Palestinci strana 4 z 5

Téměř dvě miliardy světových muslimů od konce února slaví postní měsíc ramadán. V době příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem se soustředí na jeruzalémský okrsek Haram aš-Šaríf, třetí nejsvětější místo islámu s mešitou al-Aksá. Převážně palestinští věřící se tam za striktních opatření hromadně modlí, přičemž veškerý pohyb hlídá izraelská policie. Ta umožnila přijet blíže neurčenému množství obyvatel ze Západního břehu, byť návštěvníkům stanovila přísné věkové hranice. Letošní Ramadán potrvá do 30. března.

Arabské země odmítají plán prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně přesunu Palestinců z Pásma Gazy. Podle experta na Blízký východ Marka Čejky se obávají, že jde o pokus o etnickou čistku a uprchlíkům by byl znemožněn návrat zpět, podobně jako se to v masovém měřítku stalo po roce 1948. Egypt i Jordánsko navíc sužují ekonomické problémy a další zátěž by mohla přinést politickou nestabilitu. Arabové schválili vlastní plán pro Gazu, ten však nechce Izrael ani USA.

Křehké příměří v Pásmu Gazy trvá něco málo přes dva týdny. Řada Palestinců se dál vrací do míst, kde bydleli před válkou. Stále jsou ale silně závislí na humanitární pomoci. Ta do Gazy znovu proudí. Jenže podle místních je jí potřeba mnohem víc – od těžké techniky na odstranění trosek po stany a karavany pro rodiny bez střechy nad hlavou. Frustrovanější Gazané dokonce na některé konvoje útočí a hází kamení.

Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, která uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael výměnou za ně propustil 183 palestinských vězňů. V rámci dohody odešla z Pásma Gazy do Egypta přes přechod Rafah skupina 50 zraněných a nemocných. Další rukojmí držená v Pásmu Gazy by se v sobotu již na svobodu dostat neměla.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. Příkaz cílí na studenty a aktivisty, kteří se zapojili do demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

Humanitární situace v Pásmu Gazy se nadále zhoršuje. Pomáhají tam proto i české neziskové organizace. Například Člověk v tísni spolupracuje s organizací War Child, která poskytuje první psychologickou pomoc dětem a jejich rodinám. Ta je v některých ohledech snazší než materiální, protože stačí lidé a ne tisíce tun potravin, řekl v Devadesátce ČT24 ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle spolupracovníka Lékařů bez hranic Stanislava Havlíčka, který v Gaze také pomáhal, se humanitární pracovníci vystavují neustálému riziku. Od začátku konfliktu jich bylo v Pásmu zabito na tři sta.

V souvislosti s dohodou o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, jehož vláda by ji podle izraelských médií měla schvalovat v pátek, hovoří blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o „momentu pravdy, za kterým může být srážka s realitou“. Podle korespondenta to vypadá, že po patnácti měsících války nebudou cíle Izraele naplněny. Hamás si podle něj během masakru ze 7. října „velice plánovitě pořídil pojišťovnu své budoucnosti v podobě rukojmí. A výnos z této pojišťovny inkasuje právě nyní,“ vysvětlil v Interview ČT24.

S blížícím se nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu roste v řadách izraelské radikální pravice očekávání, že by osady na Západním břehu mohly být anektovány k Izraeli. O něčem podobném osadníci uvažovali už před pěti lety. Tehdy i nyní ale podobné úvahy narážejí na ostrý nesouhlas Palestinců.

Izrael v neděli zaútočil na město Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy. Podle agentury Reuters a serveru televize al-Džazíra, které se odvolávají na vyjádření úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás, si úder vyžádal 72 životů. Další desítky lidí utrpěly podle stejného zdroje zranění. Boje hlásí agentura DPA také z izraelsko-libanonského pomezí. Židovský stát podle Reuters zabil mluvčího teroristického hnutí Hizballáh Muhammada Afífa.

Konflikty, které Izrael vede proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy a proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu, se podepisují i na izraelské ekonomice a obzvlášť na turistice. Oproti loňsku se návštěvnost svaté země propadla na čtvrtinu. Objevila se sice nová válečná turistická místa připomínající masakry loňského 7. října, přesto Izrael letos čeká nulový ekonomický růst, a to v situaci, kdy má kvůli válce výrazně zvýšené výdaje a pracovní trh je oslaben.

Na 130 izraelských vojáků, ze stálé armády i rezervistů, poslalo tento měsíc dopis premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i ministrovi obrany Jo'avu Galantovi, v němž odmítlo sloužit v armádě. Jako hlavní důvod uvedli, že se vláda nesnaží zachránit stovku rukojmí v Pásmu Gazy. Zmiňují i mnoho nevinných civilních obětí z řad Palestinců, napsal deník El País.

Vůdce teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár byl zabit ve středu v jednom z domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy. Uvedl to ve čtvrtek večer mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Armáda nyní pátrá po Sinvárově bratru Mohamedovi, dodal. Informaci o smrti šéfa teroristického hnutí izraelské bezpečnostní složky několik hodin prověřovaly s využitím analýzy DNA a otisků chrupu. Smrtí Sinvára však válka nekončí, varuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od svého útoku na Izrael z loňského 7. října.

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

Do Česka zavítala druhá nejznámější izraelská politička Cipi Livniová. Někdejší členka pravicové strany Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua se mimo jiné zasadila o ukončení okupace Pásma Gazy v roce 2005. Je také výraznou zastánkyní míru s Palestinci. V izraelské vládě působila několikrát ve funkci ministryně. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedla, že očekává izraelskou odvetu za nedávný masivní íránský útok balistickými raketami.

Tisíce lidí vyšly do ulic v několika evropských městech při propalestinských demonstracích, které se konají před prvním výročím útoku palestinského teroristického hnutí Hamásu na Izrael a následného začátku války v Pásmu Gazy. Demonstranti vyzývají hlavně k zastavení palby, píše agentura AP.

Posledních 48 hodin se objevovaly zprávy, že izraelské speciální jednotky působily v tunelech, které vybudovalo teroristické hnutí Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici, řekl reportér České televize Jakub Szántó. Zatím se podle něj jedná o ojedinělé vpády, pěchota bojuje na několika místech. Izraelským cílem je zlikvidovat vojenské i politické vedení teroristického hnutí a vytlačit jeho síly od hranice až po řeku Lítání, řekl bývalý zahraniční zpravodaj ČT na Blízkém východě. Připomněl, že v letech 1978 a 1982 podnikl Izrael dvě invaze na území svého severního souseda. Tehdy se ovšem jednalo o boj proti „palestinským guerillám“, které byly zaštítěné Organizací pro osvobození Palestiny a podnikaly proti Izraeli výpady. Libanonský stát dlouhodobě oslabují spory tamních náboženských skupin, dodal Szántó.

Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřel další vysoce postavený velitel Hizballáhu Ahmad Mahmúd Vahbí, oznámila teroristická organizace. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí. Mrtvých je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nejméně 37 včetně tří dětí. Na osmašedesát dalších lidí bylo zraněno. Počet obětí zřejmě poroste, neboť záchranáři stále prohledávají trosky, a dvacet lidí se pohřešuje. Izrael podle palestinské agentury WAFA udeřil i v budově školy v Pásmu Gazy, kde zabil dvaadvacet lidí. Židovský stát tvrdí, že cílil na jednotky teroristického hnutí Hamás.

Izraelská armáda v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila pět palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v mešitě. Ve společném prohlášení to oznámila armáda, pohraniční policie a vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet. Mezi zabitými je podle prohlášení místní „teroristický lídr“ z uprchlického tábora Nur Šams, kde armáda provádí rozsáhlou „protiteroristickou operaci“.

Izraelská armáda oznámila, že v úterý z tunelu na jihu Pásma Gazy zachránila rukojmího, jehož loni 7. října unesli palestinští ozbrojenci při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael.

Izraelská armáda a zpravodajská služba Šin Bet ve společném prohlášení uvedly, že dva zabití při sobotním izraelském úderu na okupovaném Západním břehu Jordánu byli vysoce postavení bojovníci teroristického hnutí Hamás. Informovaly o tom agentura Reuters a server The Times of Israel. Dvojice se podle nich dříve podílela na zabití Izraelce. O smrti dvou Palestinců při izraelském náletu na Západním břehu původně informovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Izraelská armáda uvedla, že při dronovém útoku na jihu Libanonu zabila Husajna Ibráhíma Kasaba, jednoho z velitelů elitních jednotek šíitského hnutí Hizballáh. Židovský stát také vyzval civilisty k evakuaci některých oblastí v Pásmu Gazy poté, co zaútočil na město Zavajda v centrální oblasti. Podle AP tam zemřelo nejméně osmnáct Palestinců a další desítky byly zraněny. Dvoudenní vyjednávání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, které v pátek skončilo v katarském Dauhá, konečnou podobu dohody nepřineslo. Americký prezident Joe Biden však tvrdí, že je na dohled, což rozporuje představitel hnutí Hamás. Izraelská delegace zamířila do Káhiry jednat o možném otevření hraničního přechodu Rafah.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.