Za „naprostý nesmysl“ označil ruský vůdce Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než deset let vede válku. Právě také ohledně Ukrajiny Putin v minulosti opakovaně tvrdil, že na ni Rusko zaútočit nehodlá. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.
Putin kritizoval rozšiřování NATO a o zemích na východním křídle Aliance řekl, že „se zřejmě domnívají, že to všechno nějak odpovídá jejich národním zájmům, bojí se velkého Ruska“.
„Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ tvrdí Putin. „Takže to je naprostý nesmysl, možnost útoku na nějaké další země, na Polsko, Pobaltí, straší i Čechy. Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl také v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.
Při rozhovoru s piloty Putin tvrdil, že členské země NATO v čele se Spojenými státy mají mnohonásobně větší výdaje na obranu než Rusko. Citoval přitom data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2022 – tedy první rok plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Devětatřicet procent světových výdajů připadá na Spojené státy. A Rusko – 3,5 procenta. A my co? S přihlédnutím k tomuto poměru se pustíme do války s NATO? To je prostě nesmysl,“ tvrdí Putin. Na podzim minulého roku přitom připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se v Rusku zdvojnásobily, ze tří na šest procent HDP.
Putin o ničení Ukrajiny a vraždění civilistů: Chráníme lidi
O ruské válce na Ukrajině, kde Moskva zabila desítky tisíc lidí, civilisty včetně dětí bombarduje, mučí a unáší a ničí energetickou infrastrukturu či kulturní dědictví, Putin prohlásil, že Rusko „jen chrání lidi na svých historických územích“.
Vládce Kremlu sousední zemi znovu obvinil, že válku způsobila, když v roce 2014 poslala ozbrojené síly do východoukrajinského Donbasu, kde Rusko poté, co v Kyjevě padl proruský režim a Moskva následně nelegálně anektovala Krym, vyvolalo ozbrojený konflikt podporou místních separatistů, jejichž činnost a bojové akce přímo koordinovalo. I tehdy Putin ujišťoval, že nemá zájem o další části Ukrajiny.
„Nakonec nás donutili přejít k jiné formě ochrany našich zájmů,“ tvrdil šéf Kremlu při středečním setkání s vojenskými piloty. Při zahájení plnohodnotné pozemní invaze v roce 2022 vyhlásil, že hlavními cíli „speciální vojenské operace“, jak tehdy Moskva vpád do sousední země označovala, jsou „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny. Kyjev a Západ podobná tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro zničení ukrajinské identity a zabrání ukrajinského území.
Rusko podle Putina bude ničit stíhačky F-16, které Západ slíbil dodat Ukrajině
Zemím, které Ukrajině plánují dodat vojenské letouny F-16, prezident vzkázal, že Rusko tato letadla zničí, „stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů“. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či z jiných zemí, řekl ruský vůdce.
Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky letounů F-16, od nichž si Kyjev slibuje zajištění kontroly ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů má dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.
Ukrajina dlouhodobě žádá Západ o poskytnutí letadel. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle Reuters ve středu řekl, že první stroje očekává Kyjev v příštích měsících. Podle některých médií však zatím například kvůli špatné znalosti angličtiny zaostává za plánem potřebný výcvik ukrajinských pilotů.
