Izrael oznámil nové údery v Libanonu. Rozšiřuje také operace ve městě Gaza

Nahrávám video

Izraelská armáda se podle agentury Reuters připravuje na plnohodnotnou pozemní operaci v centru Gaza City. Na celém území palestinské enklávy přestal fungovat internet i telefony. Izraelské síly zároveň oznámily, že zahájily nové letecké údery proti teroristické organizaci Hizballáh na jihu Libanonu. Podle Jeruzaléma se spojenec Íránu snaží v oblasti obnovit své aktivity.

Izraelské síly již ovládají východní předměstí města Gaza a v posledních dnech útočí na čtvrti Šajch Radván severně od centra a Tel Hava na jihovýchodě. Právě odtud by mohly dále postoupit do centrálních a západních čtvrtí, kam se uchýlila většina jeho obyvatel. Armáda tento týden vyzvala všechny obyvatele původně asi milionového města, kteří dosud neodešli, k evakuaci do vytyčené humanitární oblasti na jihu Pásma.

Od 10. srpna, kdy Jeruzalém oznámil záměr Gazu zcela obsadit, uprchlo z města asi 400 tisíc Palestinců. Přes půl milionu jich tam ale stále zůstává, buď v poničených domech mezi troskami bombardovaných budov, nebo v provizorních stanových táborech. Izraelská armáda v úterý na síti X uvedla, že město Gaza je ústřední centrem vojenské a vládnoucí moci teroristů z Hamásu, kteří ho proměnili v „největší lidský štít v historii“.

Palestinská telekomunikační společnost ve čtvrtečním prohlášení uvedla, že její služby byly přerušeny „kvůli pokračující agresi a útokům na hlavní síťové kanály“. Podle Reuters lze v nejbližší době očekávat další zostření pozemní operace izraelské armády.

Nahrávám video

Armáda uvedla, že likviduje teroristy

„Odpojení internetu a telefonních služeb je špatným znamením. Vždycky to byl špatný signál, že se stane něco brutálního,“ řekl agentuře Reuters muž, který se představil jen jako Ismáíl. K připojení využil elektronickou SIM kartu, což je ovšem nebezpečné, protože kvůli signálu musí vyhledat vyvýšené místo. „Situace kolem mě je zoufalá. Lidé ve stanech i v domech se velmi strachují o život. Mnozí si nemohou dovolit odejít, ale mnozí ani nechtějí,“ sdělil z pobřežní oblasti na západě města.

Izraelská armáda v prohlášení pro média podle Reuters uvedla, že vojáci likvidují teroristy. O výpadku telekomunikačních služeb se nezmínila a neuvedla ani žádné podrobnosti o pohybu tanků. Prohlášení naopak zmiňuje, že armáda pokračuje v operacích také v Chán Júnisu a Rafahu na jihu pásma.

Armáda také oznámila, že v Rafahu při výbuchu nástražného zařízení zahynuli čtyři vojáci. Další tři vojáci jsou zranění, jeden z nich je ve vážném stavu.

Židovský stát tvrdí, že chce zničit palestinské teroristické hnutí Hamás v jeho posledních baštách a osvobodit zbývající rukojmí, která Hamás stále zadržuje. Nejnovější rozsáhlá pozemní ofenziva po dvou letech ničivé války podnítila také ostrou kritiku od mezinárodního společenství i na domácí scéně.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Jeruzalém zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž palestinští teroristé na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze kontrolovaného Hamásem bylo od začátku války při útocích židovského státu zabito více než 65 tisíc Palestinců. Tyto údaje nerozlišují mezi civilním obyvatelstvem a teroristy a nelze je ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Od 11. srpna, dne poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil plán na ovládnutí Gazy, do středy tohoto týdne přišlo podle údajů teroristů z Hamásu o život 3542 lidí, z toho 56 procent na severu včetně města Gaza a 44 procent v centrální a jižní části Pásma. Izraelská rozvědka podle The Economist tvrdí, že asi tři tisíce členů Hamásu zůstalo v podzemí města Gaza a zbylých asi 20 tisíc uprchlo na jih.

Spojené státy ve čtvrtek vetovaly návrh usnesení Rady bezpečnosti OSN žádající okamžité příměří v Pásmu Gazy i okamžité propuštění všech rukojmí, píše Reuters.

Údery v Libanonu

Situace se vyvíjí i v případě Libanonu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí, které se nacházejí v nejméně třech obcích na jihu Libanonu. Židovský stát uvedl, že se jedná o reakci na „zakázané pokusy (Hizballáhu) obnovit aktivity v oblasti“. Později armáda uvedla, že udeřila na struktury speciálních jednotek Hizballáhu Radván. Snaha Hizballáhu obnovit svou vojenskou přítomnost na jih od řeky Lítání podle armády porušuje příměří uzavřené loni na podzim.

Izrael po uzavření dohody o klidu zbraní nikdy zcela nepřestal s údery na sousední zemi a ani se zcela nestáhl z libanonského území, s čímž příměří rovněž počítalo. Izraelští představitelé tvrdí, že se tímto způsobem snaží zaručit bezpečnost svého státu. Libanon však údery považuje za porušení dohod. Úmluva počítá s odchodem vojenského křídla Hizballáhu z příhraniční oblasti.

Nové údery podle libanonského premiéra Naváfa Saláma vzbuzují pochybnosti, zda se Jeruzalém stále cítí zavázán dohodou o příměří. „Libanon vyzývá mezinárodní společenství, a především země, které připojily svůj podpis k dohodě o příměří, aby vyvinuly co největší tlak na Izrael, aby okamžitě přestal se svými útoky,“ uvedl premiér.

Hizballáh ostřeloval Izrael déle než rok v reakci na válku v Pásmu Gazy. Hizballáh tak podporoval svého spojence hnutí Hamás. V rámci odvety židovský stát intenzivně bombardoval Libanon v loňském roce. Při úderech zahynulo podle tamních úřadů mnoho civilistů. Izrael však zabil i vysoce postavené členy Hizballáhu včetně dlouholetého vůdce šíitského hnutí Hasana Nasralláha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud USA podpořil Trumpův dekret na zpřísnění hlasování poštou

Nejvyšší soud USA zrušil předchozí rozsudek, který vládě prezidenta Donalda Trumpa bránil zavést zpřísnění pravidel pro korespondenční hlasování před listopadovými volbami do Kongresu. V noci na úterý o verdiktu informovala agentura AP. Ta zároveň poznamenala, že není jasné, do jaké míry lze před blížícími se volbami nařízení v odblokovaném Trumpově dekretu uskutečnit. Trump korespondenční hlasování dlouhodobě kritizuje a bez důkazů ho označuje za zdroj volebních podvodů.
před 1 hhodinou

Jih Francie zasáhlo tornádo, zranění utrpělo 41 lidí

Vesnici Pomas na jihu Francie v podhůří Pyrenejí zasáhlo tornádo, které poškodilo 300 domů. Zranění utrpělo 41 lidí, z nichž 15 skončilo v nemocnici. V nové bilanci, která udává výrazně vyšší škody, to uvedla agentura AFP. Bouřky připravily stovky domácností o dodávky elektřiny a narušena byla i letecká doprava.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA představily nové sankce vůči Íránu. Jsme na to připraveni, zní z Teheránu

Spojené státy v pondělí představily nové sankce vůči Íránu. Cílem Washingtonu je odříznout zemi od veškerých ekonomických zdrojů, které pomáhají udržovat tamní režim při životě, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Varoval, že země, které se k americkým sankcím nepřipojí, budou sdílet ekonomickou izolaci Íránu. Teherán uvedl, že je na sankce připraven. Sankce jsou podle něj kampaň zaměřená na zvýšení psychologického tlaku na íránský lid.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus

Spojené státy odstranily Sýrii ze seznamu zemí podporujících terorismus, na kterém tato země figurovala 47 let. Podle agentur AFP a SANA o tom informoval úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) spadající pod americké ministerstvo financí.
před 6 hhodinami

Charkov hlásí po ruském útoku mrtvé, Ukrajina znovu zasáhla Ozon

Ruský útok na předměstí Charkova si vyžádal nejméně tři životy, několik dalších osob utrpělo zranění. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dva lidé pak podle úřadů zemřeli po ruském úderu na vlak v Charkovské oblasti. Útoky na svém území hlásí také Rusko. Bezpilotní letouny, které tamní úřady připisují Ukrajině, zasáhly město Krasnodar. Tamní správa tvrdí, že o život přišly tři děti a několik dalších lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Snad se USA zbaví obav z přístupu k Rusku, uvedl Zelenskyj v Den nezávislosti

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Arktická cesta láká stále více rejdařů, její možnosti jsou však omezené

Jihokorejská loď společnosti PanStar vyplula v sobotu přes Arktidu do Evropy, aby otestovala alternativu k námořním trasám narušeným konfliktem na Blízkém východě. Severní mořská cesta je přibližně o sedm tisíc kilometrů kratší než trasa přes Suezský průplav a může zkrátit plavbu asi o deset dní.
před 11 hhodinami

Z „vyvrhele“ partnerem, Francie opět přijala saúdského korunního prince s poctami

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán zahájil v neděli dvoudenní oficiální návštěvu Francie. Osm let po vraždě novináře Džamála Chášukdžího a následném mezinárodním zavržení je „MBS“ ve Francii opět přijímán s poctami.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.