Jan Bartošek strana 5 z 5

Předsedové stran vznikající vlády koalicí SPOLU a PirátiSTAN v úterý večer prohlásili, že se dohodli na obrysech koaliční smlouvy a programového prohlášení. Uskupení chce usilovat o snížení schodku veřejného rozpočtu na tři procenta HDP, zvýšení slevy na poplatníka či snížení sociálního pojištění. V pořadu Události, komentáře ve středu o návrhu programového prohlášení a rozdělení ministerstev diskutovali předsedové poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.

Budoucí vládní koalice se zavázala snížit schodek veřejných financí na tři procenta HDP. Chce zvýšit slevu na poplatníka či snížit sociální pojištění. Vyplývá to z programového prohlášení, které má ČT k dispozici. Uskupení také plánují dostát závazku dvou procent HDP pro armádu a tuto hranici legislativně zakotvit. Program dohodnutý vyjednavači nyní čeká na schválení uvnitř jednotlivých stran.

Místopředsedy nové sněmovny za ANO by se měli stát někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové nemusí být Vondráčkova volba jednoduchá, hnutí ale na něm trvá. Poslanecký klub ODS nominoval na místopředsedu sněmovny Jana Skopečka, ekonomického odborníka strany. Na ustavující schůzi si své vedení zvolila i sněmovní volební komise, nadále jí bude předsedat Martin Kolovratník (ANO).

Do pozice místopředsedy sněmovny nominuje KDU-ČSL s největší pravděpodobností svého místopředsedu Jana Bartoška, uvedl předseda lidoveckého poslaneckého klubu Marek Výborný. Konečné rozhodnutí by mělo být známo příští týden. Dolní komora by měla mít místopředsedů šest. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN už dříve oznámily, že do čela sněmovny nominují předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.

Pokračují povolební jednání. Starostové si jako poslední strana zvolili předsedu svého poslaneckého klubu. Opět se jím stal Jan Farský. Lidovci v pátek jednali na celostátní konferenci KDU-ČSL. V nové vládě chtějí představovat sociální aspekt. Programová skupina koalice SPOLU a Pirátů se STAN se shodla na tom, že definuje pozici místopředsedy vlády pro digitální transformaci. Po pátečním jednání obou koalic to řekl místopředseda ODS Martin Kupka. Skupina pro digitalizaci, spravedlnost a vnitro se podle něj zabývala i problematikou veřejné správy či policie. Shodla se také na zavedení korespondenční volby pro voliče ze zahraničí.

Čelit rostoucím cenám energií chce vláda vydáním energetických šeků, nárok by na ně podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) mělo mít asi 800 tisíc chudších domácností. Z toho, že ceny rostou, viní Havlíček i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala program Green Deal Evropské unie, podle šéfa pirátského klubu Jakuba Michálka je to však hlavně kvůli politice Ruska. Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek se pozastavil nad vytvořením poukazů na levnější energii, za efektivnější by považoval pomoci ohroženým domácnostem prostřednictvím příspěvků na bydlení. Bartošek, Fiala, Havlíček a Michálek diskutovali o energetice v Otázkách Václava Moravce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu na sněmovním plénu odmítl kritiku části opozice, že v souvislosti s brožurou o onkologické prevenci zneužívá veřejné peníze. Opozice pokládá brožuru, v níž je i Babišova fotografie, za součást volební kampaně hnutí ANO. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odpoledne oznámila, že zvažuje odklad publikace až po volbách. Ministerský předseda uvedl, že nemá problém s tím, aby se distribuovala s odkladem.

Vláda v pondělí pověřila nynějšího šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku zastupováním na pozici ředitele civilní kontrarozvědky od 16. srpna do doby jmenování nového šéfa. Po krátkém mimořádném zasedání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Výběr nového ředitele BIS bude podle něj náležet vládě, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. Koudelkovi končí funkční období v polovině srpna.

Premiér se jmenování šéfa Bezpečnostní informační služby vyhybá a vykrucuje, řekl v pořadu Interview ČT24 Karel Randák. Kauzu Vrbětice podle něj politici zpackali, nejvíce ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Bývalý šéf rozvědky je přesvědčen, že měli více jednat se spojenci tak, aby byla odezva vůči Rusku výraznější.

