Obama vytáhl proti „divokému" prodeji zbraní. Kupec musí prokázat bezúhonnost

Všichni zájemci o střelné zbraně ve Spojených státech budou muset splnit stejné požadavky, kontrolována bude například jejich minulost. Oznámil to americký prezident Barack Obama, který již v pondělí ohlásil soubor legisltivních úprav, s jejichž pomocí chce omezit násilnou činnost související s držením zbraní. Kongres v minulosti změny zákona o zbraních opakovaně odmítl, proto se Obama rozhodl zákonodárný sbor obejít formou prezidentských nařízení.

Americký prezident představil plán v projevu z Bílého domu. V místnosti byl obklopen rodinnými příslušníky obětí, které přišly o život při masových útocích střelnou zbraní. „Tito lidé nebudou mít klid, dokud také Kongres nepřijde s rozumnými opatřeními v oblasti držení zbraní. Kongres musí jednat. Dokud tak ale neučiní, jsou tu opatření spadající do kompetence mého prezidentského úřadu, která budou provedena, abychom zachránili více životů,“ uvedl Obama a neskrýval pohnutí.

Americká média se shodují, že prezidentův projev byl mimořádně emotivní. Obama totiž veřejně ukázal zlobu a lítost, kterou v něm vyvolávají střelecké masakry na školách. Prohlásil například, že ho dohánějí k šílenství myšlenky na dvacítku prvňáčků, které na základní škole v Connecticutu v prosinci 2012 zavraždil střelec Adam Lanza. „To mě ten den změnilo,“ řekl Obama poté, co jeho řeč uvedl Mark Barden, jehož sedmiletý syn při masakru zahynul.

„Jsem rád, že prezident udělá to, co je schopen udělat. Frustruje mě však, že se musí uchýlit k výkonným rozhodnutím, protože Kongres je sám nesmělý,“ poznamenal Hal Ponder,  jeden z aktivistů za kontrolu zbraní.

Nahrávám video

Republikáni podle očekávání Obamu zkritizovali.  „Prezident znovu zneužije svou moc, aby se pokusil zabavit nám zbraně,“ vyjádřil nespokojenost Ted Cruz, kandidát na příštího šéfa Bílého domu.

Obama: Násilí spojené s držením zbraní lze omezit v souladu s ústavou

Ve svém projevu Obama dále řekl, že z připravovaných opatření budou těžit zodpovědní zájemci o střelné zbraně, neboť pro ně bude proces jejich získání usnadněn. Také řekl, že prověrky minulosti kupců, které mají provádět prodejci, mohou přispět k zabránění násilí spojeného se střelnými zbraněmi.

Slzy Baracka Obamy
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Americký prezident též zdůraznil, že věří v druhý dodatek americké ústavy, která občanům USA umožňuje držet a nosit zbraně. Dodal také, že je možné snížit případy násilí a zároveň dodržet zmíněné ústavní právo.

Na adresu Kongresu řekl, že neustálé omlouvání nečinnosti zákonodárců již není možné tolerovat, proto je nutné podniknout rozumné kroky k ochraně lidských životů. Uvedl rovněž, že výrobci zbraní se svými zájmy mohou držet jako rukojmí Kongres, nikoli ale Spojené státy.

Na zmíněnou trestní minulost zájemců o koupi střelných zbraní se podle současného zákona musejí ptát jen obchodníci s příslušnou federální licencí. Mnoho lidí, kteří prodávají zbraně na veletrzích, přes internet nebo na bleších trzích, ovšem příslušné povolení nemá. Podle stoupenců přísnější kontroly držení zbraní tato díra v zákoně umožňuje obcházet požadavek prověřovat trestní minulost budoucích majitelů zbraní.

Zbrojní lobby může držet Kongres jako rukojmí, ale nemůže držet jako rukojmí Ameriku. Nemůže přijmout tyto masakry jako cenu za svobodu.
Barack Obama

Podle Washington Post není v USA dne bez masového útoku střelnou zbraní

Obama dlouhodobě zdůrazňuje, že počet případů masakrů a sebevražd pomocí střelných zbraní ve Spojených státech nemá v jiných zemích obdobu. Kongres ovládaný Republikány ale zatím všechny jeho snahy o větší kontrolu zbraní mezi lidmi odmítl. Chystaná opatření mimo jiné zvedla zájem o koupi zbraní.

Nedávná statistika listu Washington Post ukázala, že neuplyne prakticky jediný den, aby se v USA nestřílelo. Za 334 dnů se tam odehrálo 351 masových útoků střelnou zbraní. Při každém z nich byli postřeleni nejméně čtyři lidé.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 3 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 7 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.