Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
„Domnívám se, že máme příležitost pokračovat v tlaku a vyslat Rusku jasný signál, že jsme ochotni zahájit jednání,“ řekl Pavel po středečním zasedání lídrů NATO v turecké Ankaře, kam po politických sporech dorazil spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Český prezident zdůraznil, že je třeba zvýšit tlak na Rusko, které podle něj postupně ztrácí podporu domácí veřejnosti. Moskva by podle Pavla byla ochotnější přistoupit na jednání, pokud by Ukrajina i nadále dokázala zasahovat cíle hluboko na ruském území.
„Domnívám se tedy, že musíme opravdu vyvinout maximální úsilí, poskytnout Ukrajině vše, co potřebuje k úspěšné obraně, a zároveň využít veškeré diplomatické schopnosti k tomu, abychom přesvědčili Rusko, že nemá jinou možnost než vyjednávat,“ řekl Pavel.
V Rusku platí zákaz vývozu nafty
Moskva mezitím čelí krizi v oblasti pohonných hmot. Sílící ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu zmenšují dodávky nafty a benzinu na čerpací stanice. Frustrace dosahuje vrcholu a před čerpacími stanicemi dochází k potyčkám, uvedl The Telegraph. Rusko také ve středu zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize.
Lídři NATO na summitu v Ankaře mimo jiné projednávali plány, jejichž cílem je zajistit, aby byla Aliance schopna ubránit se ruskému útoku.
„Musíme zajistit výrobní kapacity, a tyto kapacity musí být připraveny a případně dokonce předem zaplaceny, aby průmysl mohl den za dnem zvyšovat produkci,“ řekl Pavel k nákladnějším zbraním, jako jsou rakety s dlouhým doletem a protiraketové střely.
Ukrajina se s pomocí Západu pátým rokem brání ruské agresi. Součástí války jsou vzdušné útoky obou stran. Moskva i Kyjev popírají, že by záměrně útočily na civilisty, ale OSN nedávno oznámila, že ve válce přišlo o život přes šestnáct tisíc civilistů včetně žen a dětí. Drtivou většinu civilních obětí OSN zaznamenala na území pod kontrolou Kyjeva, na které útočí ruská armáda.
