Jsem optimista, za pár desítek let to bude jinak, říká o soužití s majoritou romský novinář

Nahrávám video

Podvodné praktiky realitních kanceláří, šikana od učitelů a policie stranící skinheadům. Novinář Patrik Banga popsal své dětství a dospívání v romské komunitě na pražském Žižkově během devadesátých let. Jeho příběh Skutečná cesta ven vyšel loni na podzim a setkal se s velkým čtenářským zájmem. Pozornosti se dostává i tvorbě dalších současných romských autorů.

Devadesátá léta v Československu a následně samostatném Česku bývají vnímána jako sice divoká, ale zároveň svobodná a euforická. „Pro spoustu Romů to tak super nebylo. Byť se objevily dobré věci a měli jsme svobodu, zároveň se objevily i ty špatné věci,“ podotýká Banga.

Dnes čtyřicátník ve své autobiografii otevřeně zobrazuje realitu dospívajícího chlapce, který se od mládí setkává s odmítáním, kriminalizací, rasismem a policejní brutalitou. Knihou chtěl upozornit také na tehdejší praktiky realitních kanceláří, o níž se podle něho příliš nepíše.

Skutečná cesta ven
Zdroj: Nakladatelství Host

„Romové nebyli dostatečně vzdělaní na to, aby se uměli poradit s právníky nebo v rodině, a podepisovali nevýhodné smlouvy. Vzdali se přednostního práva na odkup bytů za poměrně výhodných podmínek. A toho realiťáci využívali a vydělávali na tom neuvěřitelné peníze,“ upřesnil.

Názory na neznámého Roma

Zkušenosti získané věkem i cestováním daly autorovi nadhled a porovnání. Už jen zájem o jeho knihu bere jako důkaz určité změny. „A konečně vycházejí knížky romských autorů, to je potřeba,“ dodává.

Nemyslí jen svůj knižní příběh, ale třeba také povídkové sbírky Všude samá krása a Samet blues. Druhá z nich shodou okolností také nahlíží devadesátá léta z pohledu Romů. Literární vhled do romské komunity umožnily loni také paměti Olgy Fečové s názvem Den byl pro mě krátkej. Vzpomíná na život ve stalinistické Praze i slovenské osadě.

Literatura romských autorů může pomoci v přiblížení romské kultury s majoritní společností. „Rozdělení tady bohužel ještě je, ale jsem optimista, věřím, že za pár desítek let to bude jinak. Doufám, že tomu pomůžeme třeba tím, že Neromům ukážeme pohled do romské komunity, protože spousta lidí si dělá názor na Roma a žádného vlastně nezná,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 8 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 10 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 11 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...