Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na odklad vykonatelnosti, o který požádal Vsetín ve sporu o omluvu a odškodnění pro vystěhovanou romskou rodinu. Soud zároveň označil argumentaci města za „paušalizující, stigmatizující a předsudečnou“, vyplývá z usnesení. Nejvyšší soud stanovil Vsetínu povinnost omluvit se a vyplatit členům rodiny odškodnění od deseti tisíc do čtyřiceti tisíc korun za nucené stěhování do Vidnavy na Jesenicku a také za výroky starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Čunka rozhodnutí Ústavního soudu překvapilo, nesouhlasí zejména s odůvodněním.
V zamítavém usnesení, které je dostupné v internetové databázi, ÚS nepředjímá, jak nakonec o stížnosti rozhodne. Odkladný účinek jí však nepřiznal.
Vsetín podle nedávného Čunkova vyjádření podal několik stížností ve sporech se čtyřmi rodinami s podobným osudem. V žádosti o odklad vykonatelnosti, jež se týkala rodiny vystěhované do Vidnavy, město uvedlo, že pokud nyní odškodnění vyplatí a poté uspěje s ústavní stížností, těžko peníze vymůže zpět. Případný spor prý zbytečně zatíží soudy, navíc podle Vsetína „vydání exekučních titulů u osob romské národnosti (…) nevede k dobrovolnému splnění tímto exekučním titulem uložené povinnosti“.
Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu, navíc zkritizovali argumentaci Vsetína. „ÚS považuje za nepřijatelnou skutečnost, že stěžovatelova argumentace spojuje ‚vysokou pravděpodobnost‘ toho, že by vedlejší účastníci již vyplacené částky nevrátili, s příslušností k určitému etniku,“ stojí v usnesení.
Čunkovy výroky
Podobná předsudečná argumentace je podle ÚS neslučitelná s principem rovnosti v důstojnosti a právech. Její použití za situace, kdy jedním z důvodů sporu jsou výroky starosty Čunka na adresu romských rodin, označil ÚS za obzvlášť paradoxní a stěží pochopitelné.
„Její uplatnění je o to víc alarmující, že ji použil stěžovatel jako subjekt, který nesmí ani při obraně svých práv na poli soukromého práva ztrácet ze zřetele své veřejnoprávní postavení v rámci systému veřejné moci, a tím i svou povinnost ctít ústavní pořádek,“ stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
Čunek v úterní reakci řekl, že Nejvyšší soud dříve uvedl, že město mělo předpokládat, že romské etnikum má problém s plánováním či hospodařením s penězi a Ústavní soud jej teď kritizuje, že paušalizuje a posuzuje romské etnikum. „Přičemž nás k tomu vede zatím platné rozhodnutí Nejvyššího soudu, na základě kterého máme zaplatit. Ústavní soud nás kárá za to, jak se můžeme takto vyjadřovat, přičemž tito lidé jsou ti, kteří rozbili dům a neplatili a tak dále. Přijde mi, že odůvodnění Ústavního soudu je opět z jiné planety a nereflektuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho odůvodnění, zcela si protiřečí,“ prohlásil Čunek.
Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu, který byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé před tím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo.
Následovaly dlouhé soudní spory. Nejvyšší soud čtyřem rodinám přiřknul odškodné v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé. Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení, řekl v únoru Čunek. Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková naopak uvedla, že starosta Vsetína situaci zkresluje. Podle Nejvyššího soudu řešil Vsetín svůj problém s nájemníky, a nikoliv problém nájemníků s bydlením.
ÚS momentálně v souvislosti s vsetínskými spory registruje čtyři stížnosti, informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi. Dvě podal Vsetín, v obou případech šlo o neúspěšný návrh na odklad vykonatelnosti. V databázi je ale dostupné zatím jen jedno usnesení o zamítnutí odkladu. Dvě stížnosti podaly také vystěhované romské rodiny, ÚS tedy přezkoumá pravomocné rozsudky z perspektivy obou stran sporu. Nejvyšší soud vynesl ještě dva další verdikty, kde lze podání stížností také předpokládat. Každý verdikt se týká jedné rozvětvené rodiny a jejích nároků.
