Terezín strana 3 z 4

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Plzeňský Spolek W21, který sdružuje autory a podporuje literární život, chce získat peníze na pamětní desku židovské dívky Věry Kohnové. Dvanáctiletá dívka odjela spolu s dalšími plzeňskými Židy v lednu 1942 v jednom z transportů do koncentračního tábora v Terezíně a později do koncentračního tábora Izbica, kde zřejmě s celou rodinou zemřela. Deníček, který si šest měsíců před transportem psala, bývá přirovnáván k deníku Anny Frankové.

Stovky lidí v neděli na národním hřbitově v Terezíně uctily oběti nacistické perzekuce. Stalo se tak po roční pauze v odloženém termínu kvůli pandemii koronaviru. Hlavní projev přednesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Varoval, že se vytrácí humanita a solidarita.

Na den přesně před 79 lety odjel z Prahy transport tisícovky Židů do Terezína. Holocaust přežilo jen pětačtyřicet z nich. Mezi oběťmi byla i Růžena Stutzová. Její vnučka Charlotte Mayer se před nacisty zachránila útěkem do Londýna, kde se stala sochařkou. Osud její rodiny měl vliv na její díla, která stojí na řadě míst Anglie. Se sochařkou natáčel zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Izrael si připomíná den obětí holocaustu. Na památku šesti milionů zavražděných Židů se dopoledne rozezněly sirény a země držela dvě minuty ticha. Hlavní vzpomínková akce se konala v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad vašem. V Izraeli momentálně žije zhruba 140 tisíc lidí, kteří jsou považováni za přeživší holocaustu.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora. V první etapě likvidace rodinného tábora, v noci z 8. na 9. března 1944, nacisté zavraždili 3792 židovských mužů, žen a dětí. Jde o největší masovou vraždu Čechoslováků za druhé světové války. Většina obětí byla do Terezína odvezena z nádraží Bubny.

Česko i svět si připomínají šestasedmdesát let od osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Prezident Miloš Zeman označil holocaust za největší zločin lidských dějin. Utrpení více než šesti milionů Židů a dalších nevinných lidí povražděných v koncentračních táborech uctili také v Senátu šéfové obou parlamentních komor.

Židovská rodina Bedřišky Winklerové žila až do roku 1938 v Miroslavi nedaleko Znojma, město se ale stalo součástí Sudet a z nového domu se museli všichni přes noc vystěhovat. Bydleli u příbuzných v Brně, odkud je transportovali do Terezína. Holocaust nepřežila většina jejich příbuzných, Winklerovi měli štěstí, že se na konci války dostali do záchranného transportu, který mířil do Švýcarska.

Dětství Magdy Barney začalo zákazy, co smí a nesmí jako Židovka. Řada jejích spolužáků ze školy nepřežila válku. Magdu s rodinou odvezli transportem do Terezína, přežila Osvětim, Bergen-Belsen i práci v továrně na letadla v Raguhnu. Po roce 1948 tehdejší Československo opustila a odjela do Izraele, kde už zůstala.

V deseti letech utekla Ruth Meissnerová s rodinou z Pohořelic, které se staly částí Sudet, do Brna. Její matka zemřela ještě před válkou, otec v Mauthausenu. Ve čtrnácti se dostala i ona do transportu do Terezína. Z tisícovky židovských obyvatel z Brna jich tam přežilo jen 58. Po válce se přestěhovala do právě vzniklého státu Izrael, kde žije dvaadevadesátiletá Ruth dodnes.

Na den přesně před 75 lety přistávala v Anglii letadla z Prahy. Na palubách měla tři sta židovských sirotků z koncentračního tábora Terezín. Zpravodaj České televize ve Velké Británii Bohumil Vostal získal od Imperiálního válečného muzea v Londýně dobové záběry, jak odlet vypadal. Podle historiků přežilo holocaust jen 150 tisíc z odhadem 1,5 milionu židovských dětí, které nacisté povraždili a umučili v likvidačních a koncentračních táborech, ghettech, na nucených pracích nebo při hromadném střílení.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Historické město Terezín má nejasnou budoucnost. V pevnostním městě jsou stavby za miliardy, počtem obyvatel má ale blíž k vesnici, a tomu odpovídá i jeho rozpočet. Město nemá peníze na opravy dvě stě let starých budov. Jednání s Ústeckým krajem, který nabízel pomoc, zkrachovala.

Jedním ze tří lidí, kteří byli za zásah na Národní třídě nepodmíněně odsouzeni, byl nadporučík Jarosláv Oudrán. Podívejte se na reportáž ze soudní síně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Příběh dětí z terezínského ghetta zaujal francouzskou režisérku Henriette Chardakovou. Její dokument s názvem Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem byl vybrán do cyklu veřejných promítání na pařížské radnici. Projekce mají pomoci mladým lidem lépe pochopit temná místa historie a učit je toleranci, zvláště v době, kdy ve Francii narůstají antisemitské útoky.

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let. Odešel předseda horní parlamentní komory, bývalý dlouholetý primátor Teplic a také jeden ze služebně nejstarších senátorů. Za minulého režimu pracoval v teplických podnicích, krátce byl i členem KSČ. Po revoluci nastoupil na městský úřad a v první polovině 90. let vstoupil do politiky.

Vůbec první český pomník Marie Terezie letos odhalí jižně od parku Milady Horákové Praha 6. Socha by měla být hotova v září a i se stavebními úpravami vyjde na čtyři miliony korun. Češi se tak vrací k osvícenské habsburské panovnici a jediné ženě na českém trůně, záměr vztyčit vladařce pomník ale vyvolal i nevoli a proti instalaci sochy vzniklo několik petic.

Při rekonstrukci domu v Terezíně na Litoměřicku našel jeho majitel dopisy určené ženě, kterou nacisté internovali v terezínském ghettu. Mezi cennými artefakty byly i transportní kartičky, úřední dokumenty a drobné předměty terezínských vězňů. Některé dokumenty jsou ještě z Rakouska-Uherska. Ukryté byly v sutinách na půdě pod podlahou. Uvedl to spolumajitel domu, sběratel a člen Klubu vojenské historie Jiří Smutný, který vzácné písemnosti objevil. Dokumenty jsou podle historiků vzácné svým počtem i tím, že pocházejí přímo z ghetta.

Litoměřický okresní soud poslal do vazby 29letého muže obviněného ze znásilnění nezletilé dívky. Abdallah Ibrahim Diallo původem z Afriky neúspěšně žádal o azyl v Německu. Policisté ho zadrželi krátce po činu, který se stal v úterý kolem poledne. Policie také prověřuje komentáře facebookové stránce předsedy SPD Tomia Okamury, kde diskutující napadají redaktorku Českého rozhlasu, kterou politik kritizoval.

Je nutné se scházet u památných míst, protože lhostejnost je podhoubí, z kterého se rodí totalitní režimy, zdůraznil přeseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) při terezínské tryzně. Na Národním hřbitově v Terezíně se v neděli konala tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Setkání se každý rok účastní stovky lidí, kromě pamětníků událostí také politici i diplomaté.

Po dlouhé nemoci zemřel v neděli ráno předseda pražské židovské obce a někdejší ředitel Památníku Terezín Jan Munk. Bylo mu dvaasedmdesát let.

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.