Lotyšsko si ruské nebezpečí uvědomovalo už před invazí na Ukrajinu, říká velvyslankyně

Nahrávám video

Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.

Lotyši vnímají své východní sousedy stejně jako před invazí na Ukrajinu, míní velvyslankyně, podle níž se vztah k Rusku a Bělorusku jen vygradoval. „Vyostřilo se vnímání toho rizika, ohrožení státní suverenity a teritoriální integrity lotyšského státu,“ popisuje.

Připomíná, že lotyšská zkušenost se Sovětským svazem je traumatická. Moskva zemi okupovala více než pět dekád. „To je hluboce vkořeněno do duše lotyšského národa. Z toho vyplývá i nadále velká obezřetnost a někdy i pocit úzkosti z toho, že by Lotyšsko zase jednou mohlo kvůli agresivní politice Ruska o svoji státní suverenitu přijít,“ přibližuje Hynková.

V zemi odstartovaly demolice pomníků ze sovětské éry, zbourány mají být tři stovky památníků. Riga patří k nejhlasitějším kritikům Kremlu. V současnosti spolu s dalšími pobaltskými státy, Polskem a Finskem zvažuje zákaz vstupu ruským turistům, pakliže víza nepřestane plošně vydávat celá EU. Lotyšská vláda také naléhá na Francii či Německo, aby důrazněji podporovaly Ukrajinu.

Samotné Lotyšsko podle vlastních údajů poskytlo Kyjevu od zahájení ruské invaze vojenskou pomoc v hodnotě téměř pěti miliard korun. Na Ukrajinu země poslala třeba protiletadlové střely Stinger nebo protitankové zbraně.

2,5 procenta HDP na obranu

Lotyše podle Hynkové potěšily závěry madridského summitu Severoatlantické aliance, která rozhodla o posílení východního křídla. Po tom Riga dlouhodobě volala a apelovala na stálou přítomnost amerických vojáků, připomíná diplomatka. „Zároveň se Lotyšsko připravuje i na domácí půdě a už dnes vydává na svoji obranu 2,2 procenta HDP,“ doplňuje s tím, že vláda se zavázala v příštích třech letech zvýšit podíl obranného rozpočtu až na 2,5 procenta HDP.

Obezřetné vůči Rusku jsou i další pobaltské země. Podle Hynkové jsou lotyšské vztahy s Litvou a Estonskem velmi přátelské. „Spojuje je do jisté míry tragická historie. Jsou značné rozdíly mezi tím, jak každá země dosahuje svých cílů, liší se ve způsobech jednání, ale jejich hodnoty a vize jsou velmi podobné,“ popisuje česká velvyslankyně.

Za nejpozitivnější prvek česko-lotyšských vztahů Hynková považuje přítomnost českých vojáků v rámci mise NATO na základně v Ādaži nedaleko Rigy. „Vztahy jsou opravdu velmi dobré a kvalitní. Ale samozřejmě vždycky existuje potenciál jejich rozvoje,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 1 hhodinou

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 3 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 3 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 3 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 4 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 4 hhodinami
Načítání...