Cílem středečního summitu Evropské unie a zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) bylo prohloubení vzájemných vztahů. Diskutovaly se společné geopolitické výzvy a hospodářská spolupráce. Jednání se za Česko účastnil premiér Petr Fiala (ODS). Společné prohlášení zemí EU a GCC hovoří o užší spolupráci a vyzývá k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Jednání se zúčastnil i saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který byl ještě před pár lety na Západě personou non grata kvůli vraždě saúdskoarabského novináře a disidenta Džamála Chášakdžího. Tu podle americké rozvědky princ přímo schválil.
Lídři EU a arabských zemí vyzvali k ukončení konfliktu na Ukrajině a k příměří v Gaze
Summit společně řídili předseda Evropské rady Charles Michel a katarský emír Tamim bin Hamad Sání. Mezi země GCC patří Katar, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn a Omán.
Unijní lídry a vysoké představitele zemí Perského zálivu čekalo nejprve společné jednání a následně pracovní večeře. Summit je podle Bruselu příležitostí pro Evropskou unii „vytvořit užší partnerství s GCC a jejími členskými státy, které jsou geostrategickými partnery v době náročných geopolitických okolností“.
„Summit znamená otevření nové a mnohem ambicióznější kapitoly v našich vztazích. Chceme vyslat světu i našim občanům vzkaz, že jsme připraveni spolupracovat, abychom mohli společně čelit výzvám,“ uvedl na úvod jednání Michel.
Vrcholné schůzky se zúčastnila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, přítomen nicméně nebyl německý kancléř Olaf Scholz se zdůvodněním, že má „dlouho domluvenou schůzku doma“. Zastupoval ho francouzský prezident Emmanuel Macron. Scholz i Macron se již v roce 2022 setkali se saúdskoarabským princem, který je znám pod zkratkou MBS. Scholzova neúčast na jednání tedy neznačí, že by měl „morální zábrany“ korunního prince potkat, poznamenalo Politico.
Von der Leyenová zdůraznila důležitost prohloubení ekonomických vztahů, ale zároveň i bezpečnosti, jak Evropy, tak zemí Perského zálivu. „Ruská válka na Ukrajině a útok Hamásu z loňského října podkopaly regionální bezpečnost v Evropě i v oblasti Blízkého východu,“ dodala. Obě strany podle ní musí udělat vše pro to, aby zastavily násilí.
„Potřebujeme okamžité příměří v Gaze a Libanonu, ochranu civilistů a propuštění rukojmí,“ doplnila. Zdůraznila přitom důležitost vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu formou dvoustátního řešení, tedy existence států Izrael a Palestina.
Vyjádření premiéra před odletem do Bruselu (zdroj: ČT24)
Fiala jednání se státy Perského zálivu podpořil. „Myslím, že je to důležité setkání z ekonomického hlediska. Je v zájmu EU, aby podporovala vztahy s těmito zeměmi,“ sdělil premiér. Za klíčový považuje i bezpečnostní, strategický a geopolitický rozměr vztahů, význam mají vzájemné kontakty také v souvislosti s aktuálním děním na Blízkém východě, dodal.
Lídři se shodli, že Írán nesmí získat jadernou zbraň
Na závěr jednání zveřejnily země společnou deklaraci. Shodě na finálním znění předcházela dlouhá a náročná jednání. „Znovu potvrzujeme náš společný zájem na prosperujících a vzájemně výhodných obchodních a investičních vztazích, které je třeba rozvíjet podle potřeby,“ uvádí text.
S odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu prohlášení hovoří o potřebě „komplexního, spravedlivého a trvajícího míru“ v souladu se zásadami Charty OSN a odkazuje na rezoluci OSN, která odsuzuje ruskou agresi proti Ukrajině. Shodu se nepodařilo nalézt na formulaci bodu o dodávkách zbraní využívaných ve válce na Ukrajině.
Prohlášení se také věnuje Izraeli, Pásmu Gazy a Západnímu břehu Jordánu. Vyzývá k příměří v Gaze a propuštění rukojmí a výměně palestinských vězňů. Text odsuzuje násilí židovských osadníků na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a všechny formy násilí a terorismu. Zmiňuje právo Palestinců na sebeurčení prostřednictvím dvoustátního řešení, kde Izrael a Palestina žijí vedle sebe v míru.
V případě bojů v Libanonu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh lídři zemí EU a GCC vyzvali k příměří, zajištění humanitární pomoci civilistům a zdrženlivosti s cílem zabránit rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Text také odsuzuje útoky na zaměstnance mise OSN v Libanonu.
Země vyzývají Teherán k dodržování mezinárodního práva. „Sdílíme jasné stanovisko, že Írán nikdy nesmí vyvinout ani získat jadernou zbraň,“ uvedli lídři.
Prohlášení také hovoří o spolupráci v oblastech zdravotnictví, finančních technologií, digitální transformace či potřebě diverzifikovat ekonomiky EU a členských zemí GCC. Důraz je kladen na větší využití obnovitelných zdrojů a udržitelné formy dopravy. Posílit se má spolupráce v řešení nenávistných projevů, extremismu a rasismu. Měla by se také prohloubit tolerance a mezináboženský a mezikulturní dialog.
Zpravodaj ČT Obrovský k summitu Evrospké unie (zdroj: ČT24)
Významný milník ve vzájemných vztazích
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella schůzka otevřela novou kapitolu vzájemné spolupráce. Ačkoliv se v některých postojích obě strany neshodují, u mnoha témat nalezli společnou řeč, dodal Borrell na závěrečné tiskové konferenci.
Pokud jde o konflikty na Blízkém východě, právě státy GCC jsou podle Borrella partnerem EU v otázkách bezpečnosti regionu. Obě strany se shodují na výzvách k okamžitému příměří, propuštění rukojmí a umožnění distribuce humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Katarský emír bin Hamad Sání na závěrečné tiskové konferenci označil první summit zemí GCC a EU za významný milník ve vzájemných vztazích, který dokládá snahu prohloubit spolupráci nejen v obchodu a vyměňovat si názory na zahraničněpolitická témata a formovat tím vzájemné postoje.