Lotyšsko si ruské nebezpečí uvědomovalo už před invazí na Ukrajinu, říká velvyslankyně

Nahrávám video
Události, komentáře: Velvyslankyně v Lotyšsku Jana Hynková
Zdroj: ČT24

Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.

Lotyši vnímají své východní sousedy stejně jako před invazí na Ukrajinu, míní velvyslankyně, podle níž se vztah k Rusku a Bělorusku jen vygradoval. „Vyostřilo se vnímání toho rizika, ohrožení státní suverenity a teritoriální integrity lotyšského státu,“ popisuje.

Připomíná, že lotyšská zkušenost se Sovětským svazem je traumatická. Moskva zemi okupovala více než pět dekád. „To je hluboce vkořeněno do duše lotyšského národa. Z toho vyplývá i nadále velká obezřetnost a někdy i pocit úzkosti z toho, že by Lotyšsko zase jednou mohlo kvůli agresivní politice Ruska o svoji státní suverenitu přijít,“ přibližuje Hynková.

V zemi odstartovaly demolice pomníků ze sovětské éry, zbourány mají být tři stovky památníků. Riga patří k nejhlasitějším kritikům Kremlu. V současnosti spolu s dalšími pobaltskými státy, Polskem a Finskem zvažuje zákaz vstupu ruským turistům, pakliže víza nepřestane plošně vydávat celá EU. Lotyšská vláda také naléhá na Francii či Německo, aby důrazněji podporovaly Ukrajinu.

Samotné Lotyšsko podle vlastních údajů poskytlo Kyjevu od zahájení ruské invaze vojenskou pomoc v hodnotě téměř pěti miliard korun. Na Ukrajinu země poslala třeba protiletadlové střely Stinger nebo protitankové zbraně.

2,5 procenta HDP na obranu

Lotyše podle Hynkové potěšily závěry madridského summitu Severoatlantické aliance, která rozhodla o posílení východního křídla. Po tom Riga dlouhodobě volala a apelovala na stálou přítomnost amerických vojáků, připomíná diplomatka. „Zároveň se Lotyšsko připravuje i na domácí půdě a už dnes vydává na svoji obranu 2,2 procenta HDP,“ doplňuje s tím, že vláda se zavázala v příštích třech letech zvýšit podíl obranného rozpočtu až na 2,5 procenta HDP.

Obezřetné vůči Rusku jsou i další pobaltské země. Podle Hynkové jsou lotyšské vztahy s Litvou a Estonskem velmi přátelské. „Spojuje je do jisté míry tragická historie. Jsou značné rozdíly mezi tím, jak každá země dosahuje svých cílů, liší se ve způsobech jednání, ale jejich hodnoty a vize jsou velmi podobné,“ popisuje česká velvyslankyně.

Za nejpozitivnější prvek česko-lotyšských vztahů Hynková považuje přítomnost českých vojáků v rámci mise NATO na základně v Ādaži nedaleko Rigy. „Vztahy jsou opravdu velmi dobré a kvalitní. Ale samozřejmě vždycky existuje potenciál jejich rozvoje,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 24 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 55 mminutami

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 1 hhodinou

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 3 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 4 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 5 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 6 hhodinami
Načítání...