Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

Nahrávám video
Horizont ČT24: Maďarští starostové vybírají nové usedlíky
Zdroj: ČT24

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.

Ve městě Pilis uprostřed Maďarska žije zhruba dvanáct tisíc obyvatel. Károli a jeho manželka se chtěli stát jedněmi z nich. Loni na podzim tam koupili dům a chystali se ho zrenovovat. Jenže Károli měl spor se sousedem a krátce na to následovala návštěva starosty.

„Přišel a řekl nám, že máme na odchod dva týdny. Bylo mu jedno, co s námi bude, kam půjdeme. Dal nám dva týdny, jinak by nás vystěhoval násilím,“ popisuje odmítnutý nájemce o bydlení v Pilisu Károli Losó.

Starostovi to umožnil zákon, podle kterého si může vybírat, kdo se do jeho města může přistěhovat. Radnice od Károliho dům vykoupila a nyní ho vlastní. Dnes už bývalý majitel je přesvědčený, že v tom hrál roli jeho romský původ. „Je to rasismus. Tento starosta, ani nevím z jaké strany, je rasista. Zaměřuje se na Romy. Jakmile nějakého zahlédne, nepustí ho sem,“ tvrdí Losó.

Starosta: Chceme obyvatele, kteří vedou normální životy

Starosta László Attila patří k vládní straně Fidesz premiéra Orbána. Ještě před politickou kariérou podle některých zdrojů působil v krajně pravicové milici s názvem Národní legie. Pro uchazeče o bydlení v Pilisu stanovil pravidla: musí umět maďarsky, mít práci a čistý trestní rejstřík. Navíc si ponechal právo veta.

„Chceme rozhodovat o tom, kdo bude v Pilisu žít. To je nejdůležitější. Chceme tady obyvatele, kteří vedou normální životy,“ prohlásil starosta.

Zákon prošel začátkem loňského léta vcelku bez povšimnutí. Tou dobou totiž opozice demonstrovala proti jinému legislativnímu návrhu, který měl potlačit nevládní organizace a média financovaná ze zahraničí. Možnost rozhodovat o nově příchozích teď využívá zhruba dvě stě maďarských obcí a měst.

„Toto je potvrzení, že mohu bydlet v Pilisu. Znamená to, že si to zasloužím. Podle mě to není diskriminace,“ míní nový obyvatel města Ferenc Krájnyák.

Ne každý starosta uplatňuje zákon tak tvrdě jako Attila. Některé radnice spíš volí cestu daně z bydlení pro nové kupce nebo finančního příspěvku na veřejné účely. I tím ale mohou odradit chudší zájemce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 3 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 5 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 6 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 9 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...