Kyjev s obtížemi doplňuje vojáky, povolává i vysílené zajatce. Šéf mobilizace si na úplatcích za výjimky přišel na miliony

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Jevhen Borisov měl donedávna na starosti mobilizaci a odvod v Oděské oblasti. V květnu ho ukrajinští vyšetřovatelé obvinili z přijímání úplatků ve výši přes 188 milionů hřiven (111,7 milionu korun) od místních obyvatel výměnou za vydání výjimek z mobilizace. Do armády se od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru hlásí řada Ukrajinců i Ukrajinek dobrovolně, jiní se ale snaží povinnosti vyhnout.

Borisov obvinění z korupce veřejně odmítl. O funkci vojenského komisaře přišel v červnu, když vyšlo najevo, že si krátce po začátku ruské invaze spolu s dalšími příbuznými pořídil nemovitost v jihošpanělském letovisku Marbella spolu s luxusními automobily v hodnotě čtyř milionů dolarů. O případu tehdy informovala jako první Ukrajinska pravda, jejíž reportéři aféru rozplétali. 

Podle serveru přitom oficiální společné příjmy rodiny Borisových tyto výdaje nemohly pokrýt. Ukrajina ve věci požádala o mezinárodní právní pomoc Španělsko, Moldavsko, Rumunsko a Turecko.

Vyšetřovatelé se zaměřili také na možné Borisovovo vyhýbání se vojenské službě, jelikož trávil čas v zahraničí – údajně na léčení. Podle Ukrajinske pravdy úřady zjišťují, zda existují zákonné důvody, aby vojenský činitel odpovědný za mobilizaci v regionu opustil zemi během trvání stanného práva.

Sám Borisov nejprve prohlásil, že nemá ponětí, jestli a co vlastní jeho rodina ve Španělsku. Po naléhání ze strany reportérů Ukrajinské pravdy, kteří se dostali k místním registrům majetku, uvedl, že jeho manželka se tam zabývala maloobchodem a že to šlo mimo něj. Ohledně zakoupení nemovitosti řekl, že manželka v té době vyřizovala dokumenty a bude s ním o tom hovořit později. K luxusním autům pouze podotkl, že jeho rodinní příslušníci si pořídili nové vozy.

Protikorupční tažení

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj letos v červnu osobně nařídil veliteli ozbrojených sil Veleriji Zalužnému, aby šéfa mobilizace v Oděse zbavil funkce. Prezident zdůraznil, že dal pokyn ke zřízení komise, která prověří všechna vojenská velitelství ve všech oblastech Ukrajiny, „aby nedělala ostudu našemu státu a památce hrdinů, kteří umírají na frontě“.

Kyjev vede v současné době protikorupční ofenzivu v řadě oblastí – čistí justici a snaží se oslabit také oligarchy. Zelenskyj potřebuje omezit úplatkářství i kvůli snahám země o členství v Evropské unii. Podle korupčních žebříčků je ale posun k lepšímu zatím minimální. V nejnovějším indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Ukrajina umístila na 116. místě ze 180 zemí. Oproti roku 2022 si polepšila pouze o jednu pozici.

Státní úřad pro vyšetřování (SBI), který se obvykle zabývá významnými zločiny, uvedl, že Borisov byl nakonec zatčen na rušné ulici v Kyjevě, jak ukazuje i video zveřejněné SBI. Podle úřadů se snažil uprchnout ze země. SBI ho už v sobotu obvinila z nedovoleného obohacování, ale policie ho dva dny nemohla vypátrat, protože se přemisťoval, neustále měnil telefonní čísla a také poznávací značky aut, píše Telegraph.

Borisov by mohl stanout před soudem už tento týden. Kromě obvinění z nezákonného obohacování čelí rovněž obvinění ze zanedbávání povinností a vyhýbání se vojenské službě. Podle vyšetřovatelů je podezření z trestného činu u Borisova natolik závažné, že bylo vyloučeno možné propuštění na kauci. Bývalý vojenský komisař může strávit za mřížemi deset let.

Tvrdší přístup ukrajinských náborářů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze si boje vyžádaly těžké ztráty na obou stranách. Z uniklých dokumentů amerických tajných služeb vyplynulo, že počet zabitých nebo zraněných ukrajinských vojáků od začátku konfliktu by mohl přesáhnout 130 tisíc. V Kyjevě navíc panují obavy, aby konflikt nezamrzl a netrval další roky, pokud se Ukrajině brzy nepodaří větší průlom. Dodávky západních zbraní totiž bez lidské síly, která je bude ovládat, nic neznamenají.

Ruský vládce Vladimir Putin už spustil několik vln mobilizací, v nichž povolal do zbraně statisíce lidí. Rovněž ukrajinská armáda již měsíce před plánovanou protiofenzivou přitvrdila v náboru nových posil, aby nahradila padlé a zraněné.

Na frontu se tak vracejí i válkou unavení ukrajinští váleční zajatci, upozornil letos v květnu Telegraph. Náboráři také přešli od posílání oznámení poštou ke klepání na dveře u možných branců a namátkovým kontrolám civilistů na ulicích, kteří by mohli být vhodní k odvodu, píše britský server.

Jeden zdroj blízký ukrajinské armádě řekl Telegraphu, že mnoho případných dobrovolníků se obává, že budou posláni na drsné bojiště jako u Bachmutu bez řádného výcviku, případně zcela bez něj. Někteří muži se záměrně vyhýbají předvolání tak, že zůstávají na jiných adresách, než kde jsou oficiálně registrováni.

Podle stanného práva, které platí na Ukrajině od února 2022, je mužům ve věku mezi 18 a 60 lety zakázáno opustit zemi bez platného důvodu. Teoreticky může být do boje povolán každý muž v tomto věkovém rozmezí. Výjimky platí pro studenty, rodiče se třemi nebo více dětmi, muže pečující o zdravotně postižené závislé osoby a osoby považované za zdravotně nezpůsobilé sloužit.

Plakát s nápisem mobilizace v Kyjevě
Zdroj: Vladimír Pryček/ČTK

Handicapovaný dostal obsílku

Ani tyto výjimky ale neznamenají stoprocentní jistotu, ukázal případ Ruslana Kubaje, na něhož letos v únoru upozornil The Economist. Kubaje překvapilo, když v lednu obdržel oznámení, že má jít do války, přestože byl od dětství evidován jako vážně zdravotně postižený, jelikož mu chybí obě ruce.

Ještě větším překvapením však pro Ukrajince byla reakce úředníků místního registračního úřadu v Drohobyči u Lvova, kteří místo toho, aby uznali chybu, situaci ještě zhoršili, protože jej prohlásili za způsobilého pro službu. Jejich rozhodnutí pomohl zvrátit až kritický příspěvek na sociálních sítích a následný celostátní skandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 6 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 8 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 12 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 12 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 12 hhodinami

Evropský pohled