Válka strana 2 z 5

Izraelská armáda dopadla na jihu Libanonu tři členy zvláštních jednotek teroristického hnutí Hizballáh Radván, uvedla izraelská média. Hizballáh znovu vyslal na židovský stát až padesát raket. Spojené státy vyvíjejí tlak na Jeruzalém, aby jednal o příměří a přerušil útoky na Libanon. Washington vyzval také k urychlenému zlepšení situace v Pásmu Gazy, kde židovský stát válčí už rok s palestinským Hamásem. Pokud se humanitární krize nezlepší, hrozí USA svému přednímu spojenci v regionu přerušením vojenské pomoci.

Ruské drony a dělostřelectvo denně útočí na jihoukrajinský Cherson, ze kterého se po protiofenzivě Kyjeva musely kremelské síly před dvěma lety stáhnout. Okupanti za sebou zanechali vybrakované regionální muzeum, z něhož odvezli tisíce předmětů včetně zlata či zbraní. S pracovníky muzea, kteří ve městě plánují zůstat i přes každodenní stav ohrožení, natáčel štáb ČT se zpravodajkou Barborou Maxovou.

Nejméně jednu ženu zabil a dalších více než dvacet lidí zranil v noci na úterý ruský raketový útok na Mykolajiv na jihu Ukrajiny, oznámil předseda správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Stav některých zraněných je podle něj vážný.

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

Mírová mise UNIFIL v Libanonu hlásí další konflikty s izraelskou armádou. Tanky židovského státu podle OSN vnikly na jedno ze stanovišť mise a zničily bránu. Izraelská armáda uvedla, že na stanoviště vjel pouze jeden tank, a to neúmyslně, protože se dostal pod palbu při snaze o evakuaci zraněných izraelských vojáků. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval organizaci k okamžité evakuaci mírotvorců z oblastí bojů. Stali se prý rukojmími libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Jeruzalém o víkendu zintenzivnil útoky na jihu Libanonu a nařídil evakuaci dalších jednadvaceti místních vesnic, píše Reuters.

Plnohodnotná válka na Ukrajině pokračuje už třetím rokem a stále častějším terčem je v poslední době Oděská oblast. Konflikt tam doléhá i na populaci delfínů. Kvůli ruské agresi jich podle odhadů mohlo v celém Černém moři uhynout až devadesát tisíc. Problém představují zejména sonary válečných lodí, které delfíny matou, zjistila od místních mořských biologů zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump by se lépe než demokratka Kamala Harrisová vypořádal s válkou na Ukrajině i s konfliktem mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Myslí si to Američané ze států, v nichž často bývají těsné volební výsledky, vyplynulo z průzkumu pro list The Wall Street Journal (WSJ). Harrisová ale má ve vícero nerozhodnutých státech náskok nad Trumpem, upozornil deník.

Mírová mise v jižním Libanonu se potřetí za tři dny ocitla pod palbou izraelských vojáků. O nejnovějším zásahu informovala libanonská diplomacie a nejmenovaný zdroj z OSN. Při pátečním úderu utrpěli zranění dva příslušníci mise ze Srí Lanky, další dva vojáci byli zraněni při předchozím útoku. Jeruzalém ve čtvrtek uvedl, že jednotky OSN varoval před střelbou a doporučil jim odejít více na sever, protože v oblasti jsou nyní intenzivnější boje. Nejnovější incident prý izraelská armáda prověřuje. Izrael kritizovala za střelbu na pozice mírotvorců řada zemí v čele s Itálií. Libanonská armáda v pátek oznámila, že při jednom z izraelských leteckých úderů zahynuli dva její vojáci.

Ukrajinští obránci už kontrolují jen necelou polovinu Torecku v Doněcké oblasti. Předseda tamní správy Vasyl Čynčyk potvrdil, že zbytek města ovládají okupační jednotky. Ve městě zůstává přes tisíc civilistů. Rusové tvrdí, že obsadili i menší vesnici na Donbase a dvě další v Kurské oblasti na západě Ruska, které v létě během překvapivého vpádu obsadili Ukrajinci. Kreml spustil v regionu novou protiofenzivu, napsal k vývoji v ruském pohraničí nezávislý server Meduza s tím, že Ukrajincům v oblasti hrozí obklíčení.

Ukrajinské drony zaútočily na vojenské letiště Chanskaja u Majkopu v autonomní Adygejské republice na jihu Ruska, oznámilo ukrajinské armádní velení. Na letišti, na kterém podle záběrů ze sociálních sítí hoří, byly podle Kyjeva ruské letouny Su-27 a Su-34. Úřady podle šéfa republiky Murata Kumpilova kvůli požáru evakuovaly obyvatele vsi Rodnikovyj. Kyjev také potvrdil, že zasáhl sklad se stovkami dronů v ruském Krasnodarském kraji. Ukrajina hlásí po úderech nepřítele zraněné v Záporoží i Kryvém Rihu.

