Členské základny většiny sněmovních stran a hnutí oslabují. Všech sedm subjektů zastoupených v dolní komoře dohromady nemá ani padesát tisíc členů. O něco lépe jsou na tom opoziční hnutí, mírný nárůst pozorují i Piráti.
Nejvýraznější úbytek členů zažívají lidovci. Meziročně přišli o téměř 1200 lidí. Ze sněmovních stran a hnutí jich přesto ale mají stále s převahou nejvíce. „Loni jsme měli něco přes 19 tisíc, současně je třeba říct, že něco přes 130 lidí k nám vstoupilo,“ řekl první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
TOP 09 oproti loňsku přišla o 150 členů, ODS o 430. STAN pozoruje ve srovnání s loňskem odliv sta členů. S menším zájmem se hnutí vyrovnává zapojením nestraníků. „Ač nechtějí být členy politické strany, tak chtějí být v politickém životě aktivní, a o tyto lidi my stojíme. Snažíme se s nimi kooperovat, děláme pro ně řadu seminářů,“ popsal první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Mírný růst pozorují naopak Piráti, asi o padesát členů oproti loňsku. „Není to tak, že bychom se snažili, aby nějak významně narostl počet členů a členek. Opravdu chceme, aby ti lidé, kteří jsou u nás ve straně, měli možnost se zapojit,“ řekla místopředsedkyně Pirátů Jana Holomčík Leitnerová.
Podobně je na tom opoziční ANO, ke kterému se přidalo šedesát nových členů. „U nás je důležitější, aby ti lidé, kteří jsou členy hnutí ANO, byli prověření lidé, (...) a ne lidé, kteří si chtějí přes hnutí ANO udělat jakýsi výtah k moci,“ uvedl první místopředseda ANO Karel Havlíček.
Zdaleka největší nárůst ale zaznamenalo hnutí SPD. To se meziročně rozrostlo o 702 členů. „Máme 10 912 členů, zatímco v prosinci 2023 to bylo 10 835 členů, takže neustále rosteme a já jsme za to rád,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.
Příčiny a dopady
Stále nižší členskou základnu si sněmovní subjekty vysvětlují obecně menším zájmem lidí o politiku. Podle poslance Pavla Klímy (TOP 09) se jeho strana neprofiluje jako „catch-all party“, proto možná oslovuje menší část veřejnosti. Místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka podotkl, že trend mírného úbytku členů politických stran je možné pozorovat i jinde ve světě.
Snížení členské základny má dopad i na rozpočet stran. Straníci svým subjektům totiž ročně přispívají i finančně. To ale tvoří jen nepatrnou částku v jejich rozpočtu. Nehledě na počet členů stranám a hnutím totiž přispívá stát. Loni jim vyplatil téměř 546 milionů korun.
