Turecko se stalo důležitým útočištěm pro Rusy, kteří prchli z domoviny

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusové v Turecku
Zdroj: ČT24

Od spuštění invaze na Ukrajinu opustilo Rusko na osm set tisíc lidí, z toho po vyhlášení mobilizace to bylo odhadem až tři sta tisíc mužů. Velká část z nich míří do Turecka, které je pro některé z nich jen přestupní stanicí, ale mnozí si ho rovnou vybrali jako cílovou destinaci.

Proti válce a na podporu Ukrajiny se v Istanbulu konal nepočetný protest. Na něm vykřikoval hesla proti ruskému režimu i osmatřicetiletý Maxim. Z domova emigroval, aby nemusel narukovat. Odmítá ale, že by to dělal jen kvůli vlastnímu bezpečí. Proti invazi vystupoval už dřív.

„Účastnil jsem se protestních pochodů v Moskvě. Nebyl jsem potichu. Vyjadřoval jsem se na internetu i v běžném životě. Dokonce jsem poslal nějaké peníze na vyzbrojení ukrajinské armády. Mobilizace pro mě ale byla pověstnou poslední kapkou. Nikdy nepůjdu bojovat proti Ukrajincům,“ řekl ruský emigrant v Turecku Maxim Bocharov.

Mezi prchajícími mladými Rusy je Maxim výjimka. Mnozí otevřeně přiznávají, že se rozhodli uprchnout, až když jim osobně začal hrozit povolávací rozkaz. Do té doby je válka  vlastně nezajímala, stejně jako videoblogera Nikiho Prošina.

Do Ruska se dlouho nepodívají

„Minulý týden všechno změnil pro mě a stovky tisíc dalších, kteří se rozhodli odejít z Ruska. Hlavním důvodem a převažující motivací je vyhnout se osobnímu nebezpečí, které představuje povolávací rozkaz do ruské armády,“ uvedl ruský emigrant v Turecku Prošin.

Jemu i mnohým dalším je jasné, že se do Ruska dlouho nepodívají. Jako zběhům jim hrozí patnáct let vězení nebo cesta rovnou na frontu. Zájem o emigraci je přesto podle dobrovolníků, kteří Rusům v Turecku pomáhají, obrovský. Ne každý ale projde přes kontrolu na hranici. Ti, kterým se to povede, pak řeší, za co budou v cizině žít.

Je dost těžké vycestovat, když nemůžete použít svůj bankovní účet, upozorňuje koordinátorka pomoci emigrujícím Rusům v Istanbulu Eva Rapoportová. „V Rusku se také kvůli vnitřním omezením složitě dostanete k zahraničním měnám,“ dodává. 

V Turecku se hned po invazi vytvořila protiváleční skupina exulantů. Právě tady ruský raper Oxxxymiron uspořádal první koncert, kde vybíral peníze pro uprchlíky z Ukrajiny. Třeba i písní plnou odkazů na díla Vladimira Sorokina, autora Dne opričníka.

Výjimečná pozice Erdogana

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dává v současné situaci najevo své výjimečné postavení. Jeho země je v NATO, ale zároveň má úzké vztahy s Moskvou. Z Turecka na Ukrajinu míří drony Bayraktar a prezidentova manželka Emine se objímá s Olenou Zelenskou, která v Istanbulu pokřtila novou korvetu pro ukrajinské námořnictvo.

Hlava tureckého státu přitom kritizuje protiruské sankce a hrozí zablokováním vstupu skandinávských zemí do Severoatlantické aliance. „Bedlivě sledujeme, zda Švédsko a Finsko splní své sliby. Finální rozhodnutí pak učiní jménem našeho národa parlament,“ řekl Erdogan. 

Poté, co Finsko, Polsko a pobaltské státy uzavřely své hranice pro Rusy s turistickými vízy, stalo se Turecko navíc důležitým přestupním uzlem. Právě přes jeho letiště vede cesta do schengenských zemí, které občanům Ruské federace dál umožňují vstup.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský řekl, že z pohledu tureckých úřadů nejsou žádné legální překážky pro to, aby kdokoliv z Ruska, kdo má pas a letenku, mohl odcestovat do Turecka. A zde pobýt po dobu platnosti turistického víza. Jsou zde navíc i možnosti si legálně vízum prodloužit, například nákupem nemovitosti je možné získat turecký pas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 20 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...