Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

Nahrávám video

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.

Ve městě Pilis uprostřed Maďarska žije zhruba dvanáct tisíc obyvatel. Károli a jeho manželka se chtěli stát jedněmi z nich. Loni na podzim tam koupili dům a chystali se ho zrenovovat. Jenže Károli měl spor se sousedem a krátce na to následovala návštěva starosty.

„Přišel a řekl nám, že máme na odchod dva týdny. Bylo mu jedno, co s námi bude, kam půjdeme. Dal nám dva týdny, jinak by nás vystěhoval násilím,“ popisuje odmítnutý nájemce o bydlení v Pilisu Károli Losó.

Starostovi to umožnil zákon, podle kterého si může vybírat, kdo se do jeho města může přistěhovat. Radnice od Károliho dům vykoupila a nyní ho vlastní. Dnes už bývalý majitel je přesvědčený, že v tom hrál roli jeho romský původ. „Je to rasismus. Tento starosta, ani nevím z jaké strany, je rasista. Zaměřuje se na Romy. Jakmile nějakého zahlédne, nepustí ho sem,“ tvrdí Losó.

Starosta: Chceme obyvatele, kteří vedou normální životy

Starosta László Attila patří k vládní straně Fidesz premiéra Orbána. Ještě před politickou kariérou podle některých zdrojů působil v krajně pravicové milici s názvem Národní legie. Pro uchazeče o bydlení v Pilisu stanovil pravidla: musí umět maďarsky, mít práci a čistý trestní rejstřík. Navíc si ponechal právo veta.

„Chceme rozhodovat o tom, kdo bude v Pilisu žít. To je nejdůležitější. Chceme tady obyvatele, kteří vedou normální životy,“ prohlásil starosta.

Zákon prošel začátkem loňského léta vcelku bez povšimnutí. Tou dobou totiž opozice demonstrovala proti jinému legislativnímu návrhu, který měl potlačit nevládní organizace a média financovaná ze zahraničí. Možnost rozhodovat o nově příchozích teď využívá zhruba dvě stě maďarských obcí a měst.

„Toto je potvrzení, že mohu bydlet v Pilisu. Znamená to, že si to zasloužím. Podle mě to není diskriminace,“ míní nový obyvatel města Ferenc Krájnyák.

Ne každý starosta uplatňuje zákon tak tvrdě jako Attila. Některé radnice spíš volí cestu daně z bydlení pro nové kupce nebo finančního příspěvku na veřejné účely. I tím ale mohou odradit chudší zájemce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 44 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 2 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 7 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.