Konflikt v Libanonu dopadá také na místní českou komunitu. V zemi zůstává přes dvě stě lidí, kteří se hlásí k českému občanství. Necelá stovka jich je zaregistrována v aplikaci Drozd a dostává tak pravidelné informace o mimořádných repatriačních letech. Ty už využilo kolem tří desítek českých občanů.

Ruská ekonomika se definitivně mění na válečnou. Moskva plánuje meziročně zvýšit vojenské výdaje o celou čtvrtinu, vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2025. Čtyřicet procent vládních prostředků tak půjde na armádu, nákup zbraní a další oblasti spojené s válkou na Ukrajině. Jedná se o nejvyšší částku od rozpadu Sovětského svazu. Stane se tak na úkor zdravotnictví či sociálních služeb, které přitom Kreml označuje za prioritu. Podle expertů čeká zemi zvyšování daní, zdražování a potíže spojené už teď s nedostatkem pracovních sil nejen ve zbrojovkách. Ruské hospodářství ale nejspíš pár let masivní válečné výdaje ustojí a Západ se na to musí připravit.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že poškodila a vyřadila z provozu ruskou minolovku Alexandr Obuchov, která kotvila v Kaliningradské oblasti. Podle HUR jde o druhou ruskou válečnou loď, kterou se jí letos podařilo zneškodnit v Baltském moři. Ukrajina také uvedla, že zasáhla velký ropný sklad na okupovaném Krymu. Rusové mezitím útočili na ukrajinská města. Ve Slovjansku v Doněcké oblasti nejméně jednoho člověka zabili, Cherson hlásí nejméně dvacet zraněných.

Před rokem, 7. října 2023, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael s nebývalou silou. Zabili přes dvanáct set lidí, převážně civilistů, a unesli 251 dalších. Mnohé zadržují dodnes. Židovský stát v reakci na útok ohlásil cíl zničení Hamásu a zahájil pozemní invazi do Pásma Gazy. S argumentem, že bojovníci Hamásu se schovávají mimo jiné v obytných budovách, spustil také masivní bombardování. Satelitní snímky ukazují srovnání pohledu na Pásmo Gazy před operací a rok poté.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Vzdušné údery Izraele na pozice Hizballáhu dramaticky zhoršují situaci civilistů v Libanonu, například kvůli dopadu na zdravotnictví. Některé nemocnice už zavřely. Humanitární krize přináší také obrovskou psychologickou zátěž. Znamená to i více předčasných porodů, jenže na příslušném oddělení největší nemocnice v Libanonu mají nedostatek inkubátorů. Na jeden tam připadají dva potřební novorozenci. Některé z dětí přežijí jen díky rozvojové a humanitární pomoci z České republiky – pořídila dva z tamních inkubátorů.

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.

V současné chvíli je na tom Ukrajina nejhůře od prvních měsíců války, prohlásil v pořadu Devadesátka ČT24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Vyhlídky Kyjeva na následující měsíce jsou podle něj „velmi tvrdé“. S tím souhlasí i armádní generál ve výslužbě a bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Ačkoliv jsou podle něj obě strany vyčerpány, Rusové jsou na tom o něco lépe, jelikož mají dostatek lidských sil i zbraní.

Nový generální tajemník NATO Mark Rutte dva dny po nástupu do funkce přijel do Kyjeva, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten s ním probral potřeby obránců na frontě a plány na dosažení vítězství a postěžoval si, že stále nepadlo rozhodnutí umožnit Ukrajině údery v ruském týlu západními střelami dlouhého doletu. Zelenskyj doufá, že západní státy Ruskem napadenou zemi společně podpoří v říjnu, kdy se sejdou na vojenské základně Ramstein v Německu.

Izraelský útok v Bejrútu, který měl za cíl zlikvidovat muže z Hizballáhu, byl jedním z mnoha v posledních dnech. Kvůli konfliktu na libanonském jihu se do metropole stahují statisíce lidí přicházející ze zasažených měst. Uprchlíci spí na ulicích, plážích nebo náměstích.

Ukrajinské úřady prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili šestnáct vzdávajících se ukrajinských vojáků, oznámili ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin a ombudsman Dmytro Lubinec. Odvolávají se mimo jiné na video kolující po sociálních sítích, které se však některá média rozhodla z etických důvodů nezveřejnit. Podle Kostina jde o dosud nejrozsáhlejší takový případ. Nově zveřejněná zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva potvrdila, že Rusové ukrajinské válečné zajatce systematicky mučí.

Izrael potvrdil, že při úderech na Bejrút z minulé noci zemřel šéf oddělení vnitřní bezpečnosti Hizballáhu Nabíl Kaúk. Írán mezitím pohrozil pomstou za smrt vlivného člena revolučních gard, který zemřel v pátek při stejném útoku jako vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Celkem při úderu zemřelo dvacet členů vedení Hizballáhu, oznámila armáda. V posledních hodinách na židovský stát zaútočily irácké milice podporované Teheránem, Hizballáh i jemenští hútíové. Americká televize ABC uvedla, že se Jeruzalém chystá na omezený vpád na libanonské území.