Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Nahrávám video

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.

„Kaštany, lípy, skvělí lidé. Hornická osada, která má pohnutou historii. Nádherné prostředí a klid. Nebe nad hlavou a plno hvězd. To je pro mě Bedřiška,“ popsala obyvatelka Eva Lehotská. „Proč to stojí za to? Nejvíc na tom jsou ti lidé,“ dodala další místní Lydie Habustová.

„Přijeli a hned začali bourat. Prostě přišli, hrábli a hotovo. Děcka se bála jít do školy, protože bylo všude plno policajtů,“ popsaly obyvatelky Bedřišky listopadové ráno, o němž začala velká demolice. Bylo to podle nich frustrující. „My jsme chodili, boty zničené, po kotníky pomalu v hlíně,“ vypráví Jiřina Štanglerová.

Bedřiška postupně mizí. Drobné dřevěné domky s udržovanými zahrádkami střídají prázdná prostranství a zabedněná okna. Z centra Ostravy je to do kolonie pár minut. Jde o jiný svět – původně hornická kolonie, dnes malá vesnice uprostřed města.

„Lidi ubývají“

„Dneska máme v Bedřišce na programu brigády. Ať to máme tady potom hezké. Uvidíme, co z toho všechno stihneme do odpoledne, kolik budou mít lidi času. Je to čím dál tím složitější, protože nám tady lidi ubývají,“ vysvětlila Lehotská.

I přes opakující se demolice v Bedřišce stále žije asi čtyřicet lidí. Jsou tam doma. Bez ohledu na to, odkud pocházejí, kdo jsou nebo jaké mají problémy. Téměř všechny domy v Bedřišce patří radnici, která tam ale nájemníky ani osadu nechce. V minulosti byla sice v plánu velká revitalizace, místo toho ale koncem loňského roku začala zatím poslední velká destrukce.

„Já jsem přesvědčen o tom, že prostě to nějakým způsobem chtějí zbourat, za každou cenu a pryč od toho,“ poznamenal obyvatel Antonín Baláž.

Protesty, demonstrace, názor prezidenta

Právě to, co se s Bedřiškou v posledních měsících děje, budí velký rozruch – protestovalo se přímo na místě, ke střechám se přivazovali aktivisté, stovky lidí nedávno demonstrovaly také v Praze a podporu Bedřišce vyjádřil i prezident republiky Petr Pavel. „Opravdu tam vznikla funkční komunita, která bez ohledu na to, kdo z jakého prostředí přišel, stála při sobě. A takových lokalit moc není,“ poznamenala hlava státu.

„O to víc mě mrzí, že si současná garnitura ve vedení města i městského obvodu vůbec neuvědomuje, o co přichází,“ řekl bývalý primátor Ostravy Tomáš Macura (zvolen za ANO, nyní nestr.).

Hajdus: Životnost domků uplynula

Přestože je Bedřiška mnohými dávána za dobrý příklad a dokonce se za ni demonstruje, proč tedy starosta městského obvodu stojí o její konec? „Mám pocit, že jsme tam neposlali úplně buldozery. My jsme dlouhodobě říkali, že bydlení ve starých finských domech, které byly vybudované na dobu určitou a ta doba už uplynula, dál nechceme podporovat,“ sdělil starosta Mariánských Hor a Hulváků Patrik Hajdus (nestr.).

Bedřiška podle něj není nic výjimečného, co by mělo hodnotu navíc. „Říkáme dlouhodobě, že bychom chtěli, aby v lokalitě byla strategická rezerva pro budoucí rozvoj Ostravy. Rezervou se rozumí to, že když město bude v dané chvíli něco potřebovat, bude mít lokalitu, kde by to mohlo zrealizovat,“ vysvětlil Hajdus.

Obyvatelé: Chtějí nás zdeptat

Místní zdůrazňují především jednu věc – vztah radnice a obyvatel je tady dlouhodobě vyhrocený. Vše vygradovalo právě při posledních demolicích. Probíhaly velmi dramaticky – podle mnoha obyvatel bez předchozího varování a za přítomnosti policie. „Nám to připadalo, že tady jde o jediný záměr. Totálně nás psychicky zdeptat,“ je přesvědčená Habustová.

Kristián Červeňák bydlí v druhé polovině dvojdomku, který firma brzy ráno zbourala. Pracovníci čekali až rodina vstane a rozsvítí. „Malá vstávala do školky a hned toho využili. Za dvacet minut to začali bourat. O ničem jsme dopředu nevěděli,“ tvrdí.

„My jsme jim jasně řekli, že do konce roku budou prázdné domy sneseny. A ti lidé to měli možnost vědět poměrně dlouho dopředu,“ oponuje Hajdus. Zhotovitel byl podle něj radnicí pověřen, aby to sdělil osobám, kterých se to týkalo a které bydlely v bezprostřední blízkosti.

Zástupce firmy, která domky bourala, ale mluví jinak. „Já nevím, jaký je standardní postup v téhle situaci. Tímhle my se nezabýváme. Komunikaci s obyvatelstvem měl od začátku na starosti úřad a ten si to řešil,“ prohlásil jednatel demoliční firmy Staluv Trade Vojtěch Jech.

Nakonec se ukázalo nejen to, že ani starosta, ani demoliční firma nevědí, kdo koho informoval, ale hlavně že povolení domy zbourat bylo nezákonné. Na konci ledna tak rozhodl stavební odbor ostravského magistrátu.