Poslanci budou o budoucnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky jednat v rámci bezpečnostního výboru v pátek. Potvrdil to předseda výboru Radek Koten (SPD). Koudelkovi vyprší mandát v čele BIS v polovině srpna. O tom, jestli v čele kontrarozvědky setrvá, nebo BIS povede někdo jiný, jednal v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem.

Česko má program pomoci afghánským spolupracovníkům svých vojáků, kteří v zemi zůstali po stažení koaličních armád. V ČT to prohlásil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) s tím, že návrh nevylučuje ani poskytnutí azylu. Afgháncům, kteří spolupracovali se zahraničními jednotkami, hrozí smrtelné nebezpečí ze strany radikálů z Talibanu, již rychle postupují a ovládají čím dál větší afghánské území.

V polovině srpna vyprší mandát šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že bude vláda věc řešit až v srpnu. Kabinet je s Koudelkou dlouhodobě spokojený, šéf BIS je ale trnem v oku prezidentu Miloši Zemanovi. Je oddalování rozhodnutí o šéfovi BIS problém? O tom debatovali ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a člen výboru pro obranu a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Až v srpnu se bude vláda zabývat vedením Bezpečnostní informační služby. České televizi to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V polovině příštího měsíce končí mandát dosavadnímu šéfovi tajné služby Michalu Koudelkovi. Některé opoziční strany kritizují, že kabinet řeší pozdě, co dál.

Senátní výbory se budou zabývat takzvaným zákonem lex Dukovany, který mimo jiné brání ruským či čínským firmám podílet se na výstavbě nového jaderného bloku. Samotnou předlohou se mají senátoři zabývat 21. července. Horní komora by podle předběžné dohody vládních a opozičních stran měla do zákona prosadit i pojistku větší parlamentní kontroly.

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Vláda má už v pondělí projednat první návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. ČT zjistila, že v klíčovém dokumentu ministerstva financí ale chybí vládní priority za víc než 20 miliard korun –⁠ například zvažovaný růst plateb za státní pojištěnce nebo vyšší přídavky na děti. Naopak je v návrhu zahrnut skoro třímiliardový výnos z digitální daně, kterou ale sněmovna ještě neschválila. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) ale tvrdí, že navržený schodek se už zvyšovat nebude.

Návrh ministerstva financí počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta svého hrubého domácího produktu. V pátek to potvrdil mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Rozpočet ministerstva obrany by tak byl v roce 2024 výrazně nižší, než co Česká republika slibuje spojencům z NATO.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, rozhodla o tom sněmovna. Zároveň odmítla zrychleně projednat vládní novelu o vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo o prodělané nákaze. Předlohu kritizovala opozice i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast na veřejných i soukromých akcích nebo vstup do různých provozoven. Poslanci také odsoudili nucené přistání dopravního letadla Ryanairu v Bělorusku a požadují vyšetření celé události.

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Vláda by měla uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice, usnesla se sněmovna. Poslanci o okolnostech zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy jednali v utajeném režimu a bez přítomnosti kamer, stenozáznamu a například i bez mobilních telefonů. Z jednání se omluvili dva z pozvaných hostů – nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Chtěl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v Moskvě vyměnit kauzu Vrbětice za vakcíny Sputnik? Podle informací Seznam Zpráv ano, podle Hamáčka jde o pomluvu. Důkazy jsou naprosto věrohodné a jsem si jistý, že informace, které jsme publikovali, jsou pravdivé, řekl v Událostech, komentářích šéfredaktor Seznamu Jiří Kubík. V rozhovoru s ním mluvila Jana Peroutková.

Poslanci nedokončili debatu o zrušené cestě vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška debata přerostla ve vzájemné osočování. O slovních útocích mluvila také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle Hamáčka byla diskuse korektní. Uzavřené projednání okolností plánované cesty do Moskvy před vypuknutím kauzy Vrbětice prosadila opozice. Podle informací Seznam Zpráv chtěl Hamáček v Rusku vyměnit zpravodajské informace o vrbětických výbuších za dodávky vakcíny Sputnik V a setkání ruského a amerického prezidenta v Praze. Hamáček tyto informace odmítl.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.