Romové strana 2 z 5

Na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Letos uplyne osmdesát let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou teď dostupná na webu www.svedectviromu.cz. Tato on-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Web spustily symbolicky na mezinárodní den památky romských obětí holocaustu, který připadá na středu 2. srpna. Při této příležitosti se také konají po celém Česku pietní akce.

Romové se cítí ohroženi a musím říct, že do určité míry právem, uvedl v pořadu Interview ČT24 novinář a spisovatel Patrik Banga v souvislosti s nedávnými protiukrajinskými protesty Romů v Brně a Krupce. Podle něj je v pořádku, že protestují, ale nelze souhlasit s tím, že se budou házet lahve po lidech nebo uplatňovat kolektivní vina.

Romové se dlouhodobě cítí jako občané druhé kategorie, řekla ve čtvrtečních Událostech, komentářích vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle odbornice na extremismus a radikalizaci z Českého vysokého učení technického v Praze Barbory Vegrichtové současné napětí pramení z pocitu frustrace, která je živena šířením dezinformací. Fuková a Vegrichtová se nicméně také shodly, že kolektivní obviňování jiných skupin obyvatel nebo legitimizace násilí jsou neakceptovatelné.

Na boj proti šíření protiukrajinských dezinformací mezi Romy se zaměří nová skupina expertů z ministerstev a neziskových organizací. Poprvé se sejde v pátek. Vzniknout by měl také návod pro obce, jakými kroky se dá případným konfliktům a jejich eskalaci zabránit. Po jednání zástupců několika resortů, samospráv a neziskových organizací k aktuální situaci v romských komunitách to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Situace a potřeby v romských komunitách se podle ní nyní mapují. Výsledky by měly být zhruba za tři týdny.

Policie se zabývá výtržnostmi v Bílině na Teplicku, které se odehrály v noci na středu. Nikdo při nich nebyl zraněn. Události vyšetřuje pro podezření z výtržnictví, řekl krajský policejní mluvčí Kamil Marek. Do Bíliny se zřejmě přesunuli někteří účastníci úterní demonstrace v nedaleké Krupce. Tam se sešlo několik stovek Romů, kteří požadovali větší bezpečnost a při pochodu se vymezovali vůči Ukrajincům. Policie vyhodnocuje kamerové záznamy a dění na sociálních sítích, stejně tak i samotné projevy na shromáždění. Zároveň se ohradila proti kritice, že na místě měla málo sil.

Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje.

Pardubická policie zadržela po sobotním hromadném konfliktu tři cizince. Případ řeší jako výtržnictví a pracuje s několika verzemi. Za výtržnictví hrozí cizincům až dva roky vězení. Informoval o tom ředitel krajské policie Jan Ptáček. Policie zasahovala v sobotu večer v Pardubicích u potyčky asi osmnácti lidí. Server Romea.cz uvedl, že šlo o konflikt mezi skupinou Romů a trojicí Ukrajinců, při němž byl podle zmíněného webu lehce zraněn jeden z Romů.

Od pardubického nádraží do centra města pochodovali Romové. Do města přijeli v reakci na sobotní potyčku, při níž utrpěl zranění místní Rom. V sobotu se popraly dvě skupiny, jejich konflikt ukončil až příjezd policie. Ta nekomentovala národnost účastníků potyčky, nevyjádřila se ke spekulacím, že se s Romy poprali Ukrajinci, a varovala před eskalací konfliktu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že protestní shromáždění bylo svolané v rozporu se zákonem. „Účast a výzvy k účasti na něm jsou nelegální,“ napsal.

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

V Brně se před Janáčkovým divadlem shromáždili zástupci romské komunity, aby uctili památku zesnulého mladíka, který zemřel před týdnem v potyčce u Brněnské přehrady. Policie z vraždy podezřívá sedmatřicetiletého cizince, podle nepotvrzených zpráv jde o Ukrajince. Setkání se neslo v duchu protivládní demonstrace, přestože byl plánovaný protest zrušen. Pietní shromáždění se na společném setkání Ukrajinců a Romů konalo i v Praze na Staroměstském náměstí.

