Izrael „Železnou zdí“ ničí domy na Západním břehu. Zasáhlo to tisíce Palestinců

Nahrávám video
Horizont ČT24: Izraelci bourají domy na Západním břehu Jordánu
Zdroj: ČT24

Už přes pět měsíců trvá izraelská protiteroristická operace na Západním břehu. Ta pod názvem Iron Wall, tedy Železná zeď, má být druhá největší od druhé intifády. Podle Jeruzaléma je namířená proti militantním skupinám, které podporuje Írán. V rámci ní pokračuje Izrael i v demolici domů. OSN odhaduje, že následkem toho přišlo o střechu nad hlavou na čtyřicet tisíc lidí.

Izraelská armáda boří domy v uprchlickém táboře Nur Šams na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců počet demolic v posledních týdnech narůstá. Nur Šams leží nedaleko města Tulkarm, u kterého se rozkládá další rozsáhlý uprchlický tábor. Tady stržení několika domů izraelská armáda na začátku měsíce teprve plánovala.

„Předevčírem jsme dostali příkaz k evakuaci, protože náš dům zbourají. Tak jsme sem přišli a teď ho vyklízíme. Věci neovlivníme, je to nespravedlnost,“ řekl počátkem července obyvatel uprchlického tábora Tulkarm Chatab Assi.

Operaci nazvanou Železná zeď spustil Jeruzalém v lednu v reakci na výrazný nárůst aktivit palestinských ozbrojenců. Prvním cílem se stal tábor u města Džanín na severu Západního břehu. V únoru pak právě Nur Šams a Tulkarm – tradiční bašty palestinských militantů.

Čeho se Izrael bojí

K akci přiměly Izrael obavy, aby se na Západním břehu neotevřela další fronta proti židovskému státu. Podle vlády v Jeruzalémě se Írán snaží do regionu propašovat velké množství zbraní. „Operace Železná zeď se rozjela s cílem zničit teroristickou infrastrukturu vybudovanou v palestinských uprchlických táborech, kterou financuje a vyzbrojuje Írán,“ tvrdil v lednu ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac.

Izraelská armáda tvrdí, že řada budov sloužila jako základna teroristů. A demolice také dopomáhají vojákům získávat kontrolu v jinak spletitých uličkách. Nepřímo tak armáda přiznává, že úmyslně mění strukturu táborů. I to je důvod, proč je stržených domů víc než v minulosti. OSN odhaduje, že následkem toho přišlo o střechu nad hlavou na čtyřicet tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
15:54Aktualizovánopřed 22 mminutami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 1 hhodinou

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 2 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 4 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...