Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je v současné době stejná jako v minulosti, řekl v neděli na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku prezident republiky Petr Pavel. V soužití s Romy jsou podle něj stále rezervy.
Pietního shromáždění u příležitosti osmdesáti let od transportu 420 uvězněných Romů do Osvětimi se sešly stovky lidí včetně čelných představitelů státu, kteří položili květiny u památníku. Pavel pietu navštívil jako druhý český prezident, naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.
„Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, i těch našich,“ řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. „Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,“ dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině.
Vystrčil: Otevření památníku bude příležitost
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holocaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy. „Byl bych velmi rád, pokud by vznik toho památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti,“ řekl.
Uvedl, že ho mrzí, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit. Reagoval tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků v březnu tohoto roku. Varoval před tím, že i v demokratických volbách se mohou takové tendence podporovat.
Pekarová Adamová žádá o reflexi
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že vězně v Letech týrali i čeští četníci, za což je podle ní namístě se omluvit. Je podle ní poctivé využít pietu i k reflexi. „I v současné společnosti tady v České republice je nemálo těch, kteří stále smýšlejí rasisticky a diskriminují. Povinností nás ostatních je, abychom se vůči tomu vymezili,“ dodala. Věří, že romský aktivista Čeněk Růžička, který se o vybudování památníku zasloužil, dostane od prezidenta státní vyznamenání in memoriam.
Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holocaustu v České republice Jana Kokyová, Růžičkova neteř, upozornila, že podobné lidské vlastnosti, které vedly k holocaustu, tedy nadřazenost a nenávist, jsou důvodem i současné rusko-ukrajinské války. Dodala také, že ani dnes nejsou Romové ušetřeni útoků, zejména nenávistných komentářů na sociálních sítích.
Pohnutá historie
V Letech byl protektorátní takzvaný cikánský tábor. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 od firmy odkoupil za 450 milionů. Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj vznikne Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holocaustu se odhaduje na 300 tisíc až 500 tisíc.