Plánovanou sobotní demonstraci v Brně související s tragickou událostí na Brněnské přehradě organizátorka Žaneta Plachetková odvolala. Upozornil na to server Romea.cz. Podle ní se chystané akce chopili nesprávní lidé a mohla mít fatální následky. V sobotu před přehlídkou ohňostrojů sedmatřicetiletý cizinec pobodal dva lidi, jeden následně v nemocnici zemřel. Podle informací médií a ze sociálních sítí je podezřelý údajně Ukrajinec, obětí byl Rom, což u části Romů vyvolalo rozhořčení a protiukrajinskou reakci.

Městský soud v Brně poslal do vazby sedmatřicetiletého cizince, kterého policie podezřívá z vraždy muže. Obviněný podle policie v Brně-Bystrci poblíž tramvajové zastávky pobodal dva lidi, jeden z nich později v nemocnici zemřel. Na Brněnské přehradě v městské části Bystrc se v sobotu konal ohňostroj, mířily na něj desetitisíce lidí.

Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je v současné době stejná jako v minulosti, řekl v neděli na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku prezident republiky Petr Pavel. V soužití s Romy jsou podle něj stále rezervy.

Šumperský okresní soud podmíněně propustil z vězení dva muže odsouzené na 20 let za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově na Opavsku z dubna 2009. Žádost podali Václav Cojocaru a Ivo Müller, oba za sebou mají dvě třetiny trestu. Soudce Lubomír Kozák jim uložil sedmiletou zkušební dobu. Anna Siváková, matka popálené dívky, má kvůli podmínečnému propuštěním dvou žhářů z vězení obavy z budoucnosti.

Vzdělávání romských dětí na Slovensku se stalo terčem kritiky Evropské komise. Ta upozornila na vleklý problém: Tisíce žáků končí ve výlučně romských třídách. Brusel má za to, že jde o vyčleňování Romů ze školského systému a hrozí pokutou. Slovensko podle něj neřeší problém dostatečně. Bratislava mluví o selhání několika předchozích vlád.

Český lev, prestižní stáž ve Washingtonu a Magnesia Litera – taková ocenění dostali v posledních měsících Romové. Pojí je chuť prorazit bariéru a být vzorem pro ostatní mladé Romy, kteří často nemají stejnou startovní čáru jako jejich vrstevníci. O romské cestě k úspěchu natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.

Slovensko podle Evropské komise (EK) účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Komise kvůli tomu podala žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Slovensko sice provedlo řadu legislativních reforem a snaží se o začleňování Romů, ale pokroky jsou nedostatečné, uvedla EK v prohlášení.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek přijal na Pražském hradě romské studenty středních a vysokých škol. Jedním z největších nebezpečí jsou podle něj předsudky a studenti pomáhají k jejich překonání. „Jste příkladem toho, že se z tohoto kruhu předsudků dá vystoupit,“ řekl studentům. Setkání se zúčastnila také vládní zmocněnkyně Lucie Fuková, označila ho za okamžik změny.

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

Česká republika podle Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) nerealizovala doporučení z roku 2020, ve kterém komise zemi vyzývala k vymýcení segregace romských dětí ve školách. Další doporučení, aby Česko vytvořilo národní strategii s cílem vypořádat se s nesnášenlivostí vůči lidem z komunity LGBT+ a jejich diskriminací, provedla země jen částečně. ECRI, která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy, to uvedla v hodnotící zprávě.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku bude hotový za rok. Postaví ho firma Protom Strakonice, která uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu korun. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války romský pracovní tábor. V únoru by měl být známý vítěz soutěže na podobu vnitřní a venkovní expozice památníku, řekli zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará. Památník by chtělo muzeum otevřít v roce 2024.