FBI: Střelec z Orlanda se radikalizoval vlivem teroristických skupin. Motiv je nejasný

Útočník Omar Mateen, který v noci na neděli zastřelil v orlandském gay klubu Pulse 49 lidí, byl dlouholetým zaměstnancem přední bezpečnostní firmy G4S a měl od ní k dispozici služební zbraň. Prošel také u firmy dvěma bezpečnostními prověrkami. K masakru se opětovně přihlásil Islámský stát prostřednictvím své rozhlasové stanice Baján. Napojení Mateena na islámské radikály ale není zatím jasně prokázané, ačkoliv podle mluvčího FBI sám útočník těsně před činem zavolal zpravodajským službám a do telefonu přísahal věrnost IS.

„Byl to vyzbrojený bezpečnostní důstojník,“ řekl mluvčí agentury Satterfield. G4S později uvedla, že Mateena od září 2007, kdy ho přijala, nechala dvakrát prověřit, naposledy v roce 2013. V žádné z prověrek nic závadného nezjistila. V roce 2013 dostala informaci, že Mateena vyslýchal Federální úřad pro vyšetřování (FBI), avšak vyšetřování bylo zastaveno.

Firma, která ve více než 110 zemích zaměstnává kolem 620 tisíc lidí, nyní hodlá shromažďovat informace o Mateenovi od jeho kolegů, uvedl mluvčí. G4S se podle mluvčího také bude snažit zjistit, zda některé ze zbraní, které Mateen ke střelbě v klubu použil, nesouvisely s jeho prací.

FBI vyšetřovala Mateena pro údajné sklony k islamismu již v předchozích letech

„Hodně bude záležet na informacích, které policie uvolní,“ prohlásil mluvčí společnosti G4S. Policie zatím uvedla, že pušku a pistoli, které Mateen použil při střelbě, si legálně pořídil asi týden před útokem.

Americké úřady Mateena vyšetřovaly kvůli podezření ze sklonů k islamismu již v roce 2013 a 2014. Vyslýchaly ho, nic podezřelého ale neodhalily a vyšetřování bylo uzavřeno, oznámila FBI na brífinku v Orlandu. Představitelé FBI rovněž potvrdili, že útočník před střelbou volal na tísňovou linku 911 a přísahal věrnost hlavě radikální organizace Islámský stát abú Bakrovi Bagdádímu. Americká policie jej po jedné z návštěv Saúdské Arábie podle televize CBS prověřovala. 

Mateenova bývalá manželka Sitora Yusufiyová v neděli nejprve řekla, že její muž byl násilník a psychicky labilní a že v době, kdy byli manželi, ji opakovaně bil. Na pozdější tiskové konferenci přenášené CNN pak uvedla, že se přes svou psychickou labilitu chtěl stát policistou.

Už předtím Mateenova exmanželka řekla, že po několika měsících manželství se její muž dostal pod vliv radikálního islámu. Manželství obou trvalo jen čtyři měsíce v roce 2009, přestože oficiálně se rozvedli až v roce 2011. K ukončení manželství přispěli rodiče ženy, kteří, když se dozvěděli o tom, že ji manžel bije, přijeli a odvezli ji. 

Otec střelce prý zaujímá vstřícné postoje vůči hnutí Taliban

Mateenův otec Seddique Mir Mateen podle agentury AP uvedl, že svého syna zažil rozčileného, když před několika měsíci viděl v Miami dva líbající se muže. To podle otce mohlo mít určitý vliv na jeho akci. Náboženství ale s jeho činem nemělo prý nic společného.

Bývalý nejmenovaný afghánský činitel AP řekl, že Mateenův otec se občas objevuje v jednom televizním programu, známém pro své „protiamerické tirády“ a „protalibanské“ postoje. Program se podle něj vysílá v afghánském jazyku darí.

Orlando truchlí nad oběťmi masakru v tamním gay klubu
Zdroj: Jim Young/Reuters

Mateen při svém útoku zřejmě vědomě cílil na místo, kde se v Orlandu scházejí homosexuálové. Naznačuje to výpověď majitele jiného baru v tomto floridském městě, který tvrdí, že ho Mateen v minulém týdnu kontaktoval přes Facebook, uvedl na svém webu list East Orlando Post. 

Micah Bass, který nedávno otevřel noční klub Revere, řekl, že mu Mateen na Facebooku poslal žádost o přátelství. Bass již vše oznámil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), který se případem zabývá. Řekl také, že prověřuje záznamy z bezpečnostních kamer, aby ověřil, zda Mateen v uplynulých týdnech klub osobně nenavštívil, aby si tu zmapoval situaci.

Někdejší orlandský policista ve výslužbě James Copenhaver, který spolupracoval i s FBI, v rozhovoru s East Orlando Post nevyloučil, že si Mateen před uskutečněním masakru velmi podrobně prohlédl několik nočních klubů.

