Desetitisíce Rusek orodují za návrat svých mužů z války proti Ukrajině. Panují obavy z další mobilizace

2 minuty
Události: Ruské ženy volají po návratu vojáků z války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

V Rusku roste počet žen, které žádají návrat svých mobilizovaných mužů z války na Ukrajině. Hnutí s názvem Cesta domů na sociální síti Telegram v současnosti aktivně podporuje skoro čtyřicet tisíc manželek a matek povolaných vojáků. Ti narukovali loni v září, kdy ruský vládce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Celkem muselo obléct vojenskou uniformu 318 tisíc Rusů.

Symbolem žen mobilizovaných vojáků se stal bílý šátek. Bojují za to, aby jejich manželé mohli z války domů. „Zahnali nás do kouta. Sebrali nám naše nejdražší. A my chceme, aby nám vrátili naše muže a matkám jejich syny,“ říká třiačtyřicetiletá Maria z Moskvy.

Jejího muže povolali loni v říjnu. Stejně jako ostatní mobilizovaní musí sloužit až do konce konfliktu. Maria jméno svého manžela zveřejnit nechce, protože se bojí, aby neměl problémy. „Jsme teď ve velmi složité situaci. Ale náš boj nezastavíme. Pro nás není cesty zpět,“ podotkla žena.

Podle Marie velení ruské armády slíbilo, že mobilizované do konce roku 2023 nahradí dobrovolníky, což se ale nestalo.

Ozbrojeným silám se podle Putina nábor daří. Ruský vládce tvrdí, že loni se ke smluvní vojenské službě přihlásilo skoro půl milionu lidí. „Generální štáb neplánuje další mobilizaci. Armáda má potřebný počet vojáků, aby mohla dál provádět speciální vojenskou operaci,“ uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Nadprůměrná odměna

Ruské ministerstvo obrany udělalo z válčení na Ukrajině lukrativní práci. Mobilizovaní i dobrovolníci, kteří podepíší s armádou smlouvu, mají dostávat měsíční výplatu v přepočtu zhruba 60 tisíc korun. To je několikanásobně víc, než činí průměrný plat v Ruské federaci.

Dobrovolníky se do armády snaží získat také masivní reklamní kampaň. „Služ po hlasu srdce. Přidej se ke svým,“ zní v jednom z náborových příspěvků. Lidé v Rusku se přesto stále bojí další mobilizační vlny. Putin ji totiž prezidentským výnosem oficiálně neukončil.

Částečná mobilizace v září roku 2022 vyvolala v Rusku negativní reakci. Do zahraničí před ní uprchly statisíce mužů. Šlo o největší emigrační vlnu v zemi od sovětské revoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 28 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 37 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...