeba pan (Jan) Grolich, který ale do žádné funkce nekandidoval.“
