Putin podepsal zákon, který v Rusku zpřísňuje tresty v době mobilizace

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu. V sobotu proti ní pokračovaly v Rusku protesty.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v úterý schválila zákon, podle nějž například za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu nově hrozí až deset let vězení.

Novela zavádí také až pětiletý trest za ničení zbraní během války a až patnáct let za rabování v době vyhlášeného válečného stavu. Podle agentury Reuters ruským vojákům rovněž hrozí až deset let za mřížemi za dobrovolnou kapitulaci.

Mezi přitěžující okolnosti nově patří spáchání trestného činu za mobilizace, válečného stavu a v době války. Ruský trestní řád dosud umožňoval udělit přísnější trest pouze v podmínkách ozbrojeného konfliktu nebo válečných operací.

Občanství za službu v armádě

Ruští poslanci krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která začala před sedmi měsíci, schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až patnáct let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Moskva svou agresi na Ukrajině označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“, přičemž kritikům označujícím ji jako válku nebo invazi hrozí postihy.

Putin podepsal také zákon, který umožňuje cizincům požádat o ruské občanství bez toho, aniž by předtím disponovali povolením k pobytu či splňovali podmínku nepřetržitého pobytu v zemi po dobu nejméně pěti let. Předpokladem pro zrychlené udělení občanství cizincům je, že podepíšou s ruskou armádou smlouvu na nejméně jeden rok.

Vyhlášení mobilizace i zjednodušení procedury pro získání občanství výměnou za vstup do armády přichází v době, kdy ruské síly čelí ukrajinské protiofenzivě a podle analytiků naléhavě potřebují více vojáků.

Protesty proti mobilizaci

Ruská policie zatkla při sobotních místy brutálních zákrocích proti demonstrantům odmítajícím mobilizaci přes dalších 700 lidí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Protesty svolala stejně jako v předchozích dnech lidskoprávní organizace Vesna. Kritika mobilizace zaznívá ale také z oficiálních a prokremelských míst. 

Zhruba polovina zatčených se v deštivém počasí účastnila demonstrace v Moskvě. „Nejsme potrava pro děla!“, křičela podle AFP mladá demonstrantka v Moskvě, když ji policisté odváděli pryč. Z druhého největšího města Petrohradu se na sociálních sítích objevila videa, na nichž muži v uniformách a helmách bijí obuškem demonstranty.

K sobotnímu večeru bylo ve 32 městech po celém Rusku zatčeno celkem 710 osob. Web OVD-Info s odvoláním na očité svědky dále uvedl, že příslušníci bezpečnostních složek proti demonstrantům používali i elektrické paralyzéry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 57 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...