FBI: Střelec z Orlanda se radikalizoval vlivem teroristických skupin. Motiv je nejasný

Útočník Omar Mateen, který v noci na neděli zastřelil v orlandském gay klubu Pulse 49 lidí, byl dlouholetým zaměstnancem přední bezpečnostní firmy G4S a měl od ní k dispozici služební zbraň. Prošel také u firmy dvěma bezpečnostními prověrkami. K masakru se opětovně přihlásil Islámský stát prostřednictvím své rozhlasové stanice Baján. Napojení Mateena na islámské radikály ale není zatím jasně prokázané, ačkoliv podle mluvčího FBI sám útočník těsně před činem zavolal zpravodajským službám a do telefonu přísahal věrnost IS.

„Byl to vyzbrojený bezpečnostní důstojník,“ řekl mluvčí agentury Satterfield. G4S později uvedla, že Mateena od září 2007, kdy ho přijala, nechala dvakrát prověřit, naposledy v roce 2013. V žádné z prověrek nic závadného nezjistila. V roce 2013 dostala informaci, že Mateena vyslýchal Federální úřad pro vyšetřování (FBI), avšak vyšetřování bylo zastaveno.

Firma, která ve více než 110 zemích zaměstnává kolem 620 tisíc lidí, nyní hodlá shromažďovat informace o Mateenovi od jeho kolegů, uvedl mluvčí. G4S se podle mluvčího také bude snažit zjistit, zda některé ze zbraní, které Mateen ke střelbě v klubu použil, nesouvisely s jeho prací.

FBI vyšetřovala Mateena pro údajné sklony k islamismu již v předchozích letech

„Hodně bude záležet na informacích, které policie uvolní,“ prohlásil mluvčí společnosti G4S. Policie zatím uvedla, že pušku a pistoli, které Mateen použil při střelbě, si legálně pořídil asi týden před útokem.

Americké úřady Mateena vyšetřovaly kvůli podezření ze sklonů k islamismu již v roce 2013 a 2014. Vyslýchaly ho, nic podezřelého ale neodhalily a vyšetřování bylo uzavřeno, oznámila FBI na brífinku v Orlandu. Představitelé FBI rovněž potvrdili, že útočník před střelbou volal na tísňovou linku 911 a přísahal věrnost hlavě radikální organizace Islámský stát abú Bakrovi Bagdádímu. Americká policie jej po jedné z návštěv Saúdské Arábie podle televize CBS prověřovala. 

Mateenova bývalá manželka Sitora Yusufiyová v neděli nejprve řekla, že její muž byl násilník a psychicky labilní a že v době, kdy byli manželi, ji opakovaně bil. Na pozdější tiskové konferenci přenášené CNN pak uvedla, že se přes svou psychickou labilitu chtěl stát policistou.

Už předtím Mateenova exmanželka řekla, že po několika měsících manželství se její muž dostal pod vliv radikálního islámu. Manželství obou trvalo jen čtyři měsíce v roce 2009, přestože oficiálně se rozvedli až v roce 2011. K ukončení manželství přispěli rodiče ženy, kteří, když se dozvěděli o tom, že ji manžel bije, přijeli a odvezli ji. 

Otec střelce prý zaujímá vstřícné postoje vůči hnutí Taliban

Mateenův otec Seddique Mir Mateen podle agentury AP uvedl, že svého syna zažil rozčileného, když před několika měsíci viděl v Miami dva líbající se muže. To podle otce mohlo mít určitý vliv na jeho akci. Náboženství ale s jeho činem nemělo prý nic společného.

Bývalý nejmenovaný afghánský činitel AP řekl, že Mateenův otec se občas objevuje v jednom televizním programu, známém pro své „protiamerické tirády“ a „protalibanské“ postoje. Program se podle něj vysílá v afghánském jazyku darí.

Orlando truchlí nad oběťmi masakru v tamním gay klubu
Zdroj: Jim Young/Reuters

Mateen při svém útoku zřejmě vědomě cílil na místo, kde se v Orlandu scházejí homosexuálové. Naznačuje to výpověď majitele jiného baru v tomto floridském městě, který tvrdí, že ho Mateen v minulém týdnu kontaktoval přes Facebook, uvedl na svém webu list East Orlando Post. 

Micah Bass, který nedávno otevřel noční klub Revere, řekl, že mu Mateen na Facebooku poslal žádost o přátelství. Bass již vše oznámil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), který se případem zabývá. Řekl také, že prověřuje záznamy z bezpečnostních kamer, aby ověřil, zda Mateen v uplynulých týdnech klub osobně nenavštívil, aby si tu zmapoval situaci.

Někdejší orlandský policista ve výslužbě James Copenhaver, který spolupracoval i s FBI, v rozhovoru s East Orlando Post nevyloučil, že si Mateen před uskutečněním masakru velmi podrobně prohlédl několik nočních klubů.

