Můj výrok, že Česko by možná mělo zřídit třídy pro romské děti, nebyl rasistický, uvedla v pořadu Události, komentáře senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Přiznala, že se v projevu vyjádřila nešťastně a její slova mohla být chápána špatně. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková poté zdůraznila, že jakákoliv rasová segregace ve vzdělávání je nepřijatelná.
Nejsem rasistka, byla to neobratná zkratka, uvedla senátorka k výroku o segregaci romských dětí
20 minut
Události, komentáře: Senátorka versus vládní zmocněnkyně
Senátorka odmítla označení za rasistku a zdůraznila, že rasismus do společností nepatří a je odsouzeníhodný a v rozporu s její mnohaletou právní praxí. Omluvila se za zkratku, která by mohla být takto vykládána. Šlo podle ní o součást delšího projevu, který navíc navazoval na předchozí diskusi o diskriminaci na plénu Senátu.
Na připomínku moderátora Michala Kubala, že mluvila o romských dětech, uznala senátorka, že zvolila neobratný výraz. Měla prý použít spojení „děti, které nejsou tak úplně připravené na první třídu“.
„Výrok nebyl rasistický, naprosto to odmítám, já rasismus odsuzuji,“ zdůraznila senátorka v několika slovních obměnách.
Vládní zmocněnkyně ocenila, že senátorka se ve veřejném prostoru omlouvá za to, že výrok nebyl správný, nebyl šťastný. Považuje ho však za nepřijatelný na tak reprezentativním fóru, jako je Senát. „Považuji za důležité říci, že jakákoliv rasová segregace ve vzdělávání je nepřijatelná.“
Inkluze
Šimáčková Laurenčíková také zdůraznila, že do kultivované debaty, jak má vypadat český vzdělávací proces, nepatří návrh dělit děti na ty, které si zaslouží být v běžných třídách, a děti, které tam nemohou být a mají být vzdělávány zvlášť.
Bere za špatné, když to říkají autority v Senátu, protože to může být bráno jako hodnotový kompas pro část společnosti. Může to také legitimizovat některé návrhy, například obcí, pokračovat v segregovaném modelu vzdělávání. Segregace byla podle ní běžná za doby totality a je to forma, která nikomu neprospívá.
Senátorka na to reagovala slovy, že ale ona nic takového nenavrhovala. Domnívá se zároveň, že plošná inkluze také nefunguje, „to bychom takové starosti po 30 letech neměli.“ Dodala, že proto se nad tím zamýšlela.
Volba slov
„Dobře mi tak, řekla jsem to neobratně,“ uznala Jana Zwyrtek Hamplová s odkazem na mediální bouři po svém výroku v Senátu. „Udělala jsem velkou chybu, že jsem zabrousila dvěma třemi větami do tématu kolegyně (předchozí příspěvek na plénu Senátu – pozn. redakce), kterou jsem chtěla podpořit. A takto se mi to vrátilo, “ uvedla také senátorka.
„Moc prosím, opravdu volme slova opatrně, protože mohou podněcovat nenávist, mohou posilovat předsudky ve společnosti a rozdělovat naši společnost, která spíš potřebuje být stmelována a propojována,“ uzavřela vládní zmocněnkyně.
„Velmi to podepisuji,“ reagovala senátorka.
- Přepsaná část (o kterou se vede spor) vystoupení senátorky Jany Zwyrtek Hamplové na schůzi Senátu 30. března.
- Takže chci říct, že se domnívám, že bychom si tyto věci možná jako ČR měli řešit v rámci svých hranic, na základě nějakých svých zkušeností, tendencí, nějakých tradic, zvyklostí. Tady bych ještě zmínila, velmi bych rozuměla, že tam mám taky spoustu starostů, k tomu segregovanému školství. Musí být společně děti všechny. Romské, české atd. Krásná myšlenka. V reálu nerealizovatelná, protože bychom ubližovali těm dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum. Naopak, možná kdyby se udělaly samostatné třídy pro romské děti, vybudujeme jim ty rovné šance do budoucna. Není to diskriminace, je to naopak prostě úplně rozumný krok. Zdravý rozum bych apelovala, a abychom mohli třeba jít EU příkladem, jak si to v ČR upravíme, vč. třeba těch pravomocí ombudsmana, kterým já tleskám. Velmi bych si říkala, ať si nevšímáme jenom těch běžných diskriminací – muž, žena, osoba postižená, třeba na vozíku.
- Zdroj: Stenozáznam z 1. dne 9. schůze Senátu ČR, odkaz kromě vystoupení ostatních senátorů zároveň uvádí také celé znění vystoupení senátorky Jany Zwyrtek Hamplové
