Pobaltí strana 3 z 3

Zemědělce a chovatele dobytka i drůbeže v okolí Hanušovic na Šumpersku trápí volně žijící rys, který postrádá plachost. Na svědomí už má roztrhané jehně, téměř dvě desítky slepic, pro které vlezl i do kurníku. Troufl si i na stádo daňků ve výběhu. Lidé ho běžně vídají i přímo v obcích. Poprvé se v oblasti objevil asi před měsícem. S největší pravděpodobností přišel z Polska, kde byl vypuštěn v rámci projektu návratu rysa do volné přírody.

Moskva v pondělí vyhostila pracovníka ukrajinského velvyslanectví v Rusku. Jako důvod ministerstvo zahraničí uvedlo „nepřátelské jednání“ Ukrajiny, píše agentura AFP. Moskva k tomuto kroku přistoupila v době zvýšeného napětí mezi ní a Kyjevem kvůli situaci na východě Ukrajiny a také během vlny vzájemného vyhošťování diplomatů mezi řadou zemí a Ruskem.

Litva, Lotyšsko a Estonsko ohlásily sankce proti třem desítkám běloruských představitelů včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Seznam osob, na jejichž cestování uvalily pobaltské státy omezení, bude podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy prvním krokem a může být dále rozšířen, uvedla agentura Reuters. EU se nedávno shodla na společném sankčním seznamu, na něm však Lukašenko není z obavy o ohrožení případného dialogu režimu s opozicí. Běloruské úřady mezitím podle agentur zadržely další členku vedení Koordinační rady opozice a také organizátora stávky v klíčovém podniku z hlediska exportu.

Rusko na zasedání výboru OSN pro lidská práva v Ženevě kritizovalo Česko spolu s Pobaltím, Polskem či Ukrajinou kvůli „válce proti památníkům bojovníků proti nacismu“. Ruská představitelka Kristina Sukačovová podle agentury TASS upozornila, že extremistická uskupení čerpají inspiraci z „kampaně historického revizionismu“ řady evropských států, zahrnující i velebení nacistických zločinců a jejich spolupachatelů.

Šíření koronaviru nebude mít žádný vliv na mise Severoatlantické aliance ve světě a snižování počtů vojáků v Afghánistánu bude pokračovat podle plánu. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vlády zemí Aliance by měly navzdory očekávaným ekonomickým dopadům pandemie dodržet své sliby a přidat peníze na obranu, zdůraznil šéf NATO.

Jedna z pěti stíhaček JAS-39 Gripen české armády vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se stíhačká vrátí, se nyní podle velitele čáslavské základny Petra Tománka zjišťuje.

Spojené státy v rámci rozsáhlého cvičení s evropskými státy NATO pošlou v dubnu a květnu 2020 do Evropy přibližně 20 tisíc vojáků s technikou. Bude to největší přesun amerických sil do Evropy za posledních 25 let. Americký generál Sean Bernabe k manévrům Defender-Europe 20 prohlásil, že nejsou namířeny proti žádné konkrétní zemi a že jejich cílem je ověřit americkou schopnost vojensky podporovat NATO v Evropě dostatečnými silami.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940 až 1941 a 1944 až 1991. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.

Spojené státy mají v Estonsku jednotku speciálních sil, což místní vláda dosud popírala. V pobaltské zemi přitom vedle vojáků NATO působí už od ruské agrese proti ukrajinskému Krymu z roku 2014, kdy o přílet jednotky vláda požádala. Přísně utajenou skutečnost odhalila místní reportérka Anna Pihlová. Od nenápadné zmínky na internetu ji intenzivní půlroční pátrání přivedlo až na skrytou vojenskou základnu.

Za tři týdny odletí pět českých gripenů a jejich posádky na základnu Ämari v Estonsku. Vzdušný prostor Pobaltí začnou hlídat 1. září. Doplní tak dánské a belgické stroje F-16, které jsou na litevském vojenském letišti Šiauliai. Severoatlantická aliance zvýšila svou vojenskou přítomnost v Pobaltí po ruské anexi Krymu a po začátku bojů na východě Ukrajiny.

Už dvacet let je Česká republika členem Severoatlantické aliance, jejíž priority se postupně mění. V nejbližší budoucnosti mezi klíčové cíle patří odstrašení Ruska a s tím související posílení mise v Pobaltí, ale i boj s falešnými zprávami. Aliance by také do svých řad mohla přivítat nové členy, mluví se třeba o Gruzii či Makedonii.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.