Válka strana 2 z 5

Rusko uzavřít dohodu o příměří s Ukrajinou, na kterou otevřeně zaútočilo v únoru 2022, zatím nechce, řekl v Interview ČT24 poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Moskva podle něj totiž doufá, že ještě dobyde další území. Roli podle něj hraje i to, že Rusové necítí dostatečný tlak ze strany USA, které za účelem ukončení války s oběma stranami jednají od druhé poloviny února. „Pokud by USA zapojily veškeré páky, příměří dosáhnou,“ prohlásil. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Ruský generál Ivan Popov, propuštěný v roce 2023 po kritice vedení armády, se zřejmě vrátí na frontu. Píše to americká stanice CNN. Popov, který čelí obvinění ze zpronevěry, by se mohl vyhnout vězení, Moskva mu ale svěřila nelehký úkol: má velet praporu bývalých vězňů, který dříve utrpěl na Ukrajině obrovské ztráty. Podle expertů se tak může jednat de facto o „rozsudek smrti“.

Maledivy s okamžitou platností zakázaly vstup do země Izraelcům a osobám s dvojím občanstvím. Píše to server Times of Israel (ToI). Asijský ostrovní stát zákon odsouhlasil na protest proti izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy a v solidaritě s Palestinci. Jeruzalém obvinění z genocidy opakovaně odmítá.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Ukrajinská 100. mechanizovaná brigáda zveřejnila v pondělí 14. dubna letecké záběry, které ukazují téměř totální devastaci strategicky důležitého města Toreck. To leží v rámci větší průmyslové aglomerace jen pár kilometrů od linie, která v Doněcké oblasti oddělovala ukrajinské jednotky od ruskem koordinovaných sil od prvního ruského útoku na Ukrajinu v roce 2014. Rusové u Torecku zahájili útočnou operaci v červnu 2024 a od té doby ho ostřelují. Část města dostali pod svou kontrolu.

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Ruské síly v úterý večer pomocí dronů udeřily na ukrajinská města Dnipro, Charkov a Kramatorsk. Po útocích zůstaly skoro dvě desítky zraněných, informovaly ukrajinské úřady podle ruskojazyčného servisu BBC. Podle nich po útocích zemřeli lidé, drony cílily hlavně na civilní budovy.

Několik incidentů narušilo jednání izraelského nejvyššího soudu o stížnostech na kontroverzní rozhodnutí vlády odvolat šéfa vnitřní bezpečnostní služby Šin Bet Ronena Bara. Předseda soudu Isaak Amit proto jednání přerušil jen asi půlhodinu po jeho začátku, informovala agentura AFP. Jednání bylo záhy obnoveno, ale s vyloučením veřejnosti. Podle deníku Haarec se má soud zabývat osmi stížnostmi, verdikt se v úterý neočekává.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí večer poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky jsou aktivní v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, aby chránily obce v ukrajinském pohraničí, upozornila agentura Reuters. Ukrajinský prezident uvedl, že jej o situaci na frontě a o bojích ukrajinských sil v pohraničí a na území nepřítele v Bělgorodské a Kurské oblasti informoval hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Tři roky plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině se podepisují nejen na náladě vojáků, ale i české společnosti, míní válečný fotograf na volné noze Stanislav Krupař, který dění v napadené zemi dokumentuje od anexe Krymu v roce 2014. Lidé jsou podle něj z informací o bojích unavení a mají pocit, že je to nezajímá, na což reagují i redakce. „Zní to cynicky, ale Ukrajina v médiích a v charitativních organizacích už dávno netáhne,“ shledal v Interview ČT24.

Páteční ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal nejméně devatenáct životů, mezi mrtvými je devět dětí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Počet zraněných vzrostl na 74, informoval server Ukrajinska pravda. Podle Kyjeva jde o jasnou ukázku toho, že Moskva jednání s Washingtonem o příměří nemyslí vážně. Masakr odsoudili zástupci řady zemí, i americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková. Její slova ale vyvolala kritiku Kyjeva.

Ruská agrese na Ukrajině a hrozba, že by se tam Rusko nemuselo zastavit, vedou jeho sousedy k intenzivnímu opevňování společné hranice. Nezůstávají jen u plotů a ostnatého drátu. Polsko, pobaltské státy a Finsko hodlají odstoupit od Ottawské úmluvy. To by jim umožnilo opět začít vyrábět, skladovat a využívat protipěchotní miny zejména na hranicích s Ruskem a Běloruskem.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Protesty Palestinců proti teroristickému Hamásu, který v Pásmu Gazy už devatenáct let vládne, nabírají na síle. Podle části tamních obyvatel mohou právě ozbrojenci za to, že Izrael obnovil vojenské operace na území enklávy. Hamás v minulosti jakoukoli formu veřejného nesouhlasu tvrdě potlačoval. Teď se zatím, až na výjimky, spíše drží zpátky.

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.

Súdánská armáda (SAF) koncem března po dvou letech osvobodila hlavní město Chartúm. Někteří experti hovoří o bodu zvratu, jiní ale varují, že válka není u konce. Podle analytika Jana Havlíčka hrozí africké zemi rozpad. Povstalecké Jednotky rychlé podpory (RSF) podporují podle USA i odborníků Spojené arabské emiráty. Súdánská vláda stát žaluje u Mezinárodního soudního dvora kvůli podílu na genocidě. Abú Dhabí to popírá.

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 35 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

Z Gazy přicházejí informace o protestech místních obyvatel, kteří odmítají vládu teroristického hnutí Hamás a žádají ukončení války s Izraelem. V úterý demonstrovaly stovky lidí na severu Pásma Gazy, což agentura Reuters označila za vzácný projev nesouhlasu s hnutím. Podle agentury AP se výzvy k protestům objevovaly i ve středu a nejméně jedna demonstrace se uskutečnila ve městě Gaza.