Kyjev s obtížemi doplňuje vojáky, povolává i vysílené zajatce. Šéf mobilizace si na úplatcích za výjimky přišel na miliony

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Jevhen Borisov měl donedávna na starosti mobilizaci a odvod v Oděské oblasti. V květnu ho ukrajinští vyšetřovatelé obvinili z přijímání úplatků ve výši přes 188 milionů hřiven (111,7 milionu korun) od místních obyvatel výměnou za vydání výjimek z mobilizace. Do armády se od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru hlásí řada Ukrajinců i Ukrajinek dobrovolně, jiní se ale snaží povinnosti vyhnout.

Borisov obvinění z korupce veřejně odmítl. O funkci vojenského komisaře přišel v červnu, když vyšlo najevo, že si krátce po začátku ruské invaze spolu s dalšími příbuznými pořídil nemovitost v jihošpanělském letovisku Marbella spolu s luxusními automobily v hodnotě čtyř milionů dolarů. O případu tehdy informovala jako první Ukrajinska pravda, jejíž reportéři aféru rozplétali. 

Podle serveru přitom oficiální společné příjmy rodiny Borisových tyto výdaje nemohly pokrýt. Ukrajina ve věci požádala o mezinárodní právní pomoc Španělsko, Moldavsko, Rumunsko a Turecko.

Vyšetřovatelé se zaměřili také na možné Borisovovo vyhýbání se vojenské službě, jelikož trávil čas v zahraničí – údajně na léčení. Podle Ukrajinske pravdy úřady zjišťují, zda existují zákonné důvody, aby vojenský činitel odpovědný za mobilizaci v regionu opustil zemi během trvání stanného práva.

Sám Borisov nejprve prohlásil, že nemá ponětí, jestli a co vlastní jeho rodina ve Španělsku. Po naléhání ze strany reportérů Ukrajinské pravdy, kteří se dostali k místním registrům majetku, uvedl, že jeho manželka se tam zabývala maloobchodem a že to šlo mimo něj. Ohledně zakoupení nemovitosti řekl, že manželka v té době vyřizovala dokumenty a bude s ním o tom hovořit později. K luxusním autům pouze podotkl, že jeho rodinní příslušníci si pořídili nové vozy.

Protikorupční tažení

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj letos v červnu osobně nařídil veliteli ozbrojených sil Veleriji Zalužnému, aby šéfa mobilizace v Oděse zbavil funkce. Prezident zdůraznil, že dal pokyn ke zřízení komise, která prověří všechna vojenská velitelství ve všech oblastech Ukrajiny, „aby nedělala ostudu našemu státu a památce hrdinů, kteří umírají na frontě“.

Kyjev vede v současné době protikorupční ofenzivu v řadě oblastí – čistí justici a snaží se oslabit také oligarchy. Zelenskyj potřebuje omezit úplatkářství i kvůli snahám země o členství v Evropské unii. Podle korupčních žebříčků je ale posun k lepšímu zatím minimální. V nejnovějším indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Ukrajina umístila na 116. místě ze 180 zemí. Oproti roku 2022 si polepšila pouze o jednu pozici.

Státní úřad pro vyšetřování (SBI), který se obvykle zabývá významnými zločiny, uvedl, že Borisov byl nakonec zatčen na rušné ulici v Kyjevě, jak ukazuje i video zveřejněné SBI. Podle úřadů se snažil uprchnout ze země. SBI ho už v sobotu obvinila z nedovoleného obohacování, ale policie ho dva dny nemohla vypátrat, protože se přemisťoval, neustále měnil telefonní čísla a také poznávací značky aut, píše Telegraph.

Borisov by mohl stanout před soudem už tento týden. Kromě obvinění z nezákonného obohacování čelí rovněž obvinění ze zanedbávání povinností a vyhýbání se vojenské službě. Podle vyšetřovatelů je podezření z trestného činu u Borisova natolik závažné, že bylo vyloučeno možné propuštění na kauci. Bývalý vojenský komisař může strávit za mřížemi deset let.

Tvrdší přístup ukrajinských náborářů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze si boje vyžádaly těžké ztráty na obou stranách. Z uniklých dokumentů amerických tajných služeb vyplynulo, že počet zabitých nebo zraněných ukrajinských vojáků od začátku konfliktu by mohl přesáhnout 130 tisíc. V Kyjevě navíc panují obavy, aby konflikt nezamrzl a netrval další roky, pokud se Ukrajině brzy nepodaří větší průlom. Dodávky západních zbraní totiž bez lidské síly, která je bude ovládat, nic neznamenají.

Ruský vládce Vladimir Putin už spustil několik vln mobilizací, v nichž povolal do zbraně statisíce lidí. Rovněž ukrajinská armáda již měsíce před plánovanou protiofenzivou přitvrdila v náboru nových posil, aby nahradila padlé a zraněné.

Na frontu se tak vracejí i válkou unavení ukrajinští váleční zajatci, upozornil letos v květnu Telegraph. Náboráři také přešli od posílání oznámení poštou ke klepání na dveře u možných branců a namátkovým kontrolám civilistů na ulicích, kteří by mohli být vhodní k odvodu, píše britský server.

Jeden zdroj blízký ukrajinské armádě řekl Telegraphu, že mnoho případných dobrovolníků se obává, že budou posláni na drsné bojiště jako u Bachmutu bez řádného výcviku, případně zcela bez něj. Někteří muži se záměrně vyhýbají předvolání tak, že zůstávají na jiných adresách, než kde jsou oficiálně registrováni.

Podle stanného práva, které platí na Ukrajině od února 2022, je mužům ve věku mezi 18 a 60 lety zakázáno opustit zemi bez platného důvodu. Teoreticky může být do boje povolán každý muž v tomto věkovém rozmezí. Výjimky platí pro studenty, rodiče se třemi nebo více dětmi, muže pečující o zdravotně postižené závislé osoby a osoby považované za zdravotně nezpůsobilé sloužit.

Plakát s nápisem mobilizace v Kyjevě
Zdroj: Vladimír Pryček/ČTK

Handicapovaný dostal obsílku

Ani tyto výjimky ale neznamenají stoprocentní jistotu, ukázal případ Ruslana Kubaje, na něhož letos v únoru upozornil The Economist. Kubaje překvapilo, když v lednu obdržel oznámení, že má jít do války, přestože byl od dětství evidován jako vážně zdravotně postižený, jelikož mu chybí obě ruce.

Ještě větším překvapením však pro Ukrajince byla reakce úředníků místního registračního úřadu v Drohobyči u Lvova, kteří místo toho, aby uznali chybu, situaci ještě zhoršili, protože jej prohlásili za způsobilého pro službu. Jejich rozhodnutí pomohl zvrátit až kritický příspěvek na sociálních sítích a následný celostátní skandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...