Romové strana 3 z 5

Rasistická vyjádření politiků jsou nepřijatelná a dělit děti podle příslušnosti k menšině je nepřípustné, sdělila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků. Podle zmocněnkyně je senátorčina rétorika otevřeně rasistická a je v příkrém rozporu s lidskými právy a demokratickými hodnotami, na kterých česká společnost stojí.

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

Česká republika podle Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) nerealizovala doporučení z roku 2020, ve kterém komise zemi vyzývala k vymýcení segregace romských dětí ve školách. Další doporučení, aby Česko vytvořilo národní strategii s cílem vypořádat se s nesnášenlivostí vůči lidem z komunity LGBT+ a jejich diskriminací, provedla země jen částečně. ECRI, která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy, to uvedla v hodnotící zprávě.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku bude hotový za rok. Postaví ho firma Protom Strakonice, která uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu korun. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války romský pracovní tábor. V únoru by měl být známý vítěz soutěže na podobu vnitřní a venkovní expozice památníku, řekli zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará. Památník by chtělo muzeum otevřít v roce 2024.

Podvodné praktiky realitních kanceláří, šikana od učitelů a policie stranící skinheadům. Novinář Patrik Banga popsal své dětství a dospívání v romské komunitě na pražském Žižkově během devadesátých let. Jeho příběh Skutečná cesta ven vyšel loni na podzim a setkal se s velkým čtenářským zájmem. Pozornosti se dostává i tvorbě dalších současných romských autorů.

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. V tendru počítalo s cenou 73,5 milionu korun bez DPH.

Účastníci demonstrací na romské redaktory pokřikují rasistické urážky. Jindy lidé zase zpochybňují jejich novinářskou profesionalitu, nebo jim rovnou zruší rozhovor. Reportéři Richard Samko z ČT, Patrik Banga z iDnesu i slovenský novinář Jozef Šivák z televize TA3 pro pořad Newsroom ČT24 popsali realitu Romů pracujících v médiích.

S podmínkou odešel od soudu muž, který letos v květnu v Olomouci rasisticky nadával skupině Romů a pak jednoho z nich napadl. Okresní soud v Olomouci ho potrestal za hanobení etnické skupiny, výtržnictví a ublížení na zdraví. ČT to zjistila z trestního příkazu. Verdikt je pravomocný.

Výbuchy, střelbou a požáry zaměřenými proti Romům se v Jirkově na Chomutovsku měla podle anonymního dopisu od 15. října ohlásit „Eskadra smrti.“ Poplašná zpráva vyvolala ve městě paniku, která se mimo jiné projevila snížením počtu romských žáků, kteří ve čtvrtek dorazili do školy. Policie na anonym reagovala navýšením policejních jednotek na celém Chomutovsku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nový dokumentární film Pongo Calling zachycuje život romského emigranta z Česka, který přesídlil do Británie a živil se jako řidič kamionů. Poté, co prezident Miloš Zeman naznačil, že Romové nepracují, začal se Štefan Pongo angažovat jako aktivista, aby dokázal, že většina Romů nejen pracuje a chce pracovat, ale aby také Romové práci měli. Dokument se představí na festivalu v Jihlavě, jeho protagonista zemřel krátce před dokončením filmu. Režisér Tomáš Kratochvíl byl hostem Událostí, komentářů.

Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.

Před 30 lety došlo k historickému okamžiku v romské komunitě v Československu založením Romského demokratického kongresu. Mezi jeho ambice patřila i spolupráce na přípravě Ústavy České republiky. A jaký byl postoj Romů k chystanému rozdělení Československa?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zatím sto tisíc korun z cílové částky tři sta tisíc vybrala tuzemská nadace Slovo 21 pro Romy, kteří na Ukrajině ztratili své domovy. Manažer nadace a hudebník Vojtěch Lavička řekl v pořadu Události, komentáře, že k Romům se na Ukrajině pomoc dostává jako k posledním. To je podle něj dáno i tím, že nejsou integrovaní do společnosti.