„Můj výcvik a zkušenosti mě vedou k závěru, že střelec si prověřoval gay kluby tím, že se na sociálních sítích spřátelil s majiteli gay podniků v oblasti Orlanda, s personálem či dokonce se zákazníky. Naznačuje to, že se připravoval, shromažďoval informace, aby zjistil, ve kterém klubu bude po jeho útoku nejvíce obětí,“ tvrdí Copenhaver. Podle médií zvažoval Mateen i jiná místa, kde by mohl zaútočit a byl mezi nimi i zábavní park Walt Disney World.

  • 24. června 1973 – Žhářský útok neznámého pachatele si v gay baru UpStairs Lounge v New Orleansu vyžádal 32 obětí.
  • 21. února 1997 – Bombový útok na klub gayů v Georgii zranil 11 osob. Pachatelem byl americký pravicový extremista Eric Robert Rudolph, který spáchal pumový útok na letních olympijských hrách v Atlantě v roce 1996 a který byl později odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
  • 30. dubna 1999 – Exploze v baru homosexuálů v londýnské čtvrti Soho si vyžádala tři mrtvé a asi 100 zraněných. Autor bombových atentátů, 24letý technik David Copeland, byl odsouzen na doživotí. K činům se přiznal s tím, že chtěl v Británii vyvolat „rasovou válku“. Kromě gay baru útočil i ve čtvrtích Brixton, kde žije převážně obyvatelstvo afrického a latinskoamerického původu, a Brick Lane, kde se soustřeďuje židovská obec.
  • 22. září 2000 – Američan Ronald Gay zahájil palbu v gay klubu ve virginském Roanoke a zabil jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Muž, který byl podle policie frustrovaný ze svého jména, byl odsouzen ke čtyřem doživotním trestům.
  • 1. srpna 2009 – Dva lidé byli zastřeleni a 11 dalších zraněno, když neznámý útočník začal střílet do lidí před gay klubem v centru izraelského Tel Avivu. Mladík a mladá žena byli zabiti na místě, tři lidé byli zraněni těžce.

Trump po masakru zopakoval výzvu k zákazu vstupu muslimů do USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump vyzval prezidenta Baracka Obamu k rezignaci za to, že ignoruje hrozbu radikálního islámu. „To, co se stalo v Orlandu, je jenom začátek. Vedení země je slabé a neefektivní. Říkal jsem to, a proto jsem vyzval k zákazu (vstupu muslimů). Musíme být tvrdí,“ napsal Trump na Twitteru. Trump poprvé navrhl dočasný zákaz vstupu muslimů do USA poté, co loni v prosinci útočníci s vazbami na islamismus zabili v kalifornském San Bernardinu 14 lidí.

Trump také ostře kritizoval Obamu a svou demokratickou protikandidátku Hillary Clintonovou za to, že odmítají v souvislosti s extremismem jakoukoli souvislost s islámem. „Prezident Obama ve svých vyjádřeních hanebně odmítl říct slova ,radikální islám‘. Už jen z toho důvodu by měl odstoupit,“ uvedl Trump podle agentury Reuters. Obama útok nazval teroristickým činem a aktem nenávisti a odmítl spekulovat o motivech střelce.

Totéž, co pro Obamu, platí podle Trumpa i pro Clintonovou. „Pokud Hillary Clintonová ani po tomto útoku nedokáže pronést dvě slova – radikální islám – měla by odejít ze souboje o prezidentský úřad,“ dodal Trump. Clintonová označila útok za „teroristický čin“, ani ona ale nechtěla mluvit o motivaci útočníka.

Sdružení amerických muslimů masakr důrazně odsoudilo a prohlásilo, že střelec nezastupuje víru v islám. „Je to prostě a jednoduše zločin z nenávisti a my ho co nejdůrazněji odsuzujeme,“ citovala Reuters předáka Rady pro americko-islámské vztahy Nihada Awida.

Musí nám být jasné, kdo to udělal. Naše země se nachází ve válce s islamistickými teroristy. Mají represivní, nenávistnou ideologii, která neuznává žádné hranice. Je to hrozba pro naše lidi doma i v cizině.
Paul Ryan
republikánský šéf Sněmovny reprezentantů

Demokraté požadují zpřísnění kontroly nad prodejem a držením střelných zbraní

Zatímco Trump a další republikáni se po případu zaměřili na hrozbu islámského terorismu, demokraté naopak začali podle očekávání volat po zpřísnění kontroly nad prodejem a držením střelných zbraní. Do čela těchto volání se postavil senátor Richard Durbin.

„Dovolujeme nebezpečným lidem kupovat zbraně, a to se musí změnit. V příštích dnech se musí Kongres postavit proti nenávisti, terorismu a tomuto strašnému násilí. Jinak budeme nést spoluvinu za příští zabíjení,“ řekl Durbin.

Další demokratický senátor Robert Casey řekl, že v pondělí oznámí návrh zákona, který zakáže kupovat a vlastnit zbraň komukoli, kdo bude odsouzen i za přečin motivovaný nenávistí. Podle současných zákonů nesmí kupovat a vlastnit zbraně lidé odsouzení za těžké zločiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...