Mobilizace strana 2 z 3

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska stovky tisíc lidí.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

Vyhlášení všeobecné mobilizace kvůli pokračující válce na Ukrajině očekává v Rusku 65 procent obyvatel. Zjistil to nezávislý výzkum Analytického centra Levada v Moskvě. Poslední odvody skončily v říjnu a Kreml opakovaně tvrdí, že další vlnu nechystá. Velké mobilizace se podle sociologa Alexeje Levinsona z Levady většina Rusů přímo bojí.

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

V Rusku sílí hlasy nespokojených odvedenců i jejich rodin. Stěžují si, že nedostávají od státu a oblastí slíbené peníze, fasují zastaralou výstroj i výzbroj a jejich výcvik je zcela neodpovídající. Nedávno povolaným a k boji někdy zcela nepřipraveným brancům se v ruském žargonu říká zkrácenou verzí slova mobilizovaný: „mobici“. Ruský Telegram plní videi, která ukazují, v jak zoufalých podmínkách někdy mužstvo přežívá.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Přestože Ukrajina oficiálně nezveřejňuje počty padlých vojáků na frontě, konkrétní oběti z řad mladých, kteří narukovali na začátku ruské invaze, jsou těžkou připomínkou, že za vojenské úspěchy během obrany a protiofenzivy se platí lidskými životy. Jednotlivé příběhy vojáků také přibližují každodenní život na bojišti. Ve vesnici, která se loučila s jedním z padlých, natáčel štáb České televize.

Až o 30 procent, v některých případech i o více než milion rublů, se od konce září snížily ceny bytů a domů v Rusku. Za razantní pokles podle odborníků může částečná mobilizace, před kterou ze země uprchlo do zahraničí přes 700 tisíc obyvatel. Ti se teď snaží co nejrychleji a často s velkou slevou svoje byty prodat.

Ruský vůdce Vladimir Putin v pátek podepsal dekret, na jehož základě bude možné mobilizovat také osoby, které spáchaly některé závažné trestné činy. Mobilizováni nebudou i nadále lidé odsouzení za terorismus, špionáž, extremismus a další vážné činy. Podle Putina bylo během mobilizace dosud povoláno 318 tisíc lidí.

Ruský historik Andrej Zubov předpokládá, že pokud by zůstal ve vlasti, čekalo by jej buď mlčení, anebo vězení. „V Rusku teď pro mě žádná třetí cesta neexistuje,“ řekl Zubov novinářům v Brně, kde se po osmi letech vrátil k univerzitní výuce. Vyjádřil vděk Masarykově univerzitě za veškerou pomoc, díky které teď není uprchlíkem, ale hostujícím profesorem. Tématem přednášek jsou dějiny Ruska a příčiny jeho katastrof ve 20. století.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Při střelbě ve výcvikovém středisku v jihoruském Bělgorodu nedaleko ukrajinských hranic podle ruských státních agentur nejméně jedenáct lidí zahynulo a dalších patnáct utrpělo zranění. Do vojáků, kteří údajně přijeli dobrovolně bojovat na Ukrajinu, měli začít střílet dva z nich, původem z nejmenovaného bývalého sovětského státu. Ruské agentury se odvolávají na ministerstvo obrany, podle kterého se jednalo o teroristický čin. Střelci byli zabiti, dodala ruská média.

V Rusku přibývá stížností na zátahy, které policie pořádá v Moskvě či Petrohradu na zmobilizované muže. Zmiňují se o nich ruští zákonodárci i například úřední ombudsmanka, podle níž nejsou takové zátahy nutné, protože většina Rusů chce narukovat dobrovolně.

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.

Obliba ruského prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy poprvé od začátku invaze na Ukrajinu klesla k sedmdesáti procentům – hlavně kvůli vyhlášení částečné mobilizace. Někteří ruští opoziční politici ho již vyzvali k odstoupení. V pátek měl 70. narozeniny, ale oslavy byly střídmé.

Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.

Částečná mobilizace má zatím větší dopady v samotném Rusku než na ukrajinském bojišti. Ze strachu z války opustilo zemi více Rusů, než kolik jich bylo odvedeno do armády. Mobilizaci navíc provází zmatky. Množí se svědectví o nedostatečném výcviku a chybějícím vybavení pro nové rekruty.

Od spuštění invaze na Ukrajinu opustilo Rusko na osm set tisíc lidí, z toho po vyhlášení mobilizace to bylo odhadem až tři sta tisíc mužů. Velká část z nich míří do Turecka, které je pro některé z nich jen přestupní stanicí, ale mnozí si ho rovnou vybrali jako cílovou destinaci.

Ukrajinská území, která režim Vladimira Putina připojil po pseudoreferendech minulý týden k Rusku, se snaží opustit řada tamních obyvatel. Z Ruska se zároveň pokoušejí odejít někteří z těch, kterým hrozí mobilizace nebo kteří už k ní dostali povolávací rozkaz. Zatímco Putin oslavoval nelegální připojení ukrajinských regionů, z jeho země už uteklo minimálně čtvrt milionu lidí. „Téměř každý přemýšlí buď o tom, jak opustit Rusko, nebo jak se v něm schovat, aby ho nenašla policie,“ říká ruský bloger Anton Kravcov, který utekl do Kazachstánu. Pro Reportéry ČT se tématem zabýval Ondřej Stratilík.

Ukrajinské jednotky pravděpodobně ve čtvrtek oblíčily Lyman v Doněcké oblasti, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Obráncům se podle institutu také podařilo přerušit poslední zásobovací trasy ruských jednotek. Kyjev uvedl, že Moskva posílá do oblasti špatně vycvičené a nově mobilizované vojáky. Komplikace v oblasti připustili i představitelé Ruskem dosazené okupační správy.

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Česká republika by podle prezidenta Miloše Zemana měla pomáhat Rusům, kteří ze země prchají před částečnou mobilizací. Zeman tak odmítl stanovisko ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který se dříve k jejich přijímání vyjádřil negativně a oznámil, že jde o „otázku bezpečnosti“. Český prezident to sdělil v rozhovoru pro televizní stanici CNN Prima News.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu. V sobotu proti ní pokračovaly v Rusku protesty.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.