Jan Bartošek strana 5 z 5

Vláda v pondělí pověřila nynějšího šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku zastupováním na pozici ředitele civilní kontrarozvědky od 16. srpna do doby jmenování nového šéfa. Po krátkém mimořádném zasedání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Výběr nového ředitele BIS bude podle něj náležet vládě, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. Koudelkovi končí funkční období v polovině srpna.

Premiér se jmenování šéfa Bezpečnostní informační služby vyhybá a vykrucuje, řekl v pořadu Interview ČT24 Karel Randák. Kauzu Vrbětice podle něj politici zpackali, nejvíce ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Bývalý šéf rozvědky je přesvědčen, že měli více jednat se spojenci tak, aby byla odezva vůči Rusku výraznější.

Poslanci budou o budoucnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky jednat v rámci bezpečnostního výboru v pátek. Potvrdil to předseda výboru Radek Koten (SPD). Koudelkovi vyprší mandát v čele BIS v polovině srpna. O tom, jestli v čele kontrarozvědky setrvá, nebo BIS povede někdo jiný, jednal v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem.

Česko má program pomoci afghánským spolupracovníkům svých vojáků, kteří v zemi zůstali po stažení koaličních armád. V ČT to prohlásil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) s tím, že návrh nevylučuje ani poskytnutí azylu. Afgháncům, kteří spolupracovali se zahraničními jednotkami, hrozí smrtelné nebezpečí ze strany radikálů z Talibanu, již rychle postupují a ovládají čím dál větší afghánské území.

V polovině srpna vyprší mandát šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že bude vláda věc řešit až v srpnu. Kabinet je s Koudelkou dlouhodobě spokojený, šéf BIS je ale trnem v oku prezidentu Miloši Zemanovi. Je oddalování rozhodnutí o šéfovi BIS problém? O tom debatovali ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a člen výboru pro obranu a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Až v srpnu se bude vláda zabývat vedením Bezpečnostní informační služby. České televizi to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V polovině příštího měsíce končí mandát dosavadnímu šéfovi tajné služby Michalu Koudelkovi. Některé opoziční strany kritizují, že kabinet řeší pozdě, co dál.

Senátní výbory se budou zabývat takzvaným zákonem lex Dukovany, který mimo jiné brání ruským či čínským firmám podílet se na výstavbě nového jaderného bloku. Samotnou předlohou se mají senátoři zabývat 21. července. Horní komora by podle předběžné dohody vládních a opozičních stran měla do zákona prosadit i pojistku větší parlamentní kontroly.

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Vláda má už v pondělí projednat první návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. ČT zjistila, že v klíčovém dokumentu ministerstva financí ale chybí vládní priority za víc než 20 miliard korun –⁠ například zvažovaný růst plateb za státní pojištěnce nebo vyšší přídavky na děti. Naopak je v návrhu zahrnut skoro třímiliardový výnos z digitální daně, kterou ale sněmovna ještě neschválila. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) ale tvrdí, že navržený schodek se už zvyšovat nebude.

Návrh ministerstva financí počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta svého hrubého domácího produktu. V pátek to potvrdil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Rozpočet ministerstva obrany by tak byl v roce 2024 výrazně nižší, než co Česká republika slibuje spojencům z NATO.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, rozhodla o tom sněmovna. Zároveň odmítla zrychleně projednat vládní novelu o vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo o prodělané nákaze. Předlohu kritizovala opozice i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast na veřejných i soukromých akcích nebo vstup do různých provozoven. Poslanci také odsoudili nucené přistání dopravního letadla Ryanairu v Bělorusku a požadují vyšetření celé události.

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Vláda by měla uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice, usnesla se sněmovna. Poslanci o okolnostech zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy jednali v utajeném režimu a bez přítomnosti kamer, stenozáznamu a například i bez mobilních telefonů. Z jednání se omluvili dva z pozvaných hostů – nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Chtěl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v Moskvě vyměnit kauzu Vrbětice za vakcíny Sputnik? Podle informací Seznam Zpráv ano, podle Hamáčka jde o pomluvu. Důkazy jsou naprosto věrohodné a jsem si jistý, že informace, které jsme publikovali, jsou pravdivé, řekl v Událostech, komentářích šéfredaktor Seznamu Jiří Kubík. V rozhovoru s ním mluvila Jana Peroutková.

Poslanci nedokončili debatu o zrušené cestě vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška debata přerostla ve vzájemné osočování. O slovních útocích mluvila také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle Hamáčka byla diskuse korektní. Uzavřené projednání okolností plánované cesty do Moskvy před vypuknutím kauzy Vrbětice prosadila opozice. Podle informací Seznam Zpráv chtěl Hamáček v Rusku vyměnit zpravodajské informace o vrbětických výbuších za dodávky vakcíny Sputnik V a setkání ruského a amerického prezidenta v Praze. Hamáček tyto informace odmítl.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Prezident Miloš Zeman plně důvěřuje policii a Nejvyššímu státnímu zastupitelství ve vyšetřování vrbětického výbuchu. Suverénní země si podle hlavy státu nemůže dovolit, aby na jejím území způsobili agenti cizího státu teroristický útok. Pokud se prokáže role ruských agentů ve výbuchu, je potřeba, aby Rusko zaplatilo, řekl Zeman a vyzval k vyčkání na výsledky vyšetřování. Podle řady opozičních politiků v projevu relativizoval a mluvil o utajovaných informacích.

Na české ambasádě v Moskvě a ruské v Praze bude stejně diplomatů, stejně technických pracovníků i stejně zaměstnanců najatých v hostitelské zemi. Jan Bartošek, místopředseda KDU-ČSL, v Interview ČT24 řekl, že tento fakt považuje za dobrý začátek dialogu po teroristickém útoku, kterého se dle jeho názoru dopustili v roce 2014 ve Vrběticích agenti řízení ruskou politickou garniturou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s pondělní cestou vicepremiéra a pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. S Rusy chce jednat o vakcíně Sputnik V, podle Babiše ale nejde o jeho agendu, která by mu příslušela. Avizovanou cestu kritizovala i parlamentní opozice.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) se na nedělní večerní schůzce s předsedou ČSSD a vicepremiérem Janem Hamáčkem dozvěděl o svém odvolání z vlády. Petříček to bez bližších informací sdělil ČTK, Hamáček na dotaz nereagoval. Podle spekulací médií má dosavadního šéfa diplomacie ve funkci nahradit současný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a na jeho místo má přijít poslanec Jan Birke (ČSSD).

Ministerstvo zahraničí opakovaně nabízelo na dřívějším jednání krizového štábu spolupráci při shánění vakcín, setkalo se ale s odmítnutím ze strany resortu zdravotnictví a premiéra Andreje Babiše (ANO). V nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Hosty pořadu dále byli europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Jedním z důležitých témat nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny bude epidemie covidu-19. Zatímco zástupci vládních stran ji považují za obstojně zvládnutou, opozice vytýká především nekoncepční plánování a řízení nebo nejasné odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Politici se ale v předvolebním speciálu Událostí, komentářů shodují, že zásadní bude nastartovat ekonomiku a vyřešit zvyšující se zadlužení státu.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Promítne se do nich novela volebního zákona. Sněmovna ve středu schválila jeho podobu. Panovat na ní ale musí shoda obou komor. Právě kvůli nutnosti jednotného názoru přišlo ze strany poslanců množství ústupků, shodli se předsedové poslaneckých klubů a předseda sněmovny ve speciálu Událostí, komentářů. Problematickým tématem je pro ně ale otázka korespondenčního hlasování. Pozměňovací návrh, který mezi politiky budí velké debaty, dolní komora neschválila.