Jsem optimista, za pár desítek let to bude jinak, říká o soužití s majoritou romský novinář

Nahrávám video
Patrik Banga hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Podvodné praktiky realitních kanceláří, šikana od učitelů a policie stranící skinheadům. Novinář Patrik Banga popsal své dětství a dospívání v romské komunitě na pražském Žižkově během devadesátých let. Jeho příběh Skutečná cesta ven vyšel loni na podzim a setkal se s velkým čtenářským zájmem. Pozornosti se dostává i tvorbě dalších současných romských autorů.

Devadesátá léta v Československu a následně samostatném Česku bývají vnímána jako sice divoká, ale zároveň svobodná a euforická. „Pro spoustu Romů to tak super nebylo. Byť se objevily dobré věci a měli jsme svobodu, zároveň se objevily i ty špatné věci,“ podotýká Banga.

Dnes čtyřicátník ve své autobiografii otevřeně zobrazuje realitu dospívajícího chlapce, který se od mládí setkává s odmítáním, kriminalizací, rasismem a policejní brutalitou. Knihou chtěl upozornit také na tehdejší praktiky realitních kanceláří, o níž se podle něho příliš nepíše.

Skutečná cesta ven
Zdroj: Nakladatelství Host

„Romové nebyli dostatečně vzdělaní na to, aby se uměli poradit s právníky nebo v rodině, a podepisovali nevýhodné smlouvy. Vzdali se přednostního práva na odkup bytů za poměrně výhodných podmínek. A toho realiťáci využívali a vydělávali na tom neuvěřitelné peníze,“ upřesnil.

Názory na neznámého Roma

Zkušenosti získané věkem i cestováním daly autorovi nadhled a porovnání. Už jen zájem o jeho knihu bere jako důkaz určité změny. „A konečně vycházejí knížky romských autorů, to je potřeba,“ dodává.

Nemyslí jen svůj knižní příběh, ale třeba také povídkové sbírky Všude samá krása a Samet blues. Druhá z nich shodou okolností také nahlíží devadesátá léta z pohledu Romů. Literární vhled do romské komunity umožnily loni také paměti Olgy Fečové s názvem Den byl pro mě krátkej. Vzpomíná na život ve stalinistické Praze i slovenské osadě.

Literatura romských autorů může pomoci v přiblížení romské kultury s majoritní společností. „Rozdělení tady bohužel ještě je, ale jsem optimista, věřím, že za pár desítek let to bude jinak. Doufám, že tomu pomůžeme třeba tím, že Neromům ukážeme pohled do romské komunity, protože spousta lidí si dělá názor na Roma a žádného vlastně nezná,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...