Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné, kritizovala okolnosti mobilizace ruská zákonodárkyně

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Mobilizace zapříčinila v ruských městech protesty a mnoho lidí začalo utíkat do sousedních států, což způsobilo dlouhé fronty na hranicích. Objevily se zprávy, že předvolání na vojenskou správu dostávají lidé bez předchozí vojenské zkušenosti. To je v rozporu s tím, co tvrdil Putin a ministr obrany Sergej Šojgu – a sice, že mobilizace se týká lidí s určitou vojenskou specializací či bojovou zkušeností.

To přimělo dva politiky k tomu, aby veřejně vyjádřili své znepokojení. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková uvedla, že si je vědoma zpráv o povolávání mužů, kteří by neměli být způsobilí k odvodu. „Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné. A považuji za naprosto správné, že ve společnosti vyvolávají ostrou reakci,“ uvedla politička na platformě Telegram, kde zároveň vyzvala oblastní gubernátory, aby zajistili, že částečná mobilizace bude v „plném souladu s nastíněnými kritérii“.

„Pokud se stane chyba, je nezbytné ji napravit,“ napsal na Telegramu předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Zároveň přislíbil, že úřady budou na odvolání lidí reagovat.

Šojgu už dříve uvedl, že mobilizace se týká tří set tisíc lidí. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží povolat do zbraně přes milion lidí. Kreml tuto informaci popřel, připomíná Reuters. Ruské bezpečnostní složky podle ochránců lidských práv zatkly už přes dva tisíce lidí, kteří proti mobilizaci tento týden protestovali. 

Podle nezávislého běloruského novináře Tadeusze Giczana se stává nejproblematičtějším ruským regionem Dagestánská republika u Kaspického moře. Při nedělních protestech se tamní obyvatelé sešli na protest proti mobilizaci na dálnici mezi Chasavjurtem a Machačkalou poblíž vesnice Endirei. Demonstranty měla rozehnat střelba.

Ruskou mobilizaci sleduje i Ukrajina a Západ

Mobilizací se zabývají ve svých nejnovějších zprávách o vývoji ruské invaze na Ukrajinu rovněž britské ministerstvo obrany, americký Institut pro studium války (ISW) a ukrajinský generální štáb. Ten ve své svodce píše, že se ruské velení na okupovaných ukrajinských územích snaží omezit práva ruských vojáků, kteří podepsali krátkodobé smlouvy.

„V jednotkách okupantů v Záporožské oblasti bylo oznámeno…, že doba pobytu v bojové zóně od nynějška závisí na rozhodnutí velení,“ píše ukrajinský štáb. Částečná mobilizace podle něj vedla ke zpoždění dovolených a výplat, což zhoršilo morálku u vojáků.

Britské ministerstvo obrany si všímá výzvy ruského poslance Alexandra Chinštejna k rozšíření mobilizace na ruskou Národní gardu, zvanou Rosgvardija. Její jednotky podle Londýna sehrály důležitou roli v bojovém i týlovém zabezpečení invazních sil na Ukrajině a nyní figurují v hlasování, které proruské úřady na okupovaných ukrajinských územích nazývají „referendy o připojení k Rusku“. Kyjev a Západ tyto plebiscity neuznávají. Pseudoreferenda jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

„Tyto síly jsou určeny k využití v domácích bezpečnostních rolích a zajištění kontinuity Putinova režimu. Na intenzivní boje, které na Ukrajině zažily, byly obzvláště špatně připraveny,“ domnívá se britské ministerstvo obrany. „S požadavkem potlačit rostoucí domácí disent v Rusku a také operační úkoly na Ukrajině je Rosgvardija velmi pravděpodobně pod zvláštním tlakem,“ dodalo ministerstvo. Podle něho je možné, že úřady mobilizaci využijí k i posílení Rosgvardije.

ISW se zabývá skandály kolem zpráv o mobilizaci ruských občanů, kteří nejsou způsobilí vojenské služby. Analytici institutu vidí možnou příčinu problému v tom, že úřady pověřené povoláním lidí do vojenské služby se snaží zajistit spíše početní stavy než bojovou kvalitu personálu.

„Místní vojenští komisaři plní mobilizační rozkazy způsobem, který naznačuje možný rozpor mezi pokyny ruského ministra obrany Sergeje Šojgua pro částečnou mobilizaci a požadavky na spěch ruského prezidenta Vladimira Putina,“ píše ISW. Zprávy o chaotické distribuci předvolání na vojenskou správu podle něj naznačují, že úředníci cítí značný tlak na co nejrychlejší provedení mobilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 56 mminutami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 5 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 11 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 14 hhodinami
Načítání...