„Můj výcvik a zkušenosti mě vedou k závěru, že střelec si prověřoval gay kluby tím, že se na sociálních sítích spřátelil s majiteli gay podniků v oblasti Orlanda, s personálem či dokonce se zákazníky. Naznačuje to, že se připravoval, shromažďoval informace, aby zjistil, ve kterém klubu bude po jeho útoku nejvíce obětí,“ tvrdí Copenhaver. Podle médií zvažoval Mateen i jiná místa, kde by mohl zaútočit a byl mezi nimi i zábavní park Walt Disney World.

  • 24. června 1973 – Žhářský útok neznámého pachatele si v gay baru UpStairs Lounge v New Orleansu vyžádal 32 obětí.
  • 21. února 1997 – Bombový útok na klub gayů v Georgii zranil 11 osob. Pachatelem byl americký pravicový extremista Eric Robert Rudolph, který spáchal pumový útok na letních olympijských hrách v Atlantě v roce 1996 a který byl později odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
  • 30. dubna 1999 – Exploze v baru homosexuálů v londýnské čtvrti Soho si vyžádala tři mrtvé a asi 100 zraněných. Autor bombových atentátů, 24letý technik David Copeland, byl odsouzen na doživotí. K činům se přiznal s tím, že chtěl v Británii vyvolat „rasovou válku“. Kromě gay baru útočil i ve čtvrtích Brixton, kde žije převážně obyvatelstvo afrického a latinskoamerického původu, a Brick Lane, kde se soustřeďuje židovská obec.
  • 22. září 2000 – Američan Ronald Gay zahájil palbu v gay klubu ve virginském Roanoke a zabil jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Muž, který byl podle policie frustrovaný ze svého jména, byl odsouzen ke čtyřem doživotním trestům.
  • 1. srpna 2009 – Dva lidé byli zastřeleni a 11 dalších zraněno, když neznámý útočník začal střílet do lidí před gay klubem v centru izraelského Tel Avivu. Mladík a mladá žena byli zabiti na místě, tři lidé byli zraněni těžce.

Trump po masakru zopakoval výzvu k zákazu vstupu muslimů do USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump vyzval prezidenta Baracka Obamu k rezignaci za to, že ignoruje hrozbu radikálního islámu. „To, co se stalo v Orlandu, je jenom začátek. Vedení země je slabé a neefektivní. Říkal jsem to, a proto jsem vyzval k zákazu (vstupu muslimů). Musíme být tvrdí,“ napsal Trump na Twitteru. Trump poprvé navrhl dočasný zákaz vstupu muslimů do USA poté, co loni v prosinci útočníci s vazbami na islamismus zabili v kalifornském San Bernardinu 14 lidí.

Trump také ostře kritizoval Obamu a svou demokratickou protikandidátku Hillary Clintonovou za to, že odmítají v souvislosti s extremismem jakoukoli souvislost s islámem. „Prezident Obama ve svých vyjádřeních hanebně odmítl říct slova ,radikální islám‘. Už jen z toho důvodu by měl odstoupit,“ uvedl Trump podle agentury Reuters. Obama útok nazval teroristickým činem a aktem nenávisti a odmítl spekulovat o motivech střelce.

Totéž, co pro Obamu, platí podle Trumpa i pro Clintonovou. „Pokud Hillary Clintonová ani po tomto útoku nedokáže pronést dvě slova – radikální islám – měla by odejít ze souboje o prezidentský úřad,“ dodal Trump. Clintonová označila útok za „teroristický čin“, ani ona ale nechtěla mluvit o motivaci útočníka.

Sdružení amerických muslimů masakr důrazně odsoudilo a prohlásilo, že střelec nezastupuje víru v islám. „Je to prostě a jednoduše zločin z nenávisti a my ho co nejdůrazněji odsuzujeme,“ citovala Reuters předáka Rady pro americko-islámské vztahy Nihada Awida.

Musí nám být jasné, kdo to udělal. Naše země se nachází ve válce s islamistickými teroristy. Mají represivní, nenávistnou ideologii, která neuznává žádné hranice. Je to hrozba pro naše lidi doma i v cizině.
Paul Ryan
republikánský šéf Sněmovny reprezentantů

Demokraté požadují zpřísnění kontroly nad prodejem a držením střelných zbraní

Zatímco Trump a další republikáni se po případu zaměřili na hrozbu islámského terorismu, demokraté naopak začali podle očekávání volat po zpřísnění kontroly nad prodejem a držením střelných zbraní. Do čela těchto volání se postavil senátor Richard Durbin.

„Dovolujeme nebezpečným lidem kupovat zbraně, a to se musí změnit. V příštích dnech se musí Kongres postavit proti nenávisti, terorismu a tomuto strašnému násilí. Jinak budeme nést spoluvinu za příští zabíjení,“ řekl Durbin.

Další demokratický senátor Robert Casey řekl, že v pondělí oznámí návrh zákona, který zakáže kupovat a vlastnit zbraň komukoli, kdo bude odsouzen i za přečin motivovaný nenávistí. Podle současných zákonů nesmí kupovat a vlastnit zbraně lidé odsouzení za těžké zločiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 8 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 23 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...