Povolení k demolici magistrát zrušil

Povolení k demolici tak magistrát zrušil. Podle rozhodnutí, které má Česká televize k dispozici, chyběly zásadní podklady. Například takové, které by řešily, jaký efekt bude mít bourání na zbylé půlky dvojdomků a jejich obyvatele. „Proto ty statické posudky máme, abychom věděli, že nic nehrozí. Kdyby si je stavební úřad vyžádal, tak mu je dodáme,“ tvrdí starosta. V době provedení demoličních prací to podle něj nezákonné nebylo. „Já bych nedémonizoval rozhodnutí magistrátu. To je jedna věc z tisíce, která se kolem Bedřišky děje,“ nabízí svůj úhel pohledu Hajdus.

„Byly tam zásadní vady. Ten postup byl nelogický, jak říká magistrát. Nemůžeme se tedy tvářit, že to vlastně bylo všechno v pořádku a jsou to jen takové formality,“ nesouhlasí advokát a odborník na stavební právo Vítězslav Dohnal. Zákon byl podle něj každopádně porušen s tím, že chyba se stala primárně u městského obvodu, který o demolici žádal. Pochybil prý ale také stavební úřad, který povolení vydal. Vina je údajně i na straně projektanta, který veškeré, podle magistrátu neúplné, podklady vypracoval. „To, co se teď kolem toho děje, mi úplně nepřísluší komentovat. Jo, je to asi na úrovni nějakých politiků,“ řekl ředitel projektantské firmy Kania Ondřej Fabián.

Všechny domky nejsou podle místních ve špatném stavu

Obyvatelé Bedřišky podali kvůli průběhu demolice také trestní oznámení. Jaké a jestli vůbec nějaké budou důsledky, podle magistrátu nelegálního, zásahu, zatím není jasné. Zbourané domy už ale zřejmě nikdo znovu nepostaví. O zbylých obvod i město tvrdí, že jsou ve špatném stavu a udržovat je nechtějí. S tím však jejich obyvatelé nesouhlasí. „ Tady máme pracovnu, obývák a tady je to takové centrum dění,“ ukázala pečlivě udržovaný příbytek Habustová.

Stav domků není zdaleka to jediné, na čem se obyvatelé Bedřišky s radnicí dlouhodobě neshodnou. Dá se říct, že osud kolonie prochází různými zvraty – podle toho, kdo je zrovna ve vedení obvodu nebo celého města. Teď je to demolice, jindy revitalizace, nikdy ale jistota.

Místní chtěli sami situaci změnit

„Kdysi tady bydleli starousedlíci, bývalí havíři. Pak se úřad městského obvodu Mariánských Hor rozhodl, že by bylo fajn, když je to tady tak v ústraní, sem nastěhovat nepřizpůsobivé obyvatele. Nejlépe, ať se to tady devastuje a zničí,“ tvrdí Habustová.

„Skutečně to tady bylo tenkrát o strach, nepořádek, kriminalita, násilí, drogy. Takže to bylo temné období Bedřišky, byť si to nezasloužila. No a potom přišel zlom v roce 2010, kdy sousedské spory vyvrcholily útokem zápalnou lahví,“ popsala Lehotská. A to byl podle ní budíček pro celou Bedřišku. „Lidé si řekli, že to takhle dál nejde,“ dodala.

Tehdy si prý obyvatelé uvědomili, že situaci musí změnit. A udělali to, navzdory politikům, sami. Dlouhé roky byla starostkou městského obvodu Liana Janáčková. Právě ta do Bedřišky stěhovala ty, které jinde nechtěla. A netajila se svými nenávistnými názory. Například v roce 1997 navrhovala místním Romům, že jim obvod přispěje na letenku do Kanady, ale pod podmínkou, že vrátí dekret na byt a odhlásí si trvalé bydliště.

Nájemní smlouvu na dobu neurčitou má jen někdo

Podle místních teď začíná být situace, co se týče rasismu, ještě horší. „Radnice řekla nahlas: Já vás tam prostě nechci,“ sdělila jedna z obyvatelek. Zatímco Habustová dostala smlouvu na dobu neurčitou, Antonín Baláž, který bydlí v osadě přibližně stejně dlouho jako ona, ji nikdy neměl.

„Teď momentálně smlouvu nemám. Čekám na soudní vystěhování nebo předžalobní výzvu od soudu, abych se pak mohl nějakým způsobem alespoň bránit,“ nastínil. Radnice mu nájemní smlouvu neustále prodlužovala – nejdřív na půl roku, pak na devět měsíců, poté pravidelně na rok. „Samozřejmě jsme žádali o dobu neurčitou. Byl jsem za panem starostou. Řekl jsem mu jasně svůj názor, že chci mít stejné právo jako ostatní, že si to zasloužím,“ popsal Baláž. Starosta Hajdus nicméně diskriminaci romských rodin odmítá.

Co tedy bude s Bedřiškou dál, není jasné. Předchozí ostravský primátor Tomáš Macura po sobě sice nechal velký plán obnovy, současné vedení města s ním ale nesouhlasí. Místní by proto chtěli domky odkoupit. Ani to ale město nechce. Primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS) rozhovor na toto téma odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 4 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 5 hhodinami

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 15 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
5. 9. 2026

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
5. 9. 2026

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
5. 9. 2026

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.