Studie: Masová střelba je „nakažlivá“, v USA jí nahrávají dostupné zbraně

Syn afghánských přistěhovalců, který zabil v orlandském gay klubu 49 lidí, tedy nejvíce v americké historii, je další z řady pachatelů masové střelby, k níž právě v USA dochází nejčastěji na světě. Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie, podle níž je klíčová snadná dostupnost zbraní. Útočníci jsou často duševně choří, touží po slávě a mají s sebou víc zbraní, ukázal výzkum. Odborníci přitom varují, že podobné útoky mohou být nakažlivé.

Na USA připadá mezi lety 1966 a 2012 třetina útoků

Ve Spojených státech je více hromadných střeleb než kdekoli jinde na světě. Docent trestního soudnictví z Alabamské univerzity Adam Lankford se ve svém výzkumu zaměřil na období mezi lety 1966 až 2012, kdy takových masakrů bylo celkem devadesát, což je téměř třetina všech podobných útoků na planetě.

„Lidé byli těmito statistikami trochu překvapení,“ prohlásil Lankford, který zveřejnil závěry loni na výroční konferenci Americké sociologické asociace. Jde o první srovnávací analýzu na toto téma, jež byla pojata v globálním měřítku.

  • Za hromadnou střelbu lze považovat takový incident, při němž zemřeli čtyři lidé nebo více, a za nímž nestojí gangy ani nejde o takzvané rodinné vraždy.

Američané nejčastěji umírají ve škole nebo v práci

Americké masakry mají několik společných faktorů, jimiž se liší od ostatních zemí, zjistila studie. Zatímco v USA je větší pravděpodobnost, že zemřete v zaměstnání nebo ve škole, ve zbytku světa je největší nebezpečí poblíž armádních zařízení.

Další věc je, že ve Spojených státech si střelci většinou přinesou na nevinné civilisty rovnou celý arzenál, v jiných státech mají útočníci k dispozici většinou pouze jednu zbraň. V průměru zemře při střelbě 6,87 oběti, v ostatních 171 sledovaných zemích to je 8,8 oběti.

Menší počet mrtvých v Americe je zřejmě dán tím, že se v USA staly podobné masakry něčím běžným, tudíž policie na tyto situace řádně trénuje, míní Lankford. „V jiných zemích byla reakce policie pomalejší a bylo pravděpodobnější, že nebude dobře připravena,“ podotkl odborník.

Z dostupných údajů vyplývá, že řada střelců v USA byla mentálně postižená, z jiných studií ale vyplynulo, že zatímco počet hromadných útoků v posledních letech prudce narostl, duševně chorých útočníků nijak významně nepřibylo.

Střelci často touží po slávě

Podle Lankforda je pro současnou generaci Američanů stále důležitá sláva, které se střelcům dostává třeba právě díky masakrům. Ve své touze po slávě hledají vyšší cíl, jímž se mnohdy stane islámský džihád.

„Pokud útok (v Orlandu) byl motivován radikální islámskou fundamentalistickou ideologií, je to v souladu s nesnášenlivostí vůči gayům a lesbičkám,“ poznamenal Lankford. „Je děsivé, že pokud pachatelé zabijí hodně lidí, a tím se proslaví, mohou se o to pokusit další. Je to způsob, jak si získat pozornost,“ podotkl vědec.

Orlando truchlí nad oběťmi masakru v tamním gay klubu
Zdroj: Jim Young/Reuters

V posledních letech průměrně jeden útok za dva měsíce

Počet případů masové střelby se mezi lety 2011 a 2014 ztrojnásobil, ukázala analýza Harvardské školy veřejného zdraví a Northeastern University. K útokům docházelo v tomto období průměrně každých 64 dnů, zatímco v průběhu předchozích 29 let to bylo 200 dnů. Zajímavé je, že jinak počet lidí zabitých střelnou zbraní v posledních dvou dekádách klesl.

  • Devětadvacetiletý Omar Mateen, Američan afghánského původu, který zabil v Orlandu 49 lidí, byl na útok dobře připraven. Vyzbrojen byl útočnou puškou AR15 a pistolí. Měl u sebe i výbušninu.
  • Muž byl dlouholetým zaměstnancem největší světové firmy pro bezpečnostní služby G4S a měl od ní k dispozici služební zbraň. U firmy prošel dvěma bezpečnostními prověrkami.

K nejhorším masovým střelbám došlo v uplynulých letech kupříkladu v kině v coloradské Auroře a na základní škole Sandy Hook v connecticutském Newtownu.

V Newtownu zabíjel dvacetiletý Adam Lanza. Doma nejprve zastřelil vlastní matku, která vlastnila několik zbraní. S částí jejího arzenálu následně vyrazil do místní základní školy, kde bylo 600 dětí od pěti do deseti let. Ve třídách začal beze slova pálit, přičemž zabil 20 dětí a 6 dospělých, než obrátil zbraň proti sobě.

Adam Lanza
Zdroj: ČT24/ISIFA

V Auroře vraždil v multikině na promítání Batmana čtyřiadvacetiletý James Holmes. Zabil 12 lidí a dalších 59 zranil. Loni v srpnu byl odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Útočníci své činy napodobují, rizikových je hlavně 13 dnů po střelbě

Někteří vědci se domnívají, že masové střelby mohou být nakažlivé. Pokud dojde k jednomu incidentu, zvyšuje se tím šance, že do dvou týdnů přijde další masakr, zjistili odborníci. Podle Lankforda je tento jev v USA častý, jelikož zbraně jsou zde přístupnější než v ostatních státech.

Odhaduje se, že Američané mají v oběhu 270 milionů až 310 milionů střelných zbraní, což je celosvětové prvenství. Na každého ze 319 milionů obyvatel tak vychází jedna zbraň. V průzkumu společnosti Pew Research Center třetina respondentů uvedla, že někdo v domácnosti vlastní zbraň. Druhý nejvyšší počet zbraní (49 milionů) je v Indii, která přitom nepatří do pětice zemí s nejčastějšími masakry.

obrázek
Zdroj: ČT24

Austrálie se poučila

Čísla naopak ukazují, že zákony omezující zbraně skutečně snižují pravděpodobnost podobného útoku. Třeba v Austrálii došlo mezi lety 1987 a 1996 ke čtyřem hromadným střelbám, po schválení přísnějších zákonů už se ale nic podobného neudálo. Pouze v prosinci 2014 ale íránský imigrant držel rukojmí v kavárně v Sydney – zemřeli tehdy tři lidé včetně únosce, což ovšem do parametrů hromadné střelby nezapadá.

Po masakru vždy vzroste počet Američanů, kteří by rádi zbraně omezili, v zemi ale není politická vůle. Zatímco prezident, demokrat Barack Obama, volá po nových zákonech, republikáni o tom nechtějí ani slyšet a ohánějí se dodatkem ústavy.