Stále víc Američanů se ozbrojuje. Nákup zbraní živí pandemie, rasové nepokoje i politická situace

Nahrávám video
Horizont ČT24: Přibývá Američanů, kteří si poprvé v životě pořizují zbraně
Zdroj: ČT24

Američané zbrojí víc než dříve, ukazují statistiky. Pušky si kupují hlavně ti, kteří je dosud nevlastnili. V zemi s 330 miliony obyvatel je tak odhadem přes 400 milionů zbraní. K tomuto trendu přispívá řada nejistot v současné americké společnosti: od koronaviru přes rasové nepokoje až po vyhrocenou politickou situaci.

První pušku v životě si letos pořídil třeba čtyřicetiletý Newyorčan Al Materazo. Do února se přitom počítal mezi odpůrce zbraní. Názor změnil až kvůli obavám z dopadů koronavirové pandemie. „Nebude dostatek peněz, je možné, že některé lidi to dovede až do situace, kdy budou muset krást, a já chci být schopný ubránit svůj dům a svou rodinu,“ popsal.

Podobně uvažuje také jedenapadesátiletý Edwin Tavares, který se více než viru obává rasových nepokojů. „Když vidím, jak se škrtají peníze na policii, tak mi připadá, že se na nás valí spousta zlého a hodně zločinů,“ míní obyvatel New Yorku.

Prodeje šly nahoru po začátku pandemie i smrti Floyda

I vlivná Národní střelecká asociace hovoří o tektonickém zlomu v chování zákazníků. Až 70 procent těch, kteří si kupují zbraň poprvé, tvrdí, že ji mají na svou vlastní obranu. „Vždy, když tato země zažívá nějaké nepokoje, tak vystřelí prodeje zbraní nahoru. To je takový trend,“ konstatuje Harriet Hurleyová, účastnice střeleckých kurzů pro začátečníky.

Dokazují to i statistiky. Zbraně šly ve velkém na odbyt po útocích z 11. září 2001 i po pádu burz v roce 2008. Letos se jich nejvíce prodalo v březnu, po začátku pandemie, a v červnu, krátce poté, co rukou policisty zemřel George Floyd a povstalo hnutí Black Lives Matter.

„Ti lidé se navzájem bojí a zároveň nevěří svému bezpečnostnímu systému, nevěří mu ani bílí ani Afroameričané. Mimochodem, vůbec největší nárůst prvonákupců zbraní je mezi Afroameričany,“ upozorňuje Daniel Anýž, amerikanista a reportér Hospodářských novin.

Další vlna nákupů může přijít po volbách

Na ozbrojování krajně levicových hnutí, která vždy násilí odmítala, poukazuje i prezident Donald Trump. Podle svých odpůrců ale jen popichuje už tak rozjitřenou společnost. Vyčítají mu, že přehlíží útoky bělošských rasistických skupin.

„Když teď v té první televizní debatě měl možnost odmítnout pravicové nacionalisty, vlastence, jak on říká, skupinu Proud Boys, tak on řekl Stand Back and Stand By – zůstaňte v pozadí, ale buďte připraveni,“ dodává Anýž.  

Výrok prezidenta tehdy pobouřil i velkou část Senátu a řadových republikánů. Později se Trump nakonec proti rasistům vymezil. „Měli by odejít a nechat úřady, ať dělají svou práci,“ řekl prezident na adresu Proud Boys den po debatě.

Třetí letošní vlnu zvýšeného zájmu o zbraně američtí prodejci čekají po volbách. Lidé přijdou nakoupit ať už kvůli obavě, že by Trumpův konkurent Joe Biden mohl zpřísnit zbraňovou legislativu, nebo ze strachu, že se země propadne do politického chaosu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48AktualizovánoPrávě teď

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 3 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 6 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 8 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 9 hhodinami
Načítání...