Izrael oznámil nové údery v Libanonu. Rozšiřuje také operace ve městě Gaza

Nahrávám video

Izraelská armáda se podle agentury Reuters připravuje na plnohodnotnou pozemní operaci v centru Gaza City. Na celém území palestinské enklávy přestal fungovat internet i telefony. Izraelské síly zároveň oznámily, že zahájily nové letecké údery proti teroristické organizaci Hizballáh na jihu Libanonu. Podle Jeruzaléma se spojenec Íránu snaží v oblasti obnovit své aktivity.

Izraelské síly již ovládají východní předměstí města Gaza a v posledních dnech útočí na čtvrti Šajch Radván severně od centra a Tel Hava na jihovýchodě. Právě odtud by mohly dále postoupit do centrálních a západních čtvrtí, kam se uchýlila většina jeho obyvatel. Armáda tento týden vyzvala všechny obyvatele původně asi milionového města, kteří dosud neodešli, k evakuaci do vytyčené humanitární oblasti na jihu Pásma.

Od 10. srpna, kdy Jeruzalém oznámil záměr Gazu zcela obsadit, uprchlo z města asi 400 tisíc Palestinců. Přes půl milionu jich tam ale stále zůstává, buď v poničených domech mezi troskami bombardovaných budov, nebo v provizorních stanových táborech. Izraelská armáda v úterý na síti X uvedla, že město Gaza je ústřední centrem vojenské a vládnoucí moci teroristů z Hamásu, kteří ho proměnili v „největší lidský štít v historii“.

Palestinská telekomunikační společnost ve čtvrtečním prohlášení uvedla, že její služby byly přerušeny „kvůli pokračující agresi a útokům na hlavní síťové kanály“. Podle Reuters lze v nejbližší době očekávat další zostření pozemní operace izraelské armády.

Nahrávám video

Armáda uvedla, že likviduje teroristy

„Odpojení internetu a telefonních služeb je špatným znamením. Vždycky to byl špatný signál, že se stane něco brutálního,“ řekl agentuře Reuters muž, který se představil jen jako Ismáíl. K připojení využil elektronickou SIM kartu, což je ovšem nebezpečné, protože kvůli signálu musí vyhledat vyvýšené místo. „Situace kolem mě je zoufalá. Lidé ve stanech i v domech se velmi strachují o život. Mnozí si nemohou dovolit odejít, ale mnozí ani nechtějí,“ sdělil z pobřežní oblasti na západě města.

Izraelská armáda v prohlášení pro média podle Reuters uvedla, že vojáci likvidují teroristy. O výpadku telekomunikačních služeb se nezmínila a neuvedla ani žádné podrobnosti o pohybu tanků. Prohlášení naopak zmiňuje, že armáda pokračuje v operacích také v Chán Júnisu a Rafahu na jihu pásma.

Armáda také oznámila, že v Rafahu při výbuchu nástražného zařízení zahynuli čtyři vojáci. Další tři vojáci jsou zranění, jeden z nich je ve vážném stavu.

Židovský stát tvrdí, že chce zničit palestinské teroristické hnutí Hamás v jeho posledních baštách a osvobodit zbývající rukojmí, která Hamás stále zadržuje. Nejnovější rozsáhlá pozemní ofenziva po dvou letech ničivé války podnítila také ostrou kritiku od mezinárodního společenství i na domácí scéně.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Jeruzalém zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž palestinští teroristé na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze kontrolovaného Hamásem bylo od začátku války při útocích židovského státu zabito více než 65 tisíc Palestinců. Tyto údaje nerozlišují mezi civilním obyvatelstvem a teroristy a nelze je ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Od 11. srpna, dne poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil plán na ovládnutí Gazy, do středy tohoto týdne přišlo podle údajů teroristů z Hamásu o život 3542 lidí, z toho 56 procent na severu včetně města Gaza a 44 procent v centrální a jižní části Pásma. Izraelská rozvědka podle The Economist tvrdí, že asi tři tisíce členů Hamásu zůstalo v podzemí města Gaza a zbylých asi 20 tisíc uprchlo na jih.

