V Rusku přibývá stížností na zátahy, které policie pořádá v Moskvě či Petrohradu na zmobilizované muže. Zmiňují se o nich ruští zákonodárci i například úřední ombudsmanka, podle níž nejsou takové zátahy nutné, protože většina Rusů chce narukovat dobrovolně.
Ruští zákonodárci kritizují policejní zátahy na mobilizované muže
Ruský senátor Andrej Klišas v pátek podle ruských médií označil za nezákonné zátahy, které policie pořádá na zmobilizovatelné muže v ulicích ruských měst, v dopravě a ve veřejných budovách. Informace o zátazích v Moskvě a Petrohradu se objevily na sociálních sítích a nyní si na ně ve státních médiích stěžují i vysoce postavení činitelé.
„Nelze všechny popadnout na ulici a potom v sídle vojenské správy zjišťovat, zda občan odpovídá kritériím mobilizace. A tím spíše je nepřípustné toto objasňovat po odeslání občana do mobilizačního střediska,“ prohlásil zákonodárce, podle kterého zákon umožňuje předávat povolávací rozkazy jen adresně konkrétním lidem.
Většina Rusů by prý narukovala dobrovolně, tvrdí úřední ombudsmanka
Na „nekorektní“ povolávání do armády si postěžovala podle státní agentury TASS i úřední ombusdmanka Taťjana Moskalkovová, která dříve u policie dosáhla generálské hodnosti. Většina Rusů chce podle ní narukovat dobrovolně, a proto je ponižuje, když za nimi přijdou s povolávacím rozkazem v noci.
„Myslel jsem si, že historky o zátazích jsou falešné, ale informovali mě lidé, které osobně znám a plně jim důvěřuji,“ uvedl také Kirill Kabanov, který je členem poradního sboru prezidenta Vladimira Putina pro lidská práva. Kabanov informoval o případu, kdy policisté při zátahu v metru na lidi vyhýbající se službě v armádě odvedli i pracovníka dopravního podniku.
„Soudruzi náčelníci, uvědomujete si, že se dopouštíte bezpráví a vytváříte ve společnosti nepřátelství vůči všemu, co se děje? Takové počínání způsobuje větší škody než ukrajinská propaganda,“ zdůraznil Kabanov a apeloval, aby vše prověřila prokuratura.
Poslanec Maxim Ivanov mezitím informoval, že z výcvikového střediska v posádce Jelaň na Uralu museli poslat domů asi sedm stovek zmobilizovaných vojáků kvůli chatrnému zdraví, anebo kvůli přehmatům při mobilizaci. „Ke kvalitě práce vojenských správ je stále více opodstatněných otázek,“ řekl poslanec, podle kterého zmíněné nedostatky znamenají ztrátu času vojenských instruktorů, který by mohli věnovat výcviku.
Moskevský poslanec Kirill Ščitov si agentuře TASS postěžoval, že jeho synovi byl v rámci částečné mobilizace u vchodu do metra předán rozkaz, aby se dostavil na vojenskou správu, stejně jako všem mužům v branném věku. Poslanec se obrátil na vojenskou prokuraturu, aby vyjasnila, zda takový postup je v souladu se zákonem. Ščitov je členem bezpečnostního výboru moskevského sněmu a povolávací komise města. Jeho synovi je 18 let a měl s sebou průkaz studenta denního studia, což znamená, že se na něj mobilizace nevztahuje.
Nic mimořádného se neděje, uvedl vojenský komisař Moskvy
Vojenský komisař Moskvy zprávy o zátahu popřel. Žádné předávání povolávacích rozkazů pracovníky vojenských správ či policisty u moskevského metra se podle něj nekoná, zátahy v metru se odehrávají pravidelně a souvisí s pátráním po zločincích, vysvětlil plukovník Maxim Loktev.
„Částečnou“ mobilizaci vyhlásil prezident Vladimir Putin 21. září. Podle úřadů má být do armády povoláno 300 tisíc záložníků, a to především s předchozími bojovými zkušenostmi. Podle neoficiálních zpráv má být povoláno do armády na milion mužů.
Zabiti krátce po příchodu na frontu
Ve čtvrtek úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině.
První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, tak zaznělo pouhé tři týdny po vyhlášení „částečné“ mobilizace, přestože ruské ministerstvo obrany na konci září slibovalo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.