Mobilizace strana 2 z 4

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Ukrajinská vláda od začátku invaze uzavřela hranici pro muže ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje mobilizační povinnost. Výjimka platí třeba pro pečující o děti nebo invalidní osoby. Po zákazu na Ukrajině vzrostly pokusy o nelegální migraci, muži zkoušejí hranici překročit v přestrojení za ženy, jiní se snaží přeplavat řeku. Někteří využívají i mezer v legálních systémech výjezdů.

Rusko se snaží získat do svých řad další vojáky, rozšířilo proto maximální věk pro odvody a zvyšuje platy vojáků. Do svých řad ale přijímá také cizince – ať už migranty, kteří již v zemi byli, nebo ty, kteří přijdou přímo narukovat. Ukrajina se ale obává také toho, že se chystá mobilizace na částech jejího území, které Moskva okupuje.

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila změnu zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu. Odpírači vojenské služby budou čelit tvrdým restrikcím. Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že Kreml zatím možnost nové vlny mobilizace nezkoumá. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

Až milion Rusů loni v září uteklo podle odhadů do Gruzie před částečnou mobilizací. Na tři sta tisíc jich tam zůstává. Připojili se ke krajanům, kteří v této kavkazské zemi našli útočiště před politickým pronásledováním. Prozápadní opozice ale zároveň varuje, že tak velký počet Rusů může pro Gruzii znamenat i bezpečnostní riziko.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska stovky tisíc lidí.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

Vyhlášení všeobecné mobilizace kvůli pokračující válce na Ukrajině očekává v Rusku 65 procent obyvatel. Zjistil to nezávislý výzkum Analytického centra Levada v Moskvě. Poslední odvody skončily v říjnu a Kreml opakovaně tvrdí, že další vlnu nechystá. Velké mobilizace se podle sociologa Alexeje Levinsona z Levady většina Rusů přímo bojí.

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

V Rusku sílí hlasy nespokojených odvedenců i jejich rodin. Stěžují si, že nedostávají od státu a oblastí slíbené peníze, fasují zastaralou výstroj i výzbroj a jejich výcvik je zcela neodpovídající. Nedávno povolaným a k boji někdy zcela nepřipraveným brancům se v ruském žargonu říká zkrácenou verzí slova mobilizovaný: „mobici“. Ruský Telegram plní videi, která ukazují, v jak zoufalých podmínkách někdy mužstvo přežívá.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Přestože Ukrajina oficiálně nezveřejňuje počty padlých vojáků na frontě, konkrétní oběti z řad mladých, kteří narukovali na začátku ruské invaze, jsou těžkou připomínkou, že za vojenské úspěchy během obrany a protiofenzivy se platí lidskými životy. Jednotlivé příběhy vojáků také přibližují každodenní život na bojišti. Ve vesnici, která se loučila s jedním z padlých, natáčel štáb České televize.

Až o 30 procent, v některých případech i o více než milion rublů, se od konce září snížily ceny bytů a domů v Rusku. Za razantní pokles podle odborníků může částečná mobilizace, před kterou ze země uprchlo do zahraničí přes 700 tisíc obyvatel. Ti se teď snaží co nejrychleji a často s velkou slevou svoje byty prodat.

Ruský vůdce Vladimir Putin v pátek podepsal dekret, na jehož základě bude možné mobilizovat také osoby, které spáchaly některé závažné trestné činy. Mobilizováni nebudou i nadále lidé odsouzení za terorismus, špionáž, extremismus a další vážné činy. Podle Putina bylo během mobilizace dosud povoláno 318 tisíc lidí.

Ruský historik Andrej Zubov předpokládá, že pokud by zůstal ve vlasti, čekalo by jej buď mlčení, anebo vězení. „V Rusku teď pro mě žádná třetí cesta neexistuje,“ řekl Zubov novinářům v Brně, kde se po osmi letech vrátil k univerzitní výuce. Vyjádřil vděk Masarykově univerzitě za veškerou pomoc, díky které teď není uprchlíkem, ale hostujícím profesorem. Tématem přednášek jsou dějiny Ruska a příčiny jeho katastrof ve 20. století.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Při střelbě ve výcvikovém středisku v jihoruském Bělgorodu nedaleko ukrajinských hranic podle ruských státních agentur nejméně jedenáct lidí zahynulo a dalších patnáct utrpělo zranění. Do vojáků, kteří údajně přijeli dobrovolně bojovat na Ukrajinu, měli začít střílet dva z nich, původem z nejmenovaného bývalého sovětského státu. Ruské agentury se odvolávají na ministerstvo obrany, podle kterého se jednalo o teroristický čin. Střelci byli zabiti, dodala ruská média.

V Rusku přibývá stížností na zátahy, které policie pořádá v Moskvě či Petrohradu na zmobilizované muže. Zmiňují se o nich ruští zákonodárci i například úřední ombudsmanka, podle níž nejsou takové zátahy nutné, protože většina Rusů chce narukovat dobrovolně.

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.