V Letech u Písku v pátek symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Jde ale jenom o symbolické zahájení prací, příprava na demolice budov začne až v pondělí 25. července. Na místě pak vyroste Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Stavba památníku přijde na víc než sto milionů korun. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety.

Kandidáti hnutí STAN v Poděbradech budou v podzimních komunálních volbách kandidovat jako Nezávislí kandidáti Poděbrady. Podařilo se jim získat dostatek podpisů nutných k registraci kandidátky, které v úterý v termínu odevzdají. Informoval o tom starosta Poděbrad a lídr kandidátky Jaroslav Červinka. Jako nezávislí kandidáti potřebovali v Poděbradech 1003 podpisů. Z kandidátní listiny STAN odstoupili po kritizovaných Červinkových výrocích o Romech.

Celá kandidátka hnutí STAN v Poděbradech po kritizovaných výrocích svého lídra, současného starosty města Jaroslava Červinky, odstupuje. V současném složení půjdou kandidáti do nadcházejících komunálních voleb pod jinou značkou, upozornila Mladá fronta DNES (MfD). K tomu potřebné množství podpisů již nově vytvořená kandidátka získala.

Starosta Poděbrad na Nymbursku Jaroslav Červinka, kritizovaný kvůli výrokům o Romech, končí v hnutí STAN. ČT v neděli v podvečer řekl, že v pondělí doručí do stranické kanceláře sdělení o ukončení členství. Nevyloučil ale, že se do komunálních voleb zapojí na nezávislé kandidátce.

Poděbradský starosta Jaroslav Červinka (STAN) akceptuje výzvu, aby kvůli svým výrokům o Romech odstoupil z kandidátky do komunálních voleb, a bude o ní přemýšlet. Vyzvalo ho k tomu podle serveru iDNES.cz oblastní sdružení STAN Nymburk. Šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že pokud Červinka neodstoupí z kandidátky, odvolá ho z ní. Starosta na červnovém jednání zastupitelstva hovořil o někdejší důtce od okresního úřadu. Dostal ji za výroky při dopravní nehodě v roce 2001, kterou způsobili psi vlastnění romským občanem a nepřímo pak hovořil o střílení Romů.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které dal na práce stát, uvedla Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje. Stát vepřín odkoupil před čtyřmi lety. Výstavba památníku bude stát desítky milionů. Část by měly uhradit norské fondy a část stát.

Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) není možné uzavřít pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, což vedení hlavního města plánuje fakticky od čtvrtka. „Nerozumím pražskému primátorovi Hřibovi,“ řekl Grolich v Interview ČT24. O situaci romských uprchlíků v Brně, kteří živoří v nuzných podmínkách ve stanech u autobusového nádraží, říká, že „jsou fakticky v režimu bezdomovců a o bezdomovce se nestará kraj.“

Dočasnou ochranu už v Česku získalo přes 370 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Důvodem k jejímu odmítnutí je dvojí občanství, které úřady prověřují například u některých Ukrajinců romského původu. Podle policie se prokázalo jen v necelých třech procentech těchto případů. Od příštího týdne vznikne jednotná evropská databáze, díky které má být snadnější zjistit, kdo a kde se už registroval.

Romští uprchlíci z Ukrajiny se na popud magistrátu přesunuli z brněnského hlavního železničního nádraží na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm. Na pozemku postavili hasiči v pátek odpoledne tři velkokapacitní stany, k dispozici jsou i mobilní toalety a cisterna s vodou. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka jde o zhruba třicítku lidí, další by během pátku ještě měli přibýt. Na travnatém ostrůvku před nádražím mezi kolejemi a vozovkou přebývaly v posledních dnech desítky Romů z ukrajinsko-maďarského pomezí, mnozí přijíždějí do Česka kvůli výplatě dávky a poté se zase vracejí.