Spojené státy ve čtvrtek vetovaly návrh usnesení Rady bezpečnosti OSN žádající okamžité příměří v Pásmu Gazy i okamžité propuštění všech rukojmí, píše Reuters.

Údery v Libanonu

Situace se vyvíjí i v případě Libanonu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí, které se nacházejí v nejméně třech obcích na jihu Libanonu. Židovský stát uvedl, že se jedná o reakci na „zakázané pokusy (Hizballáhu) obnovit aktivity v oblasti“. Později armáda uvedla, že udeřila na struktury speciálních jednotek Hizballáhu Radván. Snaha Hizballáhu obnovit svou vojenskou přítomnost na jih od řeky Lítání podle armády porušuje příměří uzavřené loni na podzim.

Izrael po uzavření dohody o klidu zbraní nikdy zcela nepřestal s údery na sousední zemi a ani se zcela nestáhl z libanonského území, s čímž příměří rovněž počítalo. Izraelští představitelé tvrdí, že se tímto způsobem snaží zaručit bezpečnost svého státu. Libanon však údery považuje za porušení dohod. Úmluva počítá s odchodem vojenského křídla Hizballáhu z příhraniční oblasti.

Nové údery podle libanonského premiéra Naváfa Saláma vzbuzují pochybnosti, zda se Jeruzalém stále cítí zavázán dohodou o příměří. „Libanon vyzývá mezinárodní společenství, a především země, které připojily svůj podpis k dohodě o příměří, aby vyvinuly co největší tlak na Izrael, aby okamžitě přestal se svými útoky,“ uvedl premiér.

Hizballáh ostřeloval Izrael déle než rok v reakci na válku v Pásmu Gazy. Hizballáh tak podporoval svého spojence hnutí Hamás. V rámci odvety židovský stát intenzivně bombardoval Libanon v loňském roce. Při úderech zahynulo podle tamních úřadů mnoho civilistů. Izrael však zabil i vysoce postavené členy Hizballáhu včetně dlouholetého vůdce šíitského hnutí Hasana Nasralláha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkovskou oblast má šest obětí včetně dvou dětí

Ruský dronový útok na park v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti, uvedl šéf tamní správy Oleh Syněhubov. Ten dříve informoval o třech dětských obětech. Moskva se nevyjádřila. Agresor udeřil i v noci, v Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zahynula 21letá dívka, sdělil starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Mimo Kyjev útoky zabily ještě nejméně dva lidi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině, píše WSJ

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Malijští vojáci s ruskými spojenci nahodile útočili drony a zabíjeli civilisty, uvádí HRW

Ozbrojené síly západoafrického státu Mali a jejich ruští spojenci se v posledních měsících při zesílené ofenzivě proti povstalcům uchýlili k nahodilým úderům bezpilotních letounů a dalšímu porušování lidských práv, což vedlo ke smrti desítek civilistů. Ve své pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), kterou citovala agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Paříž, Nice, Lille. Francouzská města či jejich části vyhlašují zákaz vycházení

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 9 hhodinami

Alberta hlasuje o rozvodu s Kanadou. Jde hlavně o ropu

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump opakuje Putinovy narativy a poškozuje zájmy Ukrajiny, míní bezpečnostní expert

Nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poškozují Ukrajinu a odrážejí narativy ruského vládce Vladimira Putina, uvedl estonský bezpečnostní expert Marek Kohv, který vede program Bezpečnost a odolnost v Mezinárodním centru pro obranná a bezpečnostní studia (ICDS). Rozhovor s Kohvem pro ERR vedl Andres Kuusk.
před 10 hhodinami

Volkswagen podle odborů plánuje zmrazit mzdy do roku 2030, týkalo by se to i Škody

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Automobilka ohledně možného dopadu plánu na své zaměstnance uvedla, že spekulace nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.