Palestinci strana 2 z 4

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

Do Česka zavítala druhá nejznámější izraelská politička Cipi Livniová. Někdejší členka pravicové strany Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua se mimo jiné zasadila o ukončení okupace Pásma Gazy v roce 2005. Je také výraznou zastánkyní míru s Palestinci. V izraelské vládě působila několikrát ve funkci ministryně. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedla, že očekává izraelskou odvetu za nedávný masivní íránský útok balistickými raketami.

Tisíce lidí vyšly do ulic v několika evropských městech při propalestinských demonstracích, které se konají před prvním výročím útoku palestinského teroristického hnutí Hamásu na Izrael a následného začátku války v Pásmu Gazy. Demonstranti vyzývají hlavně k zastavení palby, píše agentura AP.

Posledních 48 hodin se objevovaly zprávy, že izraelské speciální jednotky působily v tunelech, které vybudovalo teroristické hnutí Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici, řekl reportér České televize Jakub Szántó. Zatím se podle něj jedná o ojedinělé vpády, pěchota bojuje na několika místech. Izraelským cílem je zlikvidovat vojenské i politické vedení teroristického hnutí a vytlačit jeho síly od hranice až po řeku Lítání, řekl bývalý zahraniční zpravodaj ČT na Blízkém východě. Připomněl, že v letech 1978 a 1982 podnikl Izrael dvě invaze na území svého severního souseda. Tehdy se ovšem jednalo o boj proti „palestinským guerillám“, které byly zaštítěné Organizací pro osvobození Palestiny a podnikaly proti Izraeli výpady. Libanonský stát dlouhodobě oslabují spory tamních náboženských skupin, dodal Szántó.

Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřel další vysoce postavený velitel Hizballáhu Ahmad Mahmúd Vahbí, oznámila teroristická organizace. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí. Mrtvých je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nejméně 37 včetně tří dětí. Na osmašedesát dalších lidí bylo zraněno. Počet obětí zřejmě poroste, neboť záchranáři stále prohledávají trosky, a dvacet lidí se pohřešuje. Izrael podle palestinské agentury WAFA udeřil i v budově školy v Pásmu Gazy, kde zabil dvaadvacet lidí. Židovský stát tvrdí, že cílil na jednotky teroristického hnutí Hamás.

Izraelská armáda v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila pět palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v mešitě. Ve společném prohlášení to oznámila armáda, pohraniční policie a vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet. Mezi zabitými je podle prohlášení místní „teroristický lídr“ z uprchlického tábora Nur Šams, kde armáda provádí rozsáhlou „protiteroristickou operaci“.

Izraelská armáda oznámila, že v úterý z tunelu na jihu Pásma Gazy zachránila rukojmího, jehož loni 7. října unesli palestinští ozbrojenci při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael.

Izraelská armáda a zpravodajská služba Šin Bet ve společném prohlášení uvedly, že dva zabití při sobotním izraelském úderu na okupovaném Západním břehu Jordánu byli vysoce postavení bojovníci teroristického hnutí Hamás. Informovaly o tom agentura Reuters a server The Times of Israel. Dvojice se podle nich dříve podílela na zabití Izraelce. O smrti dvou Palestinců při izraelském náletu na Západním břehu původně informovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Izraelská armáda uvedla, že při dronovém útoku na jihu Libanonu zabila Husajna Ibráhíma Kasaba, jednoho z velitelů elitních jednotek šíitského hnutí Hizballáh. Židovský stát také vyzval civilisty k evakuaci některých oblastí v Pásmu Gazy poté, co zaútočil na město Zavajda v centrální oblasti. Podle AP tam zemřelo nejméně osmnáct Palestinců a další desítky byly zraněny. Dvoudenní vyjednávání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, které v pátek skončilo v katarském Dauhá, konečnou podobu dohody nepřineslo. Americký prezident Joe Biden však tvrdí, že je na dohled, což rozporuje představitel hnutí Hamás. Izraelská delegace zamířila do Káhiry jednat o možném otevření hraničního přechodu Rafah.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS) při dvou útocích ve vládou ovládaných oblastech Sýrie zabili 28 vojáků a provládních bojovníků, oznámila v pátek podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Většina domů v napadených kibucech u hranic s Gazou zůstává dál prázdná. Přesto se do izraelských osad na jihu země pomalu vracejí někteří obyvatelé. Jednou z ožívajících lokalit je kibuc Nir Oz, z něhož teroristé z Hamásu 7. října minulého roku unesli nebo brutálně zabili čtvrtinu ze 400 lidí. Osmadvacet z nich stále zůstává v rukou palestinských teroristů. Zda jsou všichni naživu, není jasné.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Státní zástupce poslal k soudu případ starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který na sociální síti X označil Palestince za opice a vyzýval k jejich vybombardování. ČT to potvrdil náměstek obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Martin Černý. Novotný je podezřelý z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny a z podněcování k nenávisti. ODS se od jeho výroku distancovala. Novotný se za něj později omluvil. Kvůli dřívějšímu odsouzení je ve zkušební lhůtě.

Mezi Izraelem a Egyptem stouplo napětí kvůli takzvanému Filadelfskému koridoru, tedy pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem, který je navzdory své malé rozloze kriticky důležitý. Podle Izraele, který tuto hranici jako jedinou nekontroluje, přes ni totiž proudí zbraně Hamásu. Káhira však Jeruzalém v pondělí varovala, že jakýkoliv pokus o obnovení bezpečnostní kontroly nad tímto pásem, který odděluje Gazu a Egypt, povede k vážnému ohrožení vztahů mezi oběma zeměmi, píše server The Times of Israel (ToI). Otázka hranic Egypta s Gazou otevírá ve válce na Blízkém východě více dilemat.

Izraelská armáda zesiluje operace proti teroristickému hnutí Hamás a jeho spojencům v centrální části Pásma Gazy. V menším měřítku se ale násilí dotýká také Západního břehu. Během ozbrojených střetů v hraničním městě Tulkarm zabil izraelský bezpilotní letoun šest lidí. V čtyřicetitisícovém Džanínu, který je označován jako hnízdo islamistického teroru, zatím někteří Palestinci hledají útěchu alespoň v umění. Na Západním břehu natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Stále intenzivnější boje mezi izraelskou armádou a teroristy z hnutí Hamás už probíhají i na jihu Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval civilisty, aby se přesunuli k hranici s Egyptem. Tam se tísní statisíce Palestinců v podmínkách, které se rychle zhoršují. Podle OSN hladoví polovina z dvou milionů obyvatel enklávy.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Obyvatelé Pásma Gazy už nebudou smět pracovat v Izraeli, uvedl v noci na pátek na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy byly poslány zpět do palestinské enklávy. Část jich z Izraele odešla přes přechod Kerem Šalom na jihu Pásma, informovala agentura Reuters. Palestinské hnutí Hamás z Gazy 7. října zaútočilo na Izrael, který reagoval odvetným bombardováním Pásma Gazy a v posledních dnech i pozemní operací v oblasti.

Teroristé z hnutí Hamás využívají k boji s izraelskou armádou rozsáhlou síť podzemních chodeb, které se často přezdívá „metro“. Zatímco dříve tunely sloužily zejména k pašování zbraní a nafty z Egypta, později je začali používat k útokům na Izrael. Armáda židovského státu jen v roce 2014 zničila řadu chodeb, které směřovaly přes hranici.

Za tvář zla a terč číslo jedna v řadách Hamásu označil Izrael vůdce teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Právě on měl být strůjcem útoku, při kterém zemřelo na čtrnáct set obyvatel židovského státu a další dvě stovky byly uneseny. Sinvár, který byl v roce 1989 v Izraeli odsouzen na čtyři doživotí, v roce 2017 prohlašoval, že hodlá zastávat přístup mírumilovného odporu. Rétoriku ale brzy výrazně zostřil.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.