Pobaltí strana 2 z 3

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.

Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.

V Madridu začal summit Severoatlantické aliance. Během třídenního setkání lídři členských zemí projednají nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měli by pokročit v jednání o nových členech. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude summit transformačním pro budoucnost NATO. Českou delegaci na summitu povede premiér Petr Fiala (ODS), který zastupuje prezidenta Miloše Zemana. Před odletem zmínil, že Česko bude podporovat dlouhodobou vojenskou přítomnost v Pobaltí a podpoří vstup Finska a Švédska do Aliance. Se zástupci těchto dvou zemí v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka, kteří poté podepsali memorandum, v němž s rozšířením NATO souhlasí.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď požádal Česko o pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. Svou žádost přednesl při návštěvě své české kolegyně Jany Černochové (ODS). Po jednání s ministryní uvedl, že jde o projekt, do něhož se vedle Čechů zapojí také Poláci. Podle Černochové bude Česko nyní jednat o podmínkách této pomoci.

Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho metodiky – po trojici pobaltských států – čtvrtou nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

Ve dne chodí do běžného zaměstnání a odpoledne sednou k počítači, aby vyvraceli dezinformace. Říkají si Čeští elfové a lidé o nich stále mnoho neví. Skupina je totiž přísně anonymní a své soukromí si kvůli bezpečnosti velmi hlídá. Je možné, že někoho z nich znáte či se s ním potkáváte, aniž byste to věděli. Právě nyní, kdy zuří válka na Ukrajině, probíhá i rozsáhlá válka informační a elfové mají plné ruce práce. Podle jejich mluvčího Bohumila Kartouse je však navzdory náročnosti tohoto úkolu elfů stále více.

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Do Pobaltí už dorazily první stovky vojáků pod velením NATO, které mají posílit přítomnost Aliance v regionu. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Státy Evropské unie jednomyslně podpořily přijetí sankcí proti Rusku. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Sankce uvalí také Spojené státy, Kanada, Japonsko a Velká Británie, která v prvním kroku zmrazí aktiva některých ruských bank.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.

Spojené státy nařídily, aby rodiny diplomatů na Ukrajině odjely. Povolily i odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. Polovinu zaměstnanců odvolá i Velká Británie. Důvodem jsou obavy z ruské invaze. Ukrajina kroky označila za přehnané a předčasné. Ani členské státy EU k obdobnému postupu zatím nevidí důvod. Evropská komise oznámila, že chce Ukrajině poslat přes miliardu eur. NATO i USA hodlají posílit jednotky ve východní Evropě, Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři.

Polsko a pobaltské země by mohly volněji nakládat s migranty, kteří překročí běloruskou hranici, například zadržet je déle, než je obvyklé, či je snadněji deportovat. Umožnit to chce Evropská komise, která se snaží vyjít vstříc požadavkům těchto zemí. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko opět pohrozil, že pokud by Polsko zavřelo hranice, může Minsk zastavit tranzit plynu z Ruska do EU.

Rusko shromažďuje vojenské síly kolem hranic s Ukrajinou i na okupovaném Krymu. Západní státy varovaly před ozbrojenou akcí. Ta by narážela na řadu komplikací, kvůli nimž by byla těžce pochopitelná, upozorňuje odborný asistent z Peace Research Center Prague na Karlově univerzitě Jan Ludvík. Nepochopení a paranoidní obavy jsou však také leitmotivem vztahů Ruska a Západu, takže vyloučit podle něj nelze nic.

Litva a Lotyšsko začaly podél své více než pět set kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem stavět plot, který má zabránit nelegální migraci. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na středeční sdělení vlády ve Vilniusu. Vlády pobaltských zemí viní Bělorusko, že migraci blízkovýchodních běženců do Evropské unie přes své území napomáhá.