Ústavní soud (ÚS) odmítl první z několika stížností města Vsetín kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj, označil ji částečně za nepřípustnou, částečně za zjevně neopodstatněnou. Neúspěšnou stížnost podala také rodina, jíž se konkrétní soudní spor týkal. Usilovala o vyšší odškodnění a větší rozsah omluvy. O obou rozhodnutích informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi. Na rozhodnutí soudu čekají ještě dvě stížnosti Vsetína ve sporech s dalšími rodinami a přinejmenším jedna další stížnost z okruhu vystěhovaných Romů.
Město Vsetín v některých řízeních požádalo o odklad vykonatelnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který odškodnění pro čtyři rozvětvené rodiny navýšil celkem na 1,825 milionu korun. U ústavních soudců však město s požadavkem neuspělo a sklidilo kritiku. V žádostech o odklad totiž stálo, že pokud nyní Vsetín odškodnění vyplatí a poté uspěje s ústavní stížností, těžko peníze vymůže zpět. Podle „mnohaleté zkušenosti“ prý exekuce u Romů nevedou k dobrovolnému splnění povinnosti.
V březnovém zamítavém rozhodnutí o odkladu označil ÚS argumentaci Vsetína za paušalizující, stigmatizující a předsudečnou. V dalším rozhodnutí, opět zamítavém, soud psal o „neakceptovatelné diskriminační“ argumentaci romskou národností. „Je zcela nepřijatelná a působí obzvlášť bizarně s ohledem na to, že jejím autorem je územní samosprávní celek zastoupený advokátem. ÚS pokládá za absurdní, že město Vsetín očekávalo, že by se s touto neakceptovatelnou diskriminační argumentací u ÚS mohlo setkat s úspěchem,“ stálo v usnesení, které připravil soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.
„ÚS nás kárá za to, jak se můžeme takto vyjadřovat, přičemž tito lidé jsou ti, kteří rozbili dům a neplatili a tak dále. Přijde mi, že odůvodnění ÚS je opět z jiné planety a nereflektuje rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho odůvodnění, zcela si protiřečí,“ reagoval už v březnu starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu, který byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé před tím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo.
Následovaly dlouhé soudní spory. Nejvyšší soud čtyřem rodinám přiřknul zvýšené odškodné, vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé. Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení, řekl už dříve Čunek. Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková naopak uvedla, že starosta Vsetína situaci zkresluje. Podle Nejvyššího soudu řešil Vsetín svůj problém s nájemníky, a nikoliv problém nájemníků s bydlením.
