Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.
Vsetín se kvůli odškodnění za vystěhování Romů z města v roce 2006 obrátil na Ústavní soud
Právní zástupce města Karel Ležatka v úterý na tiskové konferenci řekl, že ústavní stížnosti jsou už vypracovány a podány, a to ke každému ze čtyř podání. „Situaci komplikuje to, že formálně bylo doručeno jen jedno rozhodnutí. Ale abychom předešli spekulacím, jestli jsou, nebo nejsou zachovány lhůty, všechny úkony byly realizovány včas, bez ohledu, zda doručení bylo řádné, nebo ne,“ uvedl.
Advokátka romských rodin z rozsudku NS vyzdvihla část odůvodnění, ve kterém se uvádí, že žalovaný porušil práva žalobců na lidskou důstojnost, zasáhl do jejich práva na ochranu soukromí, které v sobě zahrnuje i soukromí rodinného života, a do práva svobodné volby místa pobytu a způsobu života.
Pavlačový dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z dané kauzy, předtím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.
Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo. Podle NS bylo cílem Vsetína vyřešit svůj problém s nájemníky, a nikoliv jejich problém s bydlením. Navýšení odškodnění se týká z velké části těch žalobců, kteří v době stěhování byli dětmi, a nelze jim tak přičítat zodpovědnost za to, že rodina své problémy ve Vsetíně neřešila.
V domě žilo až tři sta lidí
Čunek připomněl, že obyvatelé pavlačového domu se podíleli na jeho devastaci, neplatili nájemné, přesto jim město dalo finanční pomoc na zajištění nového bydlení mimo Vsetín. V pavlačovém domě bylo šest desítek bytů, bydlelo tam asi tři sta lidí převážně z romské komunity. Velká část z nich neplatila nájemné, soud jim v roce 2003 nařídil vystěhování bez náhrady, objekt však dále obývali.
Obyvatelé 12 bytů, celkem 49 lidí, využilo nabídku města přestěhovat se do městských bytů, do nově vybudovaných kontejnerových domů bylo přestěhováno 188 lidí z 34 bytových jednotek. Zbývajícím 59 lidem ze sedmi bytů město nabídlo bezúročnou půjčku na zajištění bydlení mimo Vsetín. Osm rodin nabídku využilo, později se k nim připojily další dvě rodiny.
„Důvodem nákupu domů mimo Vsetín bylo zajistit možnost bydlení lidem, pro které jsme v tu dobu neměli k dispozici žádné volné prostory ve Vsetíně. Město a jeho organizace tak poskytly Romům bezúročné půjčky v celkové výši 3,726 milionu korun s dobou splatnosti dvacet let,“ řekl Čunek
Starosta také uvedl, že ačkoliv už lhůta splatnosti skoro vypršela, rodiny dosud uhradily z půjček pouze 765 tisíc korun. „Na úrocích pak město přijde dle našich výpočtů o tři miliony korun, což jsou další peníze, které těmto rodinám de facto věnovalo,“ upozornil.
Domy, kam se Romové přestěhovali, však byly často ve špatném stavu, nevhodné k trvalému bydlení. Podle Polákové město najalo v roce 2006 realitní kancelář a takzvaného zmocněnce. „Podle pokynů města jednali v rozporu se zájmy osob, které já nyní zastupuji. Vsetínská radnice tenkrát nechala realitní kanceláří zakoupit nemovitosti žalobcům a poté v zájmu města byly nařízeny exekuce prodejem tří z těchto nemovitostí,“ uvedla.
Až o padesát tisíc víc
Soudy se žalobami Romů zabývaly řadu let, NS v uplynulých týdnech rodinám přiřkl vyšší odškodnění. Původně měli lidé od města dostat od pěti tisíc do čtyřiceti tisíc korun, nově získají částky od deseti tisíc do devadesáti tisíc korun.
„Město tak (soud) potrestal za dobrodiní, které jsme rodinám neplatičů poskytli. Kdybychom tenkrát uposlechli prvotního rozhodnutí soudu a neplatiče z pavlačového domu vystěhovali bez náhrady na ulici, nemuselo by město nyní ze svých prostředků, respektive z daní vsetínských občanů, platit odškodnění. Celé je to z mého pohledu naprosto absurdní,“ uvedl Čunek.
Podle něj na kauze vydělá advokátní zástupkyně romských rodin, která dostane odhadem 4,5 milionu korun, což by také mělo zaplatit město. Poláková s uvedenou částkou nesouhlasí, o nákladech řízení bude soud podle ní teprve nově rozhodovat.
Čunek v úterý také uvedl, že se s verdiktem NS nehodlá smířit. „Věříme, že se Ústavní soud s překvapivým verdiktem Nejvyššího soudu neztotožní, jelikož se jedná o nebezpečný precedens – v budoucnu podobným rodinám již nikdo nepomůže,“ upozornil.
Výrok Nejvyššího soudu podle starosty není jen o penězích, ale hlavně o tom, že „milosrdenství v naší zemi nemá místo“. „Ve svém důsledku NS shledal, že přestěhování Romů mimo město bylo pro ně horším řešením, než kdyby skončili na ulici. Nepochopitelným a silným tvrzením v rozsudku je také to, že příslušníci romského etnika ‚žijí přítomností‘ a neřeší budoucnost, k přijímání závazků mohou přistupovat neuváženě, což vyznívá, jako by toto etnikum bylo nesvéprávné,“ doplnil.