Napětí mezi Západem a Moskvou sílí. Americký generál Chris Donahue v týdnu pohrozil Kremlu, že v případě potřeby by síly NATO mohly „nebývalou rychlostí“ dobýt ruskou exklávu Kaliningrad. Silně militarizovaná oblast má pro Moskvu strategický význam; hostí ruskou Baltskou flotilu i sklady atomových zbraní. V případě ruského útoku na Pobaltí by sehrála klíčovou roli.
Ruská exkláva, která leží mezi Polskem a Litvou, je obklopena územím Aliance. Velitel americké armády pro Evropu a Afriku generál Donahue uvedl, že spojenecké schopnosti nyní umožňují toto území obsadit rychleji než kdykoli předtím.
NATO v současnosti zavádí novou strategii známou jako „Východní linie odstrašení“, připomíná server Kyiv Independent. Plán počítá s posílením pozemních sil, integrací obranné výroby a nasazením standardizovaných digitálních systémů a odpalovacích platforem pro rychlou koordinaci na bojišti.
Obavy z invaze v Pobaltí
Aliance tak reaguje na opakovaná varování západních zpravodajských služeb, že Rusko by mohlo v příštích pěti letech představovat vojenskou hrozbu pro členy NATO. Rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát prohlásil, že nekontrolovaná ruská agrese na Ukrajině by mohla nakonec přerůst v přímý útok na území Aliance.
Experti upozorňují, že Rusové by nejspíš postupovali přes Suwalský koridor. Tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast. Americký server Politico oblast označil za „nejnebezpečnější místo na Zemi“.
Spojení ruských a běloruských sil přes koridor by odřízlo jedinou pozemní cestu do všech tří pobaltských států. Kaliningrad by se tak stal hlavním cílem NATO, které by se snažilo ruské plány zmařit.
„Jsem si celkem jistý, že pokud by Rusové zaútočili na pobaltské státy, jedním z prvních míst, které NATO bude bombardovat – pokud to nebude Moskva nebo Petrohrad – bude Kaliningrad,“ řekl Kyiv Independent Stephen Hall, který přednáší ruskou a postsovětskou politiku na Univerzitě v Bathu.
Šéf zahraničního výboru ruského parlamentu Leonid Sluckij už varoval, že jakýkoli útok na exklávu vyvolá odvetná opatření. „Útok na Kaliningradskou oblast se rovná útoku na Rusko. Se všemi odpovídajícími odvetnými opatřeními, včetně použití jaderných zbraní,“ zdůraznil poslanec podle ruské státní tiskové agentury TASS.
Kaliningrad měří na šířku pouhých 75 kilometrů a jeho rozloha činí 15,1 tisíce kilometrů čtverečních. Původně německé město Královec a jeho okolí bylo bezprostředně po druhé světové válce postoupeno Sovětskému svazu a v roce 1946 pak přejmenováno na Kaliningrad.
Oblast nemá přímé pozemní spojení s Ruskou federací. Krátké západní pobřeží exklávy leží u Baltského moře, což má pro Moskvu strategický význam.
Silně opevněná oblast
V Kaliningradské oblasti má své velitelství a hlavní základnu ruská Baltská flotila. Velitelství ruské admirality sídlí v Petrohradu, který se rovněž nachází u Baltského moře. „Kaliningrad je jednou z nejvíce militarizovaných částí Evropy. Je to v podstatě vojenská základna s městem uprostřed,“ podotkl Hall.
Švédská veřejnoprávní stanice SVT letos v červnu upozornila, že Rusko rozvíjí základnu pro jaderné zbraně v Kaliningradu. Snímky společnosti Planet Labs pořízené v květnu ukazují, že základna v exklávě získala trojitý plot, vznikly tam nové budovy a bylo umístěno moderní komunikační zařízení. Polsko loni sdělilo, že v místě může být uloženo až sto taktických jaderných hlavic.
Už zpráva nevládního think tanku Carnegie Endowment for International Peace z prosince 2023 uvádí, že v exklávě se nachází „impozantní“ arzenál zbraní, který zahrnuje střely s plochou dráhou letu, rakety země-vzduch i nukleární zbraně.
Rusko loni schválilo novou doktrínu jaderného odstrašování, která rozšířila výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Kreml v této souvislosti varoval, že podle nové doktríny by mohl použít atomový arzenál v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované nukleární mocností, což by Rusko považovalo za společný útok.
