Válka strana 3 z 5

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh potvrdilo smrt nejvyššího vůdce skupiny Hasana Nasralláha při izraelském vzdušném útoku v Bejrútu. Jeruzalém doufá, že Hizballáh nyní změní chování, armáda je však připravena na další eskalaci včetně pozemní operace, zdůraznil mluvčí. Podle íránských médií zahynul v Bejrútu i zástupce operačního velitele revolučních gard Abbás Nilforúšán. Izrael zabil také šéfa místní sítě palestinského teroristického hnutí Hamás v Sýrii Ahmeda Muhammada Fahada, tvrdí armáda. Sirény varující před vzdušnými útoky se rozezněly na severu židovského státu, kam Hizballáh opět vypálil rakety.

Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo devět lidí, dalších dvacet jedna utrpělo zranění. Oznámily to místní úřady. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka Rusové udeřili na zdravotnické zařízení hned dvakrát. Při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k incidentu nevyjádřila.

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že podnikla cílený útok na hlavní ústředí Hizballáhu na jižním předměstí Bejrútu. Izraelské televizní stanice uvedly, že terčem byl nejvyšší vůdce hnutí Hasan Nasralláh a armáda nyní zjišťuje, zda byl zasažen. Zdroje agentur AFP i Reuters blízké Hizballáhu tvrdí, že je naživu, oficiálně to ale hnutí nepotvrdilo. Podle bilance libanonských úřadů, o níž informoval Reuters, přišlo při úderu nejméně šest lidí o život a dalších 91 bylo zraněno.

Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další vojenský balík pro Kyjev ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Cílem pomoci, která zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenského mírový plán se nicméně ve Washingtonu nesetkal s nadšením, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová při setkání se Zelenským řekla, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují kapitulaci, nikoliv mír.

Válečný veterán Miloslav Masopust se dožil sta let. Velký den oslavil pamětník bojů na východní frontě s rodinou a dělostřelci z Jinců, kteří se k jeho odkazu hlásí. S gratulacemi se připojila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a špičky české armády.

Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a zdá se, že plánuje útoky na ty jaderné na Ukrajině, řekl v projevu na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že informace o možných plánech ruského vládce Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.

Situace kolem města Vuhledar na východě Ukrajiny se podle ukrajinských úřadů výrazně vyostřila. Rusové se zřejmě pokoušejí tuto pevnost ukrajinských ozbrojených sil obklíčit, ukrajinští vojáci prý pokusy ruských sabotážních a průzkumných skupin o proniknutí do města odrážejí. Ruský postup naopak výrazně zpomalil u dalšího klíčového města v oblasti – Pokrovsku.

Český prezident Petr Pavel v projevu na Valném shromáždění OSN vyzval k co nejrychlejší reformě Rady bezpečnosti. Státy by podle něj měly stát bok po boku, aby dokázaly nalézt řešení tíživých problémů. Země by měly také vyvinout větší tlak na Rusko, aby ukončilo nespravedlivou válku, kterou vede proti Ukrajině, prohlásil Pavel. V tomto se obrátil především na Čínu, která podle něj musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost ve světě.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Byla to největší bitva svého věku. Na březích řeky Tollense v severním Německu se před 3300 lety proti sobě postavily tisíce mužů a žen. Střetly se zřejmě v bitvě o brod přes tuto řeku – ale o co v tomto konfliktu šlo, proč vznikl a kdo v něm pokládal životy, se neví. Rozsah sváru ale přiměl archeology k přezdívce „nultá světová válka“.

Pokrovský úsek fronty se pro Ukrajince stal velmi problematickým. Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk a jeho obsazením by Moskva podle analytiků získala strategickou výhodu pro ovládnutí zbytku Donbasu. Podle ukrajinských médií problém odstartovala série pochybení a špatná komunikace v armádě. Rusové navíc podle jejich nejmenovaných zdrojů umí vhodně využívat rotací ukrajinských vojáků na frontové linii. Situace se zhoršuje a obyvatelům Pokrovsku podle předsedy tamní městské vojenské správy Serhije Dobrjaka dochází čas na odchod.

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Byl to obyčejný obchodník, kterému vstoupila do života první světová válka. Tak popisují příbuzní svého předka Otakara Nesnídala, jehož deníky psané na frontě měla rodina v pozůstalosti. Zachycují všední dny i krize. Podle historiků jde o důležitá svědectví – taková se snaží uchovávat a digitalizovat.

Ve východoafrickém Súdánu zuří už rok a půl násilný boj o moc, který provází rabování muzeí a cenných archeologických památek. UNESCO kvůli tomu vyzvalo mezinárodní společenství k ochraně súdánského kulturního dědictví a k boji proti nelegálnímu obchodu s artefakty. Jen z národního muzea v Chartúmu bylo uloupeny desítky tisíc předmětů, tvrdí tamní pracovník. Riziko pro památky ale představují i sami Súdánci, kteří prchají před boji.

Ruská armáda podle Kyjeva už delší dobu nezaznamenala žádný výrazný územní zisk. V posledních několika dnech polevuje tlak i na pokrovské frontě v Doněcké oblasti, kde se snížil počet útoků na strategické město. Ruská armáda se podle zpráv z bojiště začala soustřeďovat na frontová křídla. Ukrajinci nasadili rezervní brigády a snaží se narušovat ruské týlové pozice, přiblížila z Ukrajiny zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Koná se další ze setkání pro názor, pro nadčasový pohled na významné datum v souvislostech dneška. Názorové fórum k 85. výročí začátku největší války v dějinách lidstva přinese mozaiku pohledů na vývoj rétoriky a proměny pojmů s válkami spojených. Každý počátek války doprovází propaganda a mediální manipulace. Co mají společného ty současné s těmi z minulého století?

Ukrajinský parlament na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského ve čtvrtek jmenoval jako nástupce odcházejícího ministra zahraničí Dmytra Kuleby jeho prvního náměstka Andrije Sybihu. Ten se v diplomacii pohybuje skoro třicet let, do dubna byl zástupcem šéfa prezidentské kanceláře. Kuleba rezignoval uprostřed rozsáhlých změn ve vládě. Během čtvrtka by měla být zveřejněna jména dalších nových ministrů. Obměna kabinetu pokračuje v situaci, kdy je napadená země pod tlakem každodenních ruských vzdušných útoků a zároveň čelí pozemní ofenzivě v Doněcké oblasti.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podal demisi, oznámil ve středu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Poslanci zároveň ve středu formálně schválili rezignaci vicepremiérky pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové a dalších tří ministrů. Naopak nepodpořili odchod další místopředsedkyně vlády a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryny Vereščukové, píše server Ukrajinska pravda. Kulebově demisi se zatím parlament nevěnoval.

Patřili k nejlepším ukrajinským pilotům, vyznamenali se v obraně proti Rusku a aktivně se zasazovali o dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Nejen to měli společné Oleksij Mes a Andrij Pilščykov, kteří byli známí jako Džus a Moonfish (měsíční ryba). Mes se zřítil za zatím nevyjasněných okolností při bojovém nasazení v letounu F-16 letos 26. srpna. Tedy skoro rok poté, co při srážce cvičných bojových letounů L-39 zahynul Pilščykov. Nejen příběhy obou pilotů připomíná analýza deníku The Wall Street Journal.