Válka strana 4 z 5

Spojené státy požádaly Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie, napsal britský list Financial Times (FT) s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že údery na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak informaci o americké žádosti ve vysílání ruské stanice Dožď popřel a zároveň sdělil, že nikdo Ukrajině bránící se už dva roky ruské vojenské agresi nemůže diktovat podmínky.

Fotograf Stanislav Krupař dokumentuje ruskou invazi na Ukrajině, třeba poslední týdny strávil na Donbase. Do země, kde zuří válka, prý raději odjíždí, než se vrací. „Protože mám pocit, že to, co tady v Čechách zažíváme, jsou často malichernosti,“ řekl v Interview ČT24. Poznamenal, že do Česka se vrací s pocitem viny a hlavou se mu honí, že má privilegium žít v míru. Krupař cítí, že na Ukrajině je vítán. Někteří vojáci mu podle něj i děkovali, že mohl určité momenty zaznamenat. „Když se stalo, že z jednotky mnoho lidí padlo, a jediné portréty, které existují, jsou ty moje.“

Rusko-ukrajinská válka se dostala do opotřebovávací fáze, v níž je klíčová munice, proto nyní slaví úspěchy Rusko, které vyrobí měsíčně až 250 tisíc kusů. V pořadu 90′ ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, podle něhož je česká iniciativa pro Kyjev nesmírně důležitá. Ukrajina totiž ví, že dostane v dalších měsících nové granáty, a tak se nemusí bát využít v nynějším boji proti okupantům alespoň část uskladněné munice.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Výdaje evropských států na obranu se v současnosti zaměřují na modernizaci jejich ozbrojených sil. K rozšíření vojenských kapacit je však nutné přistoupit ke škrtům v jiných oblastech, míní server Dyami. Problém je kromě financování i personální stav armád. Evropské vlády proto hledají způsob, jak oslovit nové rekruty. Evropská komise se snaží vstoupit do řešení dané situace a mluví o zavedení režimu „válečné ekonomiky“.

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.

Východoukrajinský Kupjansk, který leží jen pár kilometrů od frontové linie, je častým terčem ruských útoků. Okupanti se snaží město v Charkovské oblasti spíše obejít, než aby se chtěli dostat přímo dovnitř, opakovaně na něj ale cílí raketovými údery, leteckými pumami či dělostřelectvem, popsala zpravodajka ČT Darja Stomatová, která v Kupjansku natáčí společně s kameramanem Jánem Schürgerem. Ve městě, které během současné války zažilo ruskou okupaci, zůstávají asi tři tisíce lidí. Na každém z břehů řeky Oskil, která městem protéká, platí jiná pravidla.

Mimořádná sněmovní schůze má podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nastolit základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích souhlasil, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici. Je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit tak, jak si všichni představujeme, řekl k situaci v zemi bránící se ruské agresi místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) prohlásil, že kabinet „chce zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině“.

Kyjev nedlouho před letní olympiádou v Paříži oznámil, že v řadách obránců zahynuly už čtyři stovky vrcholových sportovců. Francie navrhla klid zbraní v době Her, k čemuž se ruský diktátor Vladimir Putin vyjádřil neurčitě. Jak na situaci nahlíží někdejší ukrajinský účastník olympiády, který se zapojil do obrany vlasti, zjišťovala v Charkově zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotu zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Macron podotkl, že si takový scénář nepřeje a že Paříž takový krok neplánuje. Zopakoval ale, že Francie je připravena na všechny scénáře.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Ruské prezidentské „volby“ se konají i na okupovaných územích Ukrajiny. Tady si dávají úřady obzvláště záležet na tom, aby účast a s ní i výsledky byly co nejpřesvědčivější. Jde o snahu demonstrovat, že okupační správa má situaci pod kontrolou. Tamní obyvatelstvo tak pod hrozbou násilí nutí přijmout ruské občanství a odevzdat hlas.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.

Dánská vláda věnovala Ukrajině celé své dělostřelectvo. Nová děla, ale i některé další nové stroje však dánským vojákům ještě nedorazily. Kabinet jejich nervozitu mírní plány na mohutné posílení obrany.

Česko by mělo vyvíjet úsilí s ostatními zeměmi k tomu, aby se v případě Ruska a Ukrajiny zahájila mírová jednání, uvedl v Interview ČT24 místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podotkl, že hnutí vládu v zásadních krocích ohledně Ukrajiny podpořilo, ale zároveň připustil, že situace se nejspíše nevyvíjí tak, jak si mnozí představovali a je podle něj potřeba přemýšlet do budoucnosti.

Ozbrojené oddíly tvořené ruskými dobrovolníky a bojující na straně Ukrajiny po úterním průniku do ruské Kurské a Bělgorodské oblasti zřejmě nadále drží pozice v tamních vesnicích a údajně zlikvidovaly řadu vojáků a kusů techniky nepřítele. Oddíly také tvrdí, že podniknou údery na vojenské pozice ve městech Bělgorod a Kursk. Zdá se, že někteří bojovníci používají mimo jiné útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká zbrojovka. K velkým útokům ruských odpůrců Kremlu na ruské pohraničí došlo již loni v květnu.

Ukrajinské síly uskutečnily v noci na středu zřejmě dosud největší koordinovaný dronový útok na Rusko od začátku plnohodnotné války před dvěma lety. Údery cílily na devět ruských oblastí, píše server The New Voice of Ukraine. Poškozena byla mimo jiné budova ruské tajné služby FSB v Bělgorodu. Podle některých médií ale za tímto úderem stála skupina proti-kremelských ruských dobrovolníků. Ukrajinská tajná služba SBU také zaútočila hned na tři ruské ropné rafinerie, uvedla agentura Unian. Obří rafinerie v Nižném Novgorodě musela dokonce zastavit provoz. Oběti na životech si vyžádaly nejnovější ruské údery na obytné domy v ukrajinském Myrnohradu a v Sumách.

Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.

Houfně diskutované únorové prohlášení kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Spojené státy pod jeho eventuálním velením nepřijdou na pomoc členům Severoatlantické aliance, kteří nebudou odevzdávat alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, nastavilo podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) všem zemím NATO zrcadlo. V Interview ČT24 mimo jiné řekla i to, že vstup Česka do Aliance považuje za jedno z nejosvícenějších rozhodnutí tehdejších politiků.

Pokud Rusko zvítězí nad Ukrajinou, směrem dál na Západ podle bývalého prezidenta Václava Klause nepůjde. Rusko nikdy nic takového nenaznačovalo, poznamenal v pořadu Události, komentáře Speciál. Podle něj by se mělo okamžitě začít jednat o ukončení konfliktu. Někdejší hlava státu Miloš Zeman však upozornil, že ruský vládce Vladimir Putin rovněž sliboval, že na Ukrajinu nikdy nezaútočí. „Jen naprostý trotl se nechá podvést dvakrát nebo vícekrát,“ poznamenal s tím, že předmětem ruské agrese by se teoreticky mohlo stát Moldavsko. Zeman však nevěří, že by Moskva zaútočila na členy NATO.

Osud Ukrajiny nám připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO, to v úterý prohlásil prezident Petr